Elektrický proud

Elektrický proud je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství náboje prošlého za jednotku času. Symbol veličiny: I Základní jednotka: ampér, značka jednotky: A Další používané jednotky: miliampér mA Vzorec:

I =

, kde Q je elektrický náboj, t je čas Měřidla: ampérmetr Stejnosměrný proud je takový proud, který v čase nemění ani velikost, ani směr. Střídavý proud je proud, jehož velikost se v čase mění s určitou periodou, přičemž jeho střední hodnota je nulová. Časový průběh (tvar) proudu může být libovolný, nejčastěji se můžeme setkat se sinusovým průběhem. Dalšími průběhy mohou být pilovité, obdélníkové nebo libovolné jiné. V praxi se mohou vyskytovat proudy, které mají jak střídavou, tak stejnosměrnou složku. Category:Elektrotechnika Category:Fyzikální veličiny ja:電流 ko:전류

Čas

Čas je fyzikální veličina, která vyjadřuje dobu trvání děje. Symbol veličiny: t (angl. time, lat. tempus) Základní jednotka: sekunda, značka s (výraz vteřina lze používat v běžném jazyce, nikoliv ve fyzice nebo geometrii, kde označuje jednotku úhlu). Další používané jednotky: rok, měsíc, týden, den, hodina h, minuta min, milisekunda ms minuta] Pokusy o pochopení času byly po dlouhou dobu především doménou filozofů a vědců. Na smysl času existuje množství silně odlišných náhledů a je proto obtížné nabídnout jeho nekontroverzní a jasnou definici s výjimkou definice fyzikální jakožto „neprostorového lineárního kontinua, v němž se události stávají ve zjevně nevratném pořadí.“ Měřením času se také zabývají hlavně vědci a technici a v minulosti představovalo prvotní motivaci v astronomii. Čas má také značnou sociální důležitost, ekonomickou („čas jsou peníze“) a rovněž osobní hodnotu, uvědomíme-li si jeho omezené množství v průběhu každého dne našich životů. Čas byl vždy důležité téma pro spisovatele, umělce a filosofy. Jednotky času odpovídají délce trvání událostí a intervalů mezi nimi. Pravidelně se opakující události a objekty se zjevně pravidelným pohybem dlouho sloužily jako standardy pro jednotky času – mezi takové očividně pravidelné jevy patří pohyb Slunce po obloze, fáze Měsíce a kmit kyvadla. Category:Čas Category:Fyzikální veličiny ja:時間 ko:시간 simple:Time

Stejnosměrný proud

Stejnosměrný elektrický proud je elektrický proud, který má stále stejný směr, na rozdíl od proudu střídavého.

Zdroje stejnosměrného proudu

Stejnosměrný proud vzniká #ze zdroje stálého stejnosměrného napětí, tj. zdroje, který má na jednom z pólů stálý kladný potenciál a na druhém pólu stálý záporný potenciál. Takovým zdrojem je např. galvanický článek. Elektrický proud z tohoto zdroje má alespoň po určitou dobu stálý směr i velikost. #v termočlánku #ve fotoelektrických článcích #v dynamu, neboli v generátoru, který obsahuje část zvanou komutátor. Komutátor při otáčení rotoru přepojuje póly zdroje, takže kladný a záporný potenciál zůstavají stále na stejných výstupních svorkách. Elektrický proud z dynama má stálý směr, ale mění svou velikost. #usměrněním střídavého proudu pomocí usměrňovače. Usměrňovač v první polovině periody střídavého proudu propustí proud, v druhé polovině buď nepropustí žádný proud, nebo obrátí směr proudu do stejného směru jako v první polovině periody. Elektrický proud má stále stejný směr, mění svou velikost a označuje se jako tepavý proud. Průběh takového proudu lze do jisté míry vyhladit kondenzátorem, nebo přesně stabilizovat specializovanými obvody. Usměrnit lze i vícefázový proud, čímž vzniká jen lehce zvlněný proud výstupní.

Použití stejnosměrného proudu

Stejnosměrný proud byl historicky prvním vyžívaným druhem proudu. O jeho rozšíření se zasloužil svými vynálezy především Thomas Alva Edison. Stejnosměrný proud je nutné použít v obvodech, které využívají jeho vlastností - například proto, že obsahují součástky citlivé na směr proudu. To je například elektrolytický kondenzátor nebo tranzistor. Při výrobě a přenosu proudu na větší vzdálenosti je ale vhodnější střídavý proud.

Označení stejnosměrného proudu

Ve schématech elektrických obvodů se stejnosměrný proud označuje =, případně −. Anglická zkratka stejnosměrného proudu je DC (direct current).

Směr elektrického proudu

Směr elektrického proudu je domluven od kladného k zápornému pólu zdroje, bez ohledu na skutečný směr pohybu částic nesoucích elektrický náboj. Ve složených elektrických obvodech se směr proudu v jednotlivých větvích určí pomocí Kirchhoffových zákonů.

Podívejte se též na

- Elektřina Kategorie:Elektromagnetismus ja:直流 ko:직류

Střídavý proud

Střídavý proud je druh elektrického proudu, ve kterém se velikost a směr proudu pravidelně mění. Jeho opakem je proud stejnosměrný.

Průběh střídavého proudu

Nejčastější formou střídavého proudu je tzv. harmonický střídavý proud, ve kterém má okamžitá hodnota proudu i napětí v čase t podobu sinusovky: :

i(t) = I_m \cdot \sin (\omega t + \phi _0)

, :

u(t) = U_m \cdot \sin (\omega t + \phi ' _0)

, kde I_m je amplituda střídavého proudu, U_m amplituda střídavého napětí, ω je úhlová frekvence, φ₀ je počáteční fáze střídavého proudu a φ₀ je počáteční fáze střídavého napětí. Kromě harmonického střídavého proudu se mohou vyskytovat i jiné průběhy, např. trojúhelníkový, pilový, obdélníkový apod. Harmonický průběh však umožňuje optimální přenos energie a lze jej snadno vyrábět (viz níže), takže se používá nejčastěji.
Střídavý proud a napětí v obvodu
Střídavý proud a střídavé napětí v jednom obvodu mají stejnou frekvenci, ale mohou mít různou počáteční fázi. Některé součástky způsobují fázový posuv – rozdíl mezi fázemi proudu a napětí. Součástky s kapacitou (kondenzátor) posouvají elektrický proud před napětí, součástky s indukčností (cívka) posouvají napětí před proud (viz též RLC obvody). Součástky pouze s elektrickým odporem (rezistor) nevytvářejí žádné fázové posunutí. Vztah mezi napětím a proudem ve střídavém obvodu vyjadřuje veličina impedance. Velikost impedance je vždy větší nebo rovna celkovému elektrickému odporu v obvodu a závisí na zdánlivých odporech (induktanci a kapacitanci) jednotlivých součástek proti průchodu střídavého proudu.
Napětí
Určení napětí je komplikovanější, protože zde rozlišujeme tři druhy napětí a podobně i tři druhy proudů, jež se od sebe (pro sinusové kmity) liší jen v konstatním poměru:
- Umax je napětí maximální. V obvodu se vyskytuje jen ve dvou momentech, v 1/4 periody kladné, v 3/4 periody záporné. V zásuvce je Umax asi 310 V.
- Uef se běžně udává jako skutečné napětí, proto se většinou značí jako samotné U. Získáme ho jako odmocninu z průměru mocnin okamžitého napětí. Možná to zní složitě, ale podstata je prostá. Okamžitý výkon na rezistoru je druhá mocnina okamžitého napětí. Zprůměrujeme tedy výkon a když průměr odmocníme, získáme napětí, které by mělo stejný výkon jako naše střídavé, i kdyby bylo stejnosměrné. V zásuvce je Uef 230 V. Platí, že: U = √0,5 . Umax = 0,7072 Umax Umax = √2 . U = 1,4142 U
- Ustř se používá docela málo, protože v praxi má větší význam se zabývat druhou mocninou napětí. Je to průměr absolutních hodnot napětí, čili takové U naměříme stejnosměrným voltmetrem, když napětí předtím usměrníme. (Průměr z neusměrněného U by byl samozřejmě nula.) K ostatním má vztah: Ustř = 2 Umax / π = 0,6366 Umax Umax = π . Ustř / 2 = 1,5708 Ustř Ustř = √8 U / π = 0,9003 U U = π . Ustř / √8 = 1,1107 Ustř
Výkon střídavého proudu
Kvůli neustále se měnící okamžité hodnotě střídavého proudu a napětí se mění také elektrický výkon. Průměrný elektrický výkon střídavého proudu lze vypočítat: : $P = U \cdot I \cdot \cos \phi$ , kde U a I jsou efektivní hodnoty střídavého proudu a napětí, φ je fázový posuv mezi proudem a napětím, člen cos φ se nazývá účiník. Efektivní hodnoty střídavého proudu a napětí jsou hodnoty takového stejnosměrného proudu a napětí, jehož výkon by byl stejný jako je výkon daného střídavého proudu a napětí. Velikost efektivní hodnoty střídavého proudu a napětí s harmonickým průběhem je : $I_ = \frac I_m \approx 0707 \cdot I_m$ , : $U_ = \frac U_m \approx 0707 \cdot U_m$ , kde I_m je amplituda střídavého proudu a U_m je amplituda střídavého napětí.
Výroba střídavého proudu
Střídavý proud vzniká elektromagnetickou indukcí v generátoru, nazývaném alternátor. Frekvence otáčení rotoru v generátoru určuje frekvenci střídavého proudu. Jestliže se otáčení rotoru děje se stálou úhlovou rychlostí, pak vzniklý střídavý proud má harmonický průběh.
Trojfázový proud
Praktická výroba střídavého proudu se děje v generátorech obsahující 3 cívky. Střídavý proud, vznikající v takovém generátoru se nazývá trojfázový proud. Střídavý proud, který se indukuje v každé z cívek, se nazývá fáze. Vodivým spojením jedné svorky od každé cívky vznikne vodič s nulovým elektrickým potenciálem, který se nazývá nulovací vodič (v žargonu nulák). Elektrické napětí mezi nulovacím vodičem a druhou svorkou cívky se nazývá fázové napětí, napětí mezi dvěma fázemi se nazývá sdružené napětí. Pro harmonický průběh platí: : $U_s = 2 U_0 \cdot \sin \frac \approx 173 \cdot U_0$ . Střídavý proud se používá kvůli jeho snadnější výrobě v elektrárnách a méně ztrátovému přenosu na dálku oproti proudu stejnosměrnému. Menších ztrát se dosahuje transformací vyrobené elektřiny na velmi vysoké napětí a nízký proud, čímž se snižuje přílišné zahřívání vedení. Transformace proudu a napětí probíhá v transformátorech.
Použití střídavého proudu
Střídavý proud (v Evropě o frekvenci 50 Hz a v Americe o frekvenci 60 Hz) se používá v běžných domácích elektrických spotřebičích (žárovka, zářivka, spotřebiče obsahující elektromotor). V některých spotřebičích (počítač) je nutné použít stejnosměrný proud obvykle o nižším napětí, který může vzniknout transformací a pak usměrněním střídavého proudu. Pro použití v domácnostech se vysoké napětí snižuje v rozvodnách a uličních tranformátorech na efektivní hodnotu fázového napětí 230 V. V bytovém rozvodu se většinou vytváří několik okruhů (zásuvky, světla, elektrický sporák), z nichž každý se kvůli rovnoměrnějšímu zatížení připojuje k jiné fázi. Pro silnější elektromotory se používá sdružené třífázové napětí 400 V. V Americe se v domácnostech používá elektrický proud o napětí 110 V a frekvenci 60 Hz
Označení střídavého proudu
Ve schématech elektrických obvodů se střídavý proud označuje vlnovkou ~. Anglická zkratka střídavého proudu je AC (alternating current).
Podívejte se též na

- Elektřina Kategorie:Elektrotechnika Kategorie:Fyzikální veličiny ja:交流

Kategoria:Chorwaccy piłkarze

Kategoria:Piłkarze

Dorota Rabczewska przetargi doda reykjavik hotels Kwiaciarnia ��d�

:: RELATED NEWS ::

Guadalupe (França)
Guadeloupe (também conhecida pela forma aportuguesada Guadalupe) é um departamento ultramarino francês nas Caraíbas, constituído por dois grupos de ilhas: a Ilha de Guadalupe e ilhas próximas (Marie Galante, La Désirade, I

História

Os povos bálticos, com identidade diferenciada étnica e cultural indo-européia, formaram-se no segundo milênio a.C. e se espalharam em grandes regiões a leste e a sudeste da Europa, junto ao Mar Báltico, ao rio Dnieper e às margens setentrionais dos rios Volga e Oka. Nessa época povos fino-úgricos habitavam zonas adjacentes orientais e norte-orientais e tribos eslavas e citas (iranianas) povoavam regiões limítrofes meridionais e sul-orientais. Na Macaúba. ---- Macaúbas é um município brasileiro do estado da Bahia. Sua população estimada em 2004 era de 45.301 habitantes.