Newton

Newton je základní jednotka síly. Jedná se o odvozenou jednotku soustavy SI, rozměr v základních jednotkách je kg⋅m⋅s⁻². Značka: N Newton je rovněž jednotkou váhy, síly působící mezi dvěma tělesy v důsledku gravitace. Hmota 1 kg poblíž zemského povrchu má váhu zhruba 9,81 N (±1 % v závislosti zejména na zeměpisné šířce). Tudíž objekt o hmotnosti 102 gramů váží zhruba 1 N. Jednotka je pojmenována po slavném fyzikovi Isaacu Newtonovi. Kategorie:Soustava SI ja:ニュートン ko:뉴턴 ms:Newton

Síla

: Pro buddhistický a hinduistický pojem síla se podívejte na Šíla Síla je fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí. Obvykle se značí písmenem F z anglického force. Její základní jednotkou v soustavě SI je newton se zkratkou N. Síla se měří siloměrem. Vztah mezi sílou, hmotností a zrychlením je v klasické newtonovské fyzice a při použití jednotek SI:

F = ma

, kde

F

je síla v N,

m

hmotnost v kg, a

a

zrychlení v

\mathrm^

. Tento vztah se nazývá druhým Newtonovým zákonem. Gravitační síla je síla působící mezi dvěma tělesy v důsledku gravitace. V případě gravitačního působení Země na tělesa na jejím povrchu mluvíme o tíze, do které se započítává i odstředivá síla vznikající v důsledku otáčení Země kolem vlastní osy a další vlivy. Hmota 1 kg poblíž zemského povrchu je přitahována k Zemi tíhou zhruba 9,81 N (

\pm

1% v závislosti zejména na zeměpisné šířce). Tudíž těleso o hmotnosti 102 g je přitahováno k Zemi silou zhruba 1 N. Stejně tak toto těleso díky třetímu Newtonovu zákonu přitahuje Zemi. Lepší definice síly je

F=\frac

, kde

\frac

je derivace hybnosti podle času. Tato definice pracuje s infinitezimálními (nekonečně malými) hodnotami, takže zahrnuje mnohem širší třídu jevů než jen konstantní působení na těleso o neměnné hmotnosti. Tato definice se může použít jak na silové působení světla (světlo může roztočit větrník), tak třeba při urychlování tělesa při rychlosti blízké rychlosti světla, kdy klasickou newtonovskou fyziku již nelze použít.

Korektní definice síly

Korektní fyzikální definice síly neexistuje. Už Newton si byl vědom toho, že ji nemůže najít. Vždy skončil v kruhu. I po něm se o definici snažilo mnoho fyziků, vždy neúspěšně. Obě dnešní stěžejní fyzikální teorie - kvantová teorie pole a obecná teorie relativity problém vyřešily po svém. Tento pojem vůbec nepotřebují. KTP řeší míru vzájemného působení pomocí počtu vyměněných intermediálních částic a OTR vzájemné působení nezavádí vůbec. Tělesa se vždy pohybují po nejpřímějších trajektoriích v zakřiveném časoprostoru. Ačkoli v těchto teoriích pojem síly není potřeba, pro její velkou názornost se samozřejmě dají jak účinky intermediálních částic, tak zakřiveného prostoru vyjádřit v newtonech. Nicméně toto není těmto teoriím vlastní!

Jednotky síly v jiných soustavách jednotek

librová síla (lbt) = 4,448 22 N Category:Fyzikální veličiny ja:力 simple:Force (physics)

Kilogram

Kilogram je základní jednotka hmotnosti, jeho značka je kg. Podle soustavy SI je kilogram definován jako hmotnost mezinárodního prototypu kilogramu uloženého u Mezinárodního úřadu pro míry a váhy v Sèvres (Francie). Prototyp kilogramu je válec o výšce i průměru 39 mm vyrobený ze slitiny platiny a iridia. Podle něj byly vyrobeny co možná identické kopie, které uchovávají příslušné instituty v různých státech. V Česku uchovává tento státní etalon Český metrologický institut.

Problémy definice

Kilogram je poslední jednotka SI, která je definovaná pomocí prototypu, a ne fyzikální definicí. Kilogram byl zvolen tak, aby odpovídal hmotnosti 1 litru vody prosté vzduchu při teplotě, při které má voda maximální hustotu (3,98 °C), při normálním atmosférickém tlaku (760 mm Hg). Tato původní definice je však chybná, jedná se totiž definici kruhem: jednotka hmotnosti se zde definuje s pomocí tlaku, který je ovšem definován prostřednictvím hmotnosti. Kvůli těmto problémům byl tedy kilogram v roce 1889 definován na základě prototypu, který byl ovšem vyroben tak, aby kilogram přibližně vyhovoval původní definici. Při výrobě původního standardu však došlo k malé odchylce, kvůli které proto 1 kilogram vody nemá objem přesně 1 litr, ale 1,000028 l. Dalším problémem je pomalá postupná změna hmotnosti prototypu – z nejasných příčin za posledních 100 let prototyp ztratil přibližně 50 mikrogramů. Jelikož je však kilogram definován jako aktuální hmotnost prototypu, změnila se tím i definovaná velikost kilogramu a znamená to, že objekt, který měl před 100 lety hmotnost 1000 kg a vůbec se od té doby nezměnil, má dnes hmotnost cca 1000,05 kg.

Navrhované fyzikální definice

Kromě těchto problémů je i z principiálních důvodů definice prototypem považována za neuspokojivou a hledá se ryze fyzikální definice. Některé návrhy:
- Nějak definovaný počet atomů, např. pomocí Avogadrovy konstanty.
- Vztah hmotnosti a Planckovy konstanty [http://aldebaran.cz/bulletin/2004_s3.html].
- Definice kilogramu jako hmotnosti, která by při působení elektromagnetické síly mezi dvěma vodiči, byla urychlována s daným zrychlením.

Externí odkazy

- [http://www.cmi.cz/index.php?act=2&lang=1 Český státní etalon hmotnosti v ČMI] Kategorie:Soustava SI ja:キログラム ko:킬로그램 simple:Kilogram th:กิโลกรัม zh-min-nan:Kong-kin

Sekunda

Sekunda je základní jednotka času. Definice sekundy (podle soustavy SI): Sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cézia 133. Název jednotky je odvozen od toho, že se jedná po minutách o druhé dělení hodiny - latinsky pars minuta secunda. Stejná je i etymologie českého slova vteřina (odvozeno od ruského vtarój - druhý). zpět - Fyzika - Fyzikální veličiny - Čas - Soustava SI Kategorie:Soustava SI Kategorie:Čas ja:秒 simple:Second

Váha

Váha (anglicky weight) znamená hmotnost, značka m. Váha je kvantitativní vyjádření hybnosti (značka p). Zatímco pojem „váha“ byl v české fyzice zrušen, weight v anglosaské fyzice zůstala a znamená tíhu (přitažlivost), neboli gravitační sílu na Zemi. V soustavě CGS byla hmotnost měřena v gramech (g), v soustavě SI se měří v kilogramech (kg). To jsou nepřirozené jednotky, neboť velikost gravitační konstanty (κ či G) není jednotková.

Podívejte se též na

- hmotnost
- tíha Kategorie:Hmota ja:重さ ms:Berat

Gravitace

Gravitace je přitažlivost mezi tělesy, jako jedna ze základních vlastností hmotných těles (těles s hmotností). Gravitace je jedna ze čtyř základních interakcí. Základní pojmy Gravitační síla - Gravitační pole - Newtonův gravitační zákon - Gravitační zrychlení - Tíha - Tíhová síla - Tíhové zrychlení - Měrná tíha - Homogenní gravitační pole - Centrální gravitační pole - Gravitační potenciální energie Rovnice :

F = G \frac

kde
- F je síla působící mezi dvěma hmotnými tělesy
- m₁ je hmotnost prvního tělesa
- m₂ je hmotnost druhého tělesa
- r je vzdálenost mezi tělesy
- G je gravitační konstanta, která se rovná přibližně : G = 6.67 × 10⁻¹¹ N m² kg^-2 Pohyby v gravitačním poli Volný pád - Vrh svislý - Vrh vodorovný - Vrh šikmý - Elevační úhel - Pohyb tělesa kolem Země - 1. kosmická rychlost (Kruhová rychlost) - 2. kosmická rychlost (Úniková rychlost) - Apogeum - Perigeum - Pohyb tělesa kolem Slunce - Keplerovy zákony - Afélium - Perihelium zpět - Mechanika Kategorie:Gravitace Kategorie:Nebeská mechanika ja:重力

Isaac Newton

Sir Isaac Newton (25. prosince 1642 – 20. března 1727 podle tehdy užívaného juliánského kalendáře; 4. ledna 1643 – 31. března 1727 podle gregoriánského kalendáře) byl anglický fyzik, matematik, astronom, filosof a alchymista. Je považován za jednoho z nejvýznamějších vědců všech dob či dokonce za jakéhosi zakladatele moderní fyziky a vědy obecně. Newton ve svém základním díle Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (Matematické principy přírodovědy) popsal zákon všeobecné gravitace a svými pohybovými zákony položil základy klasické mechaniky. V rámci svého výzkumu také vytvořil (spolu s Gottfriedem Leibnizem; o prvenství vedli nesmiřitelný spor) základy diferenciálního a integrálního počtu. Newton, Isaac Newton, Isaac Newton, Isaac ja:アイザック・ニュートン ko:아이작 뉴턴 ms:Isaac Newton simple:Isaac Newton th:ไอแซก นิวตัน

Battle for the Recapture of Bataan

The Battle for the Recapture of Bataan from January 31 to February 8 , 1945 by U.S. Forces from the Japanese, part of the campaign for the liberation of the Philippines was waged to secure the western shore of Manila Bay to enable the use of its harbor and open new supply lines for American troops engaged in the crucial battle for the liberation of Manila. The Bataan peninsula's recapture also avenged the surrender of the defunct USAFFE or United States Forces in the Far East to invading Japanese forces in April 9 , 1942. (See also the Battle of Bataan).

Pushing Supply Lines South

The rapid advance of U.S. forces heading towards Manila had strained the capability of their supply lines at Lingayen Gulf, which had so ably supplemented their push south on the capital, almost to the breaking point. While the capture of Manila was significant for both military and psychological reasons, the seizure of Manila Bay was specially crucial from a logistical point of view. Its harbor was in American hands but would remain unused unless the Bataan peninsula in the west was secured. Gen. Douglas MacArthur bestowed on Lt. Gen. Walter Krueger's Sixth Army, the task to seize Bataan, and later Corregidor. The U.S. XI Corps, fresh from the Leyte Campaign, under Maj. Gen. Charles P. Hall, augmented Sixth Army. Comprising of the 38th Infantry Division commanded by Maj. Gen. Henry L.L. Jones and Col. Aubrey "Red" S. Newman's 34th Infantry, 24th Infantry Division, the XI Corps was to land on the Zambales coast some twenty-five miles northwest of Bataan and drive rapidly east across the base of the peninsula, and then sweep south, clearing Bataan including its eastern coast. But American intelligence had badly overestimated the enemy strength on Bataan, thinking that the Japanese had a full division on the peninsula. Meanwhile, Lt. Gen. Tomoyuki Yamashita, the commander of Japanese forces in the Philippines had decided that defending Manila Bay was way beyond the capabilities of his forces, thus only some 4,000 Japanese troops of Maj. Gen. Rikichi Tsukada's Kembu Group, which had been dispersed to now captured Mindoro, Corregidor and Southern Luzon was left to oppose the Americans. The principal unit was the Nagayoshi Detachment under Col. Nagayoshi Sanonebu.

March To The Peninsula

On January 29, 1945, the 38th Division landed in the San Narciso area of the southern province of Zambales, Luzon, without opposition. They promptly dashed to the San Marcelino airstrip, but found out that Filipino guerrillas under the command of Capt. Ramon Magsaysay, later president of the Republic of the Philippines had already secured the field three days earlier. The port facilities at Olongapo were captured on January 30 as well as Grande Island in Subic Bay after an amphibious landing. Elsewhere, surprise was complete, all except with one US casualty, an enlisted man gored by an angry bull. By the end of January, Zambales province was liberated.

Struggle on ZigZag Pass

Nagayoshi had decided to make a stand in the rugged Zambales mountains at the northern base of the peninsula, which the Americans named ZigZag Pass. Abundance in supplies and ammunition had him prepared for a long battle, but his main defensive lines were stretched thin, at 2,000 yards, which left his position vulnerable to flanking maneuvers. On January 31 , 1945, driving west of Olongapo, the 38th Division advanced east on the intricate maze of enemy fortifications in Zig-Zag Pass, at the same time seeking out both Japanese flanks. The next two weeks saw the 38th encountering determined enemy resistance, further hampered by unfavorable terrain. Gradually, the Japanese were pushed back and eventually overrun on February 8. By February 15, XI Corps elements landed at Mariveles on the southern tip of the peninsula, while other units pushed down the east coast road to Pilar , Bataan and across the neck of land to Bagac along the route of the March of Death. The Bataan Peninsula was finally secured on February 21, although mopping-up activities remained.

Outcome and Historical Significance

The Japanese lost heavily on the defense of ZigZag Pass, with more than 2,400 killed and 1,700 wounded. Col. Nagayoshi escaped with about 300 men and joined other defenders farther south of the peninsula, holding out until mid-February. The 38th Infantry Division lost 270 men and had 420 wounded, while the 34th Regiment suffered 68 dead and 268 wounded. Except for the 38th Division's struggle at ZigZag Pass, the swift and easy recapture of the province of Zambales and the Bataan peninsula, enabled the Americans full use of Manila Bay and its world-class deepwater port. This development subsequently allowed the easy resupply of U.S. forces retaking Manila.