Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
Jonathan Swift

Jonathan Swift

Jonathan Swift (30. listopadu 166719. října 1745) byl irský spisovatel, satirik a církevní hodnostář. Narodil se v Dublinu anglickým rodičům po smrti svého otce; vychovával ho strýc. Vystudoval tam s nevalným prospěchem univerzitu a stal se r. 1688 tajemníkem vynikajícího anglického státníka Williama Templa. Podřízené postavení ho však tísnilo, a tak odešel od Templa, stal se anglikánským duchovním, žil krátký čas jako venkovský farář, ale vrátil se zase k Templovi a zůstal u něho až do jeho smrti r. 1699. Za svého dlouhého pobytu na Templově venkovském sídle získal si Swift značné vzdělání a nabyl politického rozhledu. Poté žil jako duchovní devět let v Irsku a r. 1709 odešel do Anglie, kde byl pět let až na krátkou návštěvu v Dublinu, když tam byl jmenován děkanem u sv. Patrika. V politice stál nejdříve na straně whigů, aby později stanul na straně toryů, jejichž ministrům prokazoval neocenitelné služby články v časopise Examiner a politickými brožurami. Nedočkal se však vysněného biskupství, ale stal se pouze děkanem u sv. Patrika. Od r. 1701 měl Swift poměr s Esther Johnsonovou, která žila v domě Templově, když tam byl tajemníkem. Je to známá "Stella", jak ji jmenoval ve svých četných a něžných dopisech. Šla za ním do Irska a žila nikoli s ním, nýbrž vedle něho až do své smrti r. 1728. Krom toho měl Swift poměr ještě s Esterou Vanhomrighovou ("Vanessa"), jenž se do něj vášnivě zamilovala, když mu bylo přes čtyřicet (jí bylo o 24 let méně). I Vanessa šla s ním do Irska, kde zemřela roku 1723, nedlouho po roztržce se Swiftem, vzniklé tím, že dověděvši se o své sokyni, napsala buď jí nebo Swiftovi list, který jí děkan neodpustil. Po smrti Stellině stranil se čím dále tím více veřejnosti i svých přátel a žil na konec v úplné odloučenosti. Rozum jeho se zatemňoval, až pět let před svou smrtí zblbnul a poslední dvě, tři léta vůbec na nikoho nepromluvil.

Dílo


- Spory a neshody mezi šlechtou a lidem v Athénách a v Římě (1701)
- Pohádka o sudu (1704)
- Bitva knih (1704)
- Důvod proti zrušení křesťanství v Anglii (1708)
- Conduct Of The Allies (17??)
- Rozprava Mr. Collinse o volnomyšlenkářství (1713)
- Drapier's Letters (1724)
- Gulliverovy cesty (1726) (do češtiny přeložil Aloys Skoumal) – Fantastická líčení příhod, kdy se hlavní hrdina (lodní lékař) setkává s různými bytostmi ze světa pohádek. Ve způsobu líčení života se, ale objevuje mnoho realistických rysů. Dílo je rozděleno na čtyři části (cesty).
- Skromný návrh, jak předejíti, aby děti irských chuďasů nebyly břemenem svým rodičům i zemi (1729) Swift, Jonathan Swift, Jonathan Swift, Jonathan Swift, Jonathan Swift, Jonathan ja:ジョナサン・スウィフト

30. listopad

30. listopad je 334. dnem roku podle gregoriánského kalendáře (335. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 31 dní.

Události

Česko
- 1938 – Novým československým prezidentem je zvolen Emil Hácha.
- 1997 – Odstoupení Václava Klause a jeho vlády. Svět
- 1918Lotyšsko vyhlásilo nezávislost.
- 1939 – Začíná Zimní válka: Sovětská vojska vstupují do Finska a postupují k Mannerheimově linii.
- 19432. světová válka: Teheránská konference – Americký prezident Franklin Delano Roosevelt, britský ministerský předseda Winston Churchill a sovětský vůdce Josef Stalin dosahují dohody ohledně plánované invaze do Evropy v červnu 1944 pod krycím názvem Operace Overlord.
- 1962 – Generální shromáždění OSN volí U Thanta z Barmy novým generálním tajemníkem OSN.
- 1966Barbados získává nezávislost.
- 1967Jihojemenská lidová republika získává nezávislost na Velké Británii.

Narození

Česko
- 1873Božena Benešová, česká spisovatelka († 8. dubna 1936) Svět
- 1667Jonathan Swift, anglický spisovatel († 19. října 1745)
- 1835Mark Twain, americký spisovatel († 21. dubna 1910)
- 1874 – Sir Winston Churchill, britský politik († 24. ledna 1965)
- 1937Ridley Scott, britský režisér
- 1952Mandy Patinkin, americký herec, zpěvák
- 1955Billy Idol, britský hudebník

Úmrtí

Česko
- 1982Vilém Závada, český básník a spisovatel (
- 22. května 1905) Svět
- 1900Oscar Wilde, anglický spisovatel (
- 16. října 1854)
- 2000Arthur Troop, anglický policista (
- 15. prosince 1914)

Svátky

Česko
- Ondřej Svět
-

Viz také:


- 29. listopad 1. prosineckalendář Kategorie:Listopad ja:11月30日 ko:11월 30일 simple:November 30

1667

Století: 16. století - 17. století - 18. století Roky: 1662 1663 1664 1665 1666 1667 1668 1669 1670 1671 1672 ----

Události

Narození

Česko Svět
- 30. listopadu Jonathan Swift, byl irský spisovatel († 19. října 1745)

Úmrtí

Kategorie:17. století ko:1667년 ms:1667

1745

Století: 17. století - 18. století - 19. století Roky: 1740 1741 1742 1743 1744 - 1745 - 1746 1747 1748 1749 1750 ----

Události

Vědy a umění

Narození


- 18. února - Alessandro Volta

Úmrtí

Česko Svět
- 19. říjen Jonathan Swift, irský spisovatel (
- 30. listopadu 1667)

Hlava státu

Kategorie:18. století ko:1745년 simple:1745

Dublin

Dublin [dablin], irsky: Baile Átha Cliath [baljaklije], je hlavní a největší město Irské republiky. Má rozlohu 114,99 km² a čítá 495 781 obyvatel (2002); celá aglomerace (Greater Dublin Area) pak zahrnuje asi 1,1 milionu obyvatel.

Poloha a přírodní podmínky

aglomerace Město je položeno při východním pobřeží Irska v ústí řeky Liffey do Irského moře. Průměrná nadmořská výška je 20 m. Řeka dělí město na Northside, chudší severní, a Southside, bohatší jižní část, Podnebí je přímořské s poměrně teplou zimou a chladným létem. Roční průměrná teplota činí 10°C (leden 5°C, červenec 15°C). Ročním úhrnem srážek (750 mm) patří Dublin k nejsušším oblastem Irska, ale dešťové přeháňky se vyskytují často (ročně prší, popřípadě sněží, v průměru 271 dnů). Vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 75 % (květen) a 88 % (prosinec).

Dějiny města

Poprvé Dublin pod jménem Eblana zmiňuje zeměpisec Klaudios Ptolemaios kolem roku 140 n. l., významnější roli však místo začalo hrát až na sklonku 1. tisíciletí. V 10. století zde byla poblíž sebe dvě sídla. Vikingské sídliště, označované irsky An Dubh Linn ("Tmavá tůň"), a keltská osada Áth Cliath ("Proutěný brod") o něco výše proti proudu. Jméno jedné z osad tak ¨dalo základ pozdějšímu anglickému názvu, jméno druhé je dnes používáno v irštině. Právě ve vikingské osadě byla kolem roku 1030 založena dnešní katedrála Christ Church. Roku 1169 se v Irsku vylodili Normané a záhy si podrobili nemalou část země. Z Dublinu učinili své správní středisko, které tak nahradilo někdejší symbolické sídlo irských králů, vrch Tara. Anglo-Normané počátkem 13. století vybudovali kamenný Dublinský hrad. Ještě po řadu staletí však zůstal přímý anglický vliv omezen na oblast bezprostředně kolem Dublinu, takzvané Koloví (the Pale), a několik dalších měst, zatímco na irském venkově stále vládl keltský jazyk a zvyky. Od konce 16. století se Angličanům postupně podařilo prosadit svou nadvládu nad celým Irskem a ujařmit většinové katolické obyvatelstvo. Roku 1592 byla královnou Alžbětou I. založena Trinity College (kolej Nejsvětější Trojice). Převážně protestantský Dublin byl 17. století vzkvétajícím obchodním městem. Za vlády Karla II. byly z iniciativy místodržícího Irska, hraběte z Ormondu dosavadní zadní trakty domů podél řeky Liffey přeměněny na průčelí, čímž vznikla charakteristická dublinská nábřeží. Dnešní podoba vnitřního města pochází převážně z počátku georgiánské doby (1. poloviny 18. století), kdy byly úzké středověké uličky nahrazeny širokými rovnými třídami a vznikla pětice velkých náměstí. Na význam města mělo negativní vliv zrušení samostatného irského (byť výhradně protestantského) parlamentu Zákonem o Unii s Velkou Británií roku 1801. Absence stovek peerů a poslanců a tisíců služebníků byla citelná; mnozí šlechtici v tomto období své výstavné paláce v Dublinu prodali. Růst města pokračoval, ale prohlubovala se i bída irského lidu. peerTeprve počátkem 20. století se irským vlastencům podařilo vymoci si na britské vládě sebeurčení. Připravovanou samosprávu Irska však oddálila první světová válka. Na Velikonoční pondělí 24. dubna 1916 se irští republikáni v Dublinu pokusili o vojenské povstání. Pod vedením Pádraiga (Patricka) Pearseho a Jamese Conollyho obsadili hlavní poštu a další důležité budovy. Nezískali však dostatečnou podporu a po sedmi dnech pouličních bojů museli před britskou přesilou kapitulovat. Šestnáct vůdců Velikonočního povstání skončilo před popravčí četou. Třebaže irská veřejnost se zprvu k povstání nepřidala, postupně se její sympatie přiklonily k poraženým bojovníků. V prosincových volbách roku 1918 v Irsku jasně zvítězila strana Sinn Féin a většina jejích poslanců se místo cesty do Londýna sešla jako tzv. První Dáil) 21. ledna 1919 v Dublinu a prohlásila zde Irskou republiku. Následovala více než dva roky trvající anglo-irská válka, jejímž výsledkem bylo uznání Irského svobodného státu na většině území Irska s Dublinem jako hlavním městem roku 1922. S nabytou svobodou se město muselo zotavovat ze škod napáchaných během bojů za nezávislost a občanské války (1916-1922), kdy byl rozstřílen Dublinský hrad, Celní správa, Hlavní pošta a množství dalších významných budov. Po nástupu Eamona de Valery do čela vlády (1932) byla realizována rozsáhlá výstavba domů pro sociálně slabší a plánovala plošná asanace starých georgiánských staveb (jako symbolů anglické nadvlády) a jejich náhrada prezidentským palácem, národní katedrálou, národní galerií atd. Dříve než k tomu došlo, vypukla druhá světová válka. Neutrální Irsko neutrpělo válkou žádné významnější škody. Vládní asanační plány byly po válce opuštěny (jako prezidentské sídlo nakonec posloužil bývalý místodržitelský palác), ale mnoho starých domů stejně zkáze neušlo, jak je v 50.-70. letech nahrazovaly novostavby kancelářských budov; nová výstavba pohltila i vykopávky starého vikingského sídliště ve Wood Quay. Teprve od 80. let je kladen velký důraz na ochranu jedinečných klasicistních gregoriánských budov, které jsou pro Dublin tím, čím pro Prahu její barokní domy a paláce.

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti


- Katedrála Christ Church – nejstarší dublinská budova, povodně z 11. století, dnešní novogotické podoba podoba pochází z roku 1871. Chrám se pyšní prvky románské, anglické a novogotické architektury.
- Castle – Dublinský hrad s přepychovým vnitřním vybavením byl zbudován na příkaz krále Jana Bezzemka v letech 12041230.
- Národní muzeum je zajímavé nejen svými sloupy a arkádami.
- Bank of Ireland – Bývalé sídlo irského parlamentu se pyšní svou klasicistní fasádou.
- Katedrála sv.Patrika – největší kostel v Irsku, protestantská katedrála z roku 1171, na níž působil téměř 30 let jako děkan autor Gulliverových cest Jonathan Swift.
- Writers Museum (Muzeum spisovatelů) – k vidění jsou zde nejen knihy, ale i osobní upomínkové předměty básníků.
- Customs House (Celnice) podle návrhu Jamese Gandona dostavěná roku 1791, je reprezentativní příklad klasicistního paláce ve stylu řecké antiky.
- Smithfield Chimney – 67 metrů vysoký komín, sloužící dnes jako prosklená rozhledna.
- Phoenix Park s Áras an Uachtaráin (Prezidentským palácem)
- Ha'Penny Bridge (Půlpencoový most) - nazvaný podle mýtného, které se na něm vybíralo až do počátku 20. století.
- The Spire of Dublin (Dublinský stožár), 120 metrů vysoký stožár z nerezové oceli na O'Connell Street patří k nejnovějším pozoruhodnostem města. 17. března se v Dublinu slaví St. Patricks Day, svátek Irů a Irofilů po celém světě. Člověku ten den nezbývá nic než se obléci do zelené a vydat se do ulic hledat Irish Pub, či jiné místo s příhodnou hudbou a Guinnessovým pivem. Na přelomu června a července se v Dublinu koná Jazz Festival. Mezi místni speciality patří hnědé pivo Stout, vařené u Guinessů.

Významné osobnosti

Slavní spisovatelé a nositelé Nobelovy ceny jako například William Butler Yeats, George Bernard Shaw a Samuel Beckett se v Dublinu narodili. Řekne-li se navíc Oscar Wilde, James Joyce, Patrick Kavanagh, Flann O’Brien a Brendan Behan, rozbuší se srdce každého příznivce literatury, zvláštně irské. Z Dublinu pocházejí i hudební skupiny U2 a Chieftains. Kategorie:Irsko Kategorie:Hlavní města Evropy ja:ダブリン ko:더블린 simple:Dublin

1688

Století: 16. století - 17. století - 18. století Roky: 1683 1684 1685 1686 1687 1688 1689 1690 1691 1692 1693 ----

Události

Narození

Úmrtí


- 28. listopad Bohuslav Balbín, český spisovatel (
- 3. prosinec 1621) Kategorie:17. století nb:1688

Dublin

Dublin [dablin], irsky: Baile Átha Cliath [baljaklije], je hlavní a největší město Irské republiky. Má rozlohu 114,99 km² a čítá 495 781 obyvatel (2002); celá aglomerace (Greater Dublin Area) pak zahrnuje asi 1,1 milionu obyvatel.

Poloha a přírodní podmínky

aglomerace Město je položeno při východním pobřeží Irska v ústí řeky Liffey do Irského moře. Průměrná nadmořská výška je 20 m. Řeka dělí město na Northside, chudší severní, a Southside, bohatší jižní část, Podnebí je přímořské s poměrně teplou zimou a chladným létem. Roční průměrná teplota činí 10°C (leden 5°C, červenec 15°C). Ročním úhrnem srážek (750 mm) patří Dublin k nejsušším oblastem Irska, ale dešťové přeháňky se vyskytují často (ročně prší, popřípadě sněží, v průměru 271 dnů). Vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 75 % (květen) a 88 % (prosinec).

Dějiny města

Poprvé Dublin pod jménem Eblana zmiňuje zeměpisec Klaudios Ptolemaios kolem roku 140 n. l., významnější roli však místo začalo hrát až na sklonku 1. tisíciletí. V 10. století zde byla poblíž sebe dvě sídla. Vikingské sídliště, označované irsky An Dubh Linn ("Tmavá tůň"), a keltská osada Áth Cliath ("Proutěný brod") o něco výše proti proudu. Jméno jedné z osad tak ¨dalo základ pozdějšímu anglickému názvu, jméno druhé je dnes používáno v irštině. Právě ve vikingské osadě byla kolem roku 1030 založena dnešní katedrála Christ Church. Roku 1169 se v Irsku vylodili Normané a záhy si podrobili nemalou část země. Z Dublinu učinili své správní středisko, které tak nahradilo někdejší symbolické sídlo irských králů, vrch Tara. Anglo-Normané počátkem 13. století vybudovali kamenný Dublinský hrad. Ještě po řadu staletí však zůstal přímý anglický vliv omezen na oblast bezprostředně kolem Dublinu, takzvané Koloví (the Pale), a několik dalších měst, zatímco na irském venkově stále vládl keltský jazyk a zvyky. Od konce 16. století se Angličanům postupně podařilo prosadit svou nadvládu nad celým Irskem a ujařmit většinové katolické obyvatelstvo. Roku 1592 byla královnou Alžbětou I. založena Trinity College (kolej Nejsvětější Trojice). Převážně protestantský Dublin byl 17. století vzkvétajícím obchodním městem. Za vlády Karla II. byly z iniciativy místodržícího Irska, hraběte z Ormondu dosavadní zadní trakty domů podél řeky Liffey přeměněny na průčelí, čímž vznikla charakteristická dublinská nábřeží. Dnešní podoba vnitřního města pochází převážně z počátku georgiánské doby (1. poloviny 18. století), kdy byly úzké středověké uličky nahrazeny širokými rovnými třídami a vznikla pětice velkých náměstí. Na význam města mělo negativní vliv zrušení samostatného irského (byť výhradně protestantského) parlamentu Zákonem o Unii s Velkou Británií roku 1801. Absence stovek peerů a poslanců a tisíců služebníků byla citelná; mnozí šlechtici v tomto období své výstavné paláce v Dublinu prodali. Růst města pokračoval, ale prohlubovala se i bída irského lidu. peerTeprve počátkem 20. století se irským vlastencům podařilo vymoci si na britské vládě sebeurčení. Připravovanou samosprávu Irska však oddálila první světová válka. Na Velikonoční pondělí 24. dubna 1916 se irští republikáni v Dublinu pokusili o vojenské povstání. Pod vedením Pádraiga (Patricka) Pearseho a Jamese Conollyho obsadili hlavní poštu a další důležité budovy. Nezískali však dostatečnou podporu a po sedmi dnech pouličních bojů museli před britskou přesilou kapitulovat. Šestnáct vůdců Velikonočního povstání skončilo před popravčí četou. Třebaže irská veřejnost se zprvu k povstání nepřidala, postupně se její sympatie přiklonily k poraženým bojovníků. V prosincových volbách roku 1918 v Irsku jasně zvítězila strana Sinn Féin a většina jejích poslanců se místo cesty do Londýna sešla jako tzv. První Dáil) 21. ledna 1919 v Dublinu a prohlásila zde Irskou republiku. Následovala více než dva roky trvající anglo-irská válka, jejímž výsledkem bylo uznání Irského svobodného státu na většině území Irska s Dublinem jako hlavním městem roku 1922. S nabytou svobodou se město muselo zotavovat ze škod napáchaných během bojů za nezávislost a občanské války (1916-1922), kdy byl rozstřílen Dublinský hrad, Celní správa, Hlavní pošta a množství dalších významných budov. Po nástupu Eamona de Valery do čela vlády (1932) byla realizována rozsáhlá výstavba domů pro sociálně slabší a plánovala plošná asanace starých georgiánských staveb (jako symbolů anglické nadvlády) a jejich náhrada prezidentským palácem, národní katedrálou, národní galerií atd. Dříve než k tomu došlo, vypukla druhá světová válka. Neutrální Irsko neutrpělo válkou žádné významnější škody. Vládní asanační plány byly po válce opuštěny (jako prezidentské sídlo nakonec posloužil bývalý místodržitelský palác), ale mnoho starých domů stejně zkáze neušlo, jak je v 50.-70. letech nahrazovaly novostavby kancelářských budov; nová výstavba pohltila i vykopávky starého vikingského sídliště ve Wood Quay. Teprve od 80. let je kladen velký důraz na ochranu jedinečných klasicistních gregoriánských budov, které jsou pro Dublin tím, čím pro Prahu její barokní domy a paláce.

Pamětihodnosti a turistické zajímavosti


- Katedrála Christ Church – nejstarší dublinská budova, povodně z 11. století, dnešní novogotické podoba podoba pochází z roku 1871. Chrám se pyšní prvky románské, anglické a novogotické architektury.
- Castle – Dublinský hrad s přepychovým vnitřním vybavením byl zbudován na příkaz krále Jana Bezzemka v letech 12041230.
- Národní muzeum je zajímavé nejen svými sloupy a arkádami.
- Bank of Ireland – Bývalé sídlo irského parlamentu se pyšní svou klasicistní fasádou.
- Katedrála sv.Patrika – největší kostel v Irsku, protestantská katedrála z roku 1171, na níž působil téměř 30 let jako děkan autor Gulliverových cest Jonathan Swift.
- Writers Museum (Muzeum spisovatelů) – k vidění jsou zde nejen knihy, ale i osobní upomínkové předměty básníků.
- Customs House (Celnice) podle návrhu Jamese Gandona dostavěná roku 1791, je reprezentativní příklad klasicistního paláce ve stylu řecké antiky.
- Smithfield Chimney – 67 metrů vysoký komín, sloužící dnes jako prosklená rozhledna.
- Phoenix Park s Áras an Uachtaráin (Prezidentským palácem)
- Ha'Penny Bridge (Půlpencoový most) - nazvaný podle mýtného, které se na něm vybíralo až do počátku 20. století.
- The Spire of Dublin (Dublinský stožár), 120 metrů vysoký stožár z nerezové oceli na O'Connell Street patří k nejnovějším pozoruhodnostem města. 17. března se v Dublinu slaví St. Patricks Day, svátek Irů a Irofilů po celém světě. Člověku ten den nezbývá nic než se obléci do zelené a vydat se do ulic hledat Irish Pub, či jiné místo s příhodnou hudbou a Guinnessovým pivem. Na přelomu června a července se v Dublinu koná Jazz Festival. Mezi místni speciality patří hnědé pivo Stout, vařené u Guinessů.

Významné osobnosti

Slavní spisovatelé a nositelé Nobelovy ceny jako například William Butler Yeats, George Bernard Shaw a Samuel Beckett se v Dublinu narodili. Řekne-li se navíc Oscar Wilde, James Joyce, Patrick Kavanagh, Flann O’Brien a Brendan Behan, rozbuší se srdce každého příznivce literatury, zvláštně irské. Z Dublinu pocházejí i hudební skupiny U2 a Chieftains. Kategorie:Irsko Kategorie:Hlavní města Evropy ja:ダブリン ko:더블린 simple:Dublin

Kategorie:Irští spisovatelé fantasy

Fantasy Kategorie:Spisovatelé fantasy

Kategorie:Irští satirici

Satirici Kategorie:Satirici

Kategorie:Neoklasicističtí spisovatelé

Spisovatelé Neoklasicismus

Trojan pronunciation

Pronunciation of the Trojan asteroids


- Pronunciation key



sylwester w grach cytaty pozycjonowanie sluby Bramy garaowe










































:: RELATED NEWS ::
Civilingenjör
Civilingenjör, civ.ing., är en yrkesexamen som i Sverige omfattar 180 poäng. I Finland och Tyskland är motsvarande begrepp diplomingenjör.

Historik

Ordet ingenjör kommer från italienskans encingnerius, som betyder "krigsbyggmästare". Civilingenjör blir då den civila motsvarigheten till den
Examina
En examen (plural examina) är ett bevis på att man har tillägnat sig kunskaper och färdigheter från ett universitet eller högskola. En examen kan vara slutpunkten i studierna eller ge behörighet till vidare studier. Examensbestämmelserna regleras i högskoleförordningen. I vissa länder avslutas gymnasium med en examen, s.k. studentexamen. Inom den sk. Bolognaprocessen
Hogenskild Bielke
Bild:Hogenskild Bielke.jpg
Hogenskild Bielke
Bild:Hogenskild Bielke.jpg Hogenskild Bielke, född 1538, död 1605 (avrättad), friherre (1569), riksråd. Föräldrarna voro högskoleförordningen. I vissa länder avslutas gymnasium med en examen, s.k. studentexamen. Inom den sk. Bolognaprocessen
Gustave Doré
Gustave Doré, född 6 januari 1832 i Strasbourg, Frankrike som Paul Gustave Doré, död 23 januari 1883 i Paris, Frankrike, fransk ko
Farnabazos
Farnabazos var under det peloponnesiska kriget en persisk satrap i Daskyleion. Han stödde omväxlande Athen och Sparta. Han lät på Spartas inrådan mörda den grekiska politikern Alk

All Rights Reserved 2005 wikimiki.org