:: wikimiki.org ::
| Wikipedie:Žádost O Práva Správce |
Wikipedie:Žádost o práva správce
: Pravidlo vstoupilo v platnost 6. listopadu 2005.
(Použijte v případě, že se Vám tu ukazují zastaralé verze podstránek.)
Závazná část
Na této stránce můžete požádat o přidělení práv správce.
Požadavky na správce
Správci jsou rovni každému jinému uživateli co se týče práv i zodpovědnosti, jediným rozdílem je přístup k různým „údržbářským“ činnostem, jako je mazání a zamykání stránek. Protože jsou tyto operace potenciálně destruktivní, musí správci být zkušenými uživateli, kteří znají a respektují pravidla i zvyky Wikipedie (mezi jinými zákaz používání rozšířených pravomocí ve vlastních sporech). Správci jsou zdvořilí a při jednání s ostatními wikipedisty se jim snaží pomoci s problémy, na které při tvorbě Wikipedie mohou narazit. Více vizte na Wikipedie:Správci.
Postup nominace
O přidělení rozšířených práv na této stránce žádá každý wikipedista přímo. Na konec této stránky přidá podšablonu ve formátu , stránku uloží a na nově vzniklém červeném odkazu založí stránku s tímto formátem:
- žádost podána: ~~~~~
Zdůvodnění
Hlasování
Pro
Proti
Zdržuji se hlasování
Komentáře
Předpoklady
Nutným minimem pro žádost je alespoň 250 příspěvků a alespoň tříměsíční aktivita v projektu. Dále je třeba mít povolenou možnost zasílání mailů přes rozhraní wikipedie, nebo mít na své stránce uveden funkční kontakt na svou osobu (ICQ, IRC). Tyto kontakty je pak třeba udržovat funkční po celou dobu případného správcovství.
Žádosti nesplňující tato formální kritéria budou mazány bez diskuse. Anonymní uživatelé o práva správce žádat nemohou.
Postup schvalování
Žádost na stránce zůstává nejméně dva týdny od vložení. Kterýkoli byrokrat může podle vlastního uvážení lhůtu prodloužit až na 4 týdny, pokud konsensus není zřejmý, nebo pokud dojde k závěru, že je to nutné pro větší reprezentativnost hlasování. (Například pokud je poměr hlasů pro a proti velmi blízko hranici potřebné pro zvolení, pokud se dodatečně objeví informace po níž dochází ke změnám hlasů, nebo pokud se hlasování táhlo přes období "uživatelského útlumu", např. Vánoc.)
Prodloužení lhůty provede před vypršením původní lhůty přidáním textu
hlasování prodlouženo do datum čas
K žádosti se ostatní wikipedisté vyjadřují. Jako hlasy se počítají odpovědi Pro, Proti (pro vlastní rozhodování), k tomu dále Zdržuji se hlasování (pro platnost hlasování, tzv. kvórum). Hlas lze dále vysvětlit či komentovat. Hlasovat může každý registrovaný wikipedista. V průběhu hlasování mohou wikipedisté své již jednou udělené hlasy upravovat.
Za úspěšnou se považuje žádost, která získala na konci výše popsané lhůty nejméně 2/3 hlasů Pro (počítáno ze součtu hlasů Pro a Proti) při minimálním počtu 10 hlasujících wikipedistů, do čehož se započítavají i hlasy Zdržuji se hlasování (kvórum). Technicky rozšíření práv provede bez zbytečného odkladu byrokrat, který zároveň celou sekci přesune do archivu.
Další ustanovení
Přechodná ustanovení
Správci, kteří získali rozšířená práva před přijetím tohoto postupu a chtějí tuto funkci dále vykonávat, požádají o práva správce podle tohoto pravidla do jednoho měsíce od vstupu tohoto pravidla v platnost, nebo v téže době požádají na meta o zbavení práv. Pokud nebudou zvoleni, požádají co nejdříve od ukončení hlasování o zbavení práv správce. Pokud o zrušení práv správce nepožádají do tří týdnů, učiní tak za ně byrokrat. Stejně tak byrokrat požádá o jejich desysopizaci, pokud do měsíce ani nepožádají o desysopizaci, ani o práva správce. Nezvolený správce nesmí po ukončení hlasování svá práva používat, i když je ještě má.
Opakování žádosti
Neúspěšné žádosti je možné opakovat nejdříve za 3 měsíce.
Jmenování byrokratů
Postup žádosti o práva byrokrata je shodný s postupem žádosti o práva správce, pouze s tím rozdílem, že nezbytnou kvalifikací kandidáta je nejméně 1 rok působení ve funkci správce. Všechna ostatní ustanovení tohoto pravidla vztahující se na správce se týkají i byrokratů.
Doporučení
Nominace
Uvedené požadavky jsou opravdu minimální – počet editací a doba aktivní činnosti jsou velmi hrubé míry.
Proto prosím zvažte, zda jsou vaše znalosti wikipedie dostačující, máte představu o české komunitě, znáte přijatá pravidla wikipedie i různé jejich návrhy a podobně.
Kromě práce na článcích je vhodné je mít i nějaké vlastní zkušenosti s procesy "v pozadí" wikipedie, jako je řešení konfliktů, hlasování o smazání, boj s vandalismem.
Nominaci je možné doprovodit krátkým zdůvodněním, které obsahuje například kdo vás ke kandidatuře vyzval, jak pravomoci správce hodláte využívat. Vhodný může být také odkaz na některý spor, který jste vedli, a kde jste podle vlastního přesvědčení postupovali v nejlepším duchu Wikipedie.
Hlasování
Hlasy, zvláště hlasy Proti a Zdržuji se hlasování je vhodné doprovodit krátkým zdůvodněním, aby se mohl žadatel poučit do budoucna, co by před další kandidaturou měl zlepšit. Případné komentáře ke hlasům by se též měly omezit na velmi stručné poznámky. Dlouhé komentáře a diskuse je vhodné umísťovat do sekce Komentáře, pokud se v hlasovací sekci rozvine diskuse znepřehledňující čitelnost, je vhodné ji do diskusní sekce přesunout (kromě samotných hlasů).
Pokud svůj hlas změníte, je vhodné původní hlas škrnout, napsat nový, a případně zdůvodnit změnu názoru.
Možnost prodloužit hlasování je zvláště vhodné použít, pokud se sejde hlasů málo.
ja:Wikipedia:管理者への立候補
ko:위키백과:관리자 선거
simple:Wikipedia:Administrators#Nominations and requests to be an administrator
th:วิกิพีเดีย:เสนอชื่อเพื่อเป็นผู้ดูแล
Žádosti
:Ukončená hlasování jsou v archivu.
Wikipedie:SprávciSprávci jsou wikipedisté, kteří mají „práva správce“. Správci nejsou žádnou zvláštní autoritou, jsou rovni každému jinému uživateli co se týče práv i zodpovědnosti.
Jsou to prostě uživatelé, kterým byl povolen přístup k některým omezeným funkcím, neboť jsou považování za důvěryhodné. Správci nemají nad jinými uživateli žádnou moc kromě toho, že jsou pověřeni vykonáváním rozhodnutí učiněných celou komunitou.
Potřebuji pomoc – Seznam všech správců
Komunita však nechává správce vykonávat důležité údržbářské práce, které vyžadují těch několik dodatečných funkcí, které jsou správcům povoleny. Mezi tyto práce patří např. sledování hlasování o smazání, kontrola nových a změněných stránek a mazání zřejmého vandalismu a pomoc uživatelům s problémy, jejichž řešení vyžaduje správcovská práva.
Jelikož správci jsou zkušenými uživateli, ostatní wikipedisté žádající o pomoc či radu se často obracejí právě na správce.
Je samozřejmým předpokladem, že i správci své úkoly vykonávají s uvážením a zodpovědně.
Schopnosti správců
Software MediaWiki, na kterém Wikipedie běží, obsahuje několik funkcí s omezeným přístupem. Z těchto funkcí mají správci povoleno následující:
Zamčené stránky
- Přímo editovat hlavní stranu a jiné zamčené stránky. Ostatní uživatelé mohou změny hlavní strany navrhovat na její diskusi.
- Zamykat a odemykat stránky. Stránky jsou zamykány pouze za jistých zvláštních okolností – pro další informace vizte Wikipedie:Pravidla pro zamčené stránky.
Mazání a obnovování smazaných stránek
- Mazat stránky včetně jejich historie. Běžní uživatelé navrhují stránky ke smazání na stránce Wikipedie:Hlasování o smazání, pokud je tam učiněno rozhodnutí stránku smazat, některý ze správců to vykoná. Někdy je smazání stránky čistě technickou záležitostí, např. v případě, že přesměrovač překáží při přejmenování stránky, nebo pro opravu stránky, jejíž historie byla poškozena. Jindy se mazáním odstraňuje zjevný vandalismus nebo materiál, který porušuje autorská práva.
- Prohlížet smazané stránky a obnovovat je.
- Trvale mazat obrázky. To je nevratná úprava, jakmile je nějaký obrázek smazán, je smazán navždy. (Poznámka: k tomu není žádný konkrétní důvod, nemožnost obnovovat smazané obrázky je prostě jedna z vlastností aktuální verze MediaWiki.)
Vracení změn
- Rychle vracet změny stránek (revertovat). Jakýkoli uživatel (přihlášený i nepřihlášený) může stránku vrátit na dřívější verzi. Správci mají rychlejší automatizovaný nástroj pro vracení, který jim umožňuje vracet vandalské úpravy. Při pohledu na seznam příspěvků uživatele nebo při prohlížení rozdílů mezi posledními verzemi je u každé změny, která je pro danou stránku aktuální, odkaz ve tvaru [vrátit zpět]. Kliknutím na tento odkaz se článek vrátí na poslední verzi, kterou nevytvořil daný uživatel, přičemž tato změna je označena jako malá editace, se shrnutím Editace uživatele "X" vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je "Y".
Skrývání vandalismu ze stránky posledních změn
- Správci mohou ze stránky Poslední změny skrývat vandalismus. K tomu stačí k URL pro přístup k seznamu uživatelových příspěvku přidat &bot=1, např. http://cs.wikipedia.org/w/wiki.phtml?title=Speciální:Contributions&target=Vandal&bot=1. Pokud se na této stránce klikne na odkaz pro vrácení změn, bude jak původní editace, tak editace obnovující nový stav skryta z implicitního zobrazení seznamu posledních změn (bude označena příznakem robot). Změny nejsou skryty ze seznamu příspěvku, historií stránek či seznamu sledovaných stránek, pouze se implicitně nezobrazují, pro jejich zobrazení je třeba kliknout na odkaz „zobrazit roboty“. Cílem této funkce je omezit obtěžování vandalem. Tato vlastnost nesmí být používána při vracení běžné úpravy, pouze pro jednoduché případy jasného vandalismu.
Blokování a odblokování uživatelů
- Blokovat IP adresy, rozsahy IP adres a uživatelská jména, na čas omezený nebo neomezený.
- Odblokovat zablokované IP adresy, rozsahy IP adres a uživatelská jména.
- Vizte Speciální:Ipblocklist pro seznam zablokovaných uživatelů a Kniha zablokování pro záznamy dřívějších blokování.
- Pro pravidla blokování vizte Wikipedie:Blokování.
Vzhled a texty rozhraní
- Správci mohou měnit text uživatelského rozhraní editací stran ve jmenném prostoru MediaWiki. Všechny tyto strany jsou zamčeny, takže je nemohou editovat běžní uživatelé.
- V tomto jmenném prostoru také existuje stránka MediaWiki:Monobook.css, editací které může správce změnit CSS styl používaný na Wikipedii.
SQL dotazy
- Pokud je to systémovou konfigurací povoleno, může správce pokládat přímé SQL dotazy (pouze pro čtení) do databáze. (Tato vlastnost je obvykle z výkonnostních důvodů v konfiguraci zakázána.)
Ostatní úrovně přístupu
Kromě správců existuje pro software MediaWiki několik dalších úrovní přístupu; zde setříděno zhruba podle vzrůstajících oprávnění; správci patří hned za přihlášené uživatele (viz též [http://meta.wikimedia.org/wiki/Status meta:Status]):
Přihlášení uživatelé
Běžní uživatelé, včetně návštěvníků, kteří se „nepřihlásili“, mohou přesto dělat většinu věcí, včetně těch nejdůležitějších: editovat články a pomáhat s údržbou Wikipedie.
Ale pouze přihlášení uživatelé mohou načítat soubory a přejmenovávat stránky. Pro přihlášení vizte Speciální:Userlogin.
Byrokraté
Správci se zvláštními právy („byrokraté“) mohou měnit ostatní uživatele na správce (ale nikoli odebírat status správce). Přidělování práv je zaznamenáváno v Knize správců se zvláštními právy. Byrokraté také mohou na žádost uživatele změnit jeho uživatelské jméno.
Stevardi
Uživatelé s právem „steward“ mohou libovolně měnit uživatelská práva libovolného uživatele na libovolném projektu nadace Wikimedia. To umožňuje přidělovat a odebírat správcovská práva a označovat uživatele příznakem robot. Jejich činnost je zaznamenávána na meta:Special:Log/rights, žádosti o jejich pomoc patří na stránku meta:Requests for permissions. Obvykle však neprovádějí činnost, kterou může provést místní správce se zvláštními právy.
Vývojáři
Nejvyšší úrovní přístupu (ve skutečnosti celá skupina úrovní, rozdíly jsou ovšem pro běžného uživatele neviditelné) je „vývojář“. Vývojáři mohou provádět přímé zásahy do softwaru a databází Wikipedie. Vývojáři obvykle neprovádějí většinu běžných administrativních funkcí. Správce lze kontaktovat prostřednictvím e-mailové konference [http://mail.wikipedia.org/mailman/listinfo/wikitech-l Wikitech-L]. Pro seznam vývojářů a další informace vizte meta:Developer (anglicky).
Zneužívání pravomocí správce
Správci mohou být oprávnění odebrána, pokud jich zneužívá. V současné době může být správcovství odebráno buď rozhodnutím Jimba Walese nebo rozhodnutím Arbitrážní komise. Podle jejich rozhodnutí také mohou být uděleny nižší tresty, např. omezení využívání některých schopností. Technicky mohou administrátorská práva odebrat stevardi.
:–> Viz též: Řešení konfliktů
Správci
Správci
als:Wikipedia:Administratoren
ja:Wikipedia:管理者
ko:위키백과:관리자
ms:Wikipedia:Penyelia
nb:Wikipedia:Administratorer
simple:Wikipedia:Administrators
zh-min-nan:Wikipedia:Hêng-chèng jîn-oân
Kvórum
Kvórum (z latinského quorum) označuje počet osob, které musí – podle předem dohodnutých pravidel, případně zákonů – být na hlasování, nebo volbách, zúčastněny, aby jejich rozhodnutí byla platná.
Profesionální nebo volené orgány
Zvykem ve společnosti, politice, ekonomice je, že v profesionálních nebo volených orgánech – jako představenstvech, komisích, parlamentech – jsou zúčastnění teprve při dosažení stanoveného kvóra usnášení schopni. Povinnost účastnit se rozhodování je považována za odpovídající jejich zodpovědnosti.
Voliči
V dnešních vyspělejších demokraciích nebývá účast voličů ani na volbách, ani na lidových hlasováních, referendech předepsaná. V České republice je kvórum pro voliče použito při místním referendu, kde k platnosti jeho rozhodnutí je třeba účast alespoň poloviny voličů
U lidových iniciativ je běžně nutné dosáhnout určitého počtu podpisů, aby iniciativa byla platná. Čím nižší je ale procentuální poměr nutných podpisů k celkovému počtu zúčastněných (voličů), tím vyšší je stupeň demokracie.
V některých vyspělejších státech, které kvóra ještě nezrušily, je předepsaná účast buď jenom formálním pozůstatkem (např. Lucembursko), nebo stále ještě stojí v cestě účinnému rozhodování (např. Itálie).
"Quorum busting"
Kvóra mohou být zneužita k zamezení hlasování – tzv. "quorum busting" – prostě tím, že se protivníci neúčastní (obvyklá taktika např. v USA nebo Itálii).
Pokud se jedná o neúčast voličů, je dalším vývojem demokracie zrušení kvóra. Pokud se jedná o neúčast ve volených nebo profesionálních orgánech, ukazuje to na to, že zde není jejich zodpovědnost řádně prosazována (dohodou, pravidly, zákony).
Totalita
V totalitních systémem mají předepsaná kvóra ve "volbách" (povinná volební účast občanů) a "hlasováních" (povinná přítomnost reprezentantů) jediný význam – vyjádření poslušnosti a příslušnosti. Jedná se o část veřejných demonstrací poslušnosti režimu.
Tak např. v zemích sovětského bloku, za dob socialismu (komunismu), byla volební účast povinná a pokud výsledky nedopadly podle představ režimu, tak byly manipulovány – obvyklé "výsledky" "99,99 %". Takto "volené", a za chod veřejného života (formálně) zodpovědné, orgány hlasovaly otevřeně. Ti, kteří (by) nehlasovali jak očekáváno (by) byli postiženi sankcemi.
Podobně se chovaly fašistické, nacistické režimy.
Příklady
- absolutní většina 50% – obvyklá v jednoduchých rozhodováních a/nebo v rozhodováních kompetentních orgánů, jako i ve vyspělých demokracích (občané mají rozsáhlá politická práva, která jim umožňují kompetentně, spokojeně a zodpovědně se účastnit politiky a jejích změn)
- kvalifikovaná většina – jiný poměř než absolutní většina (například 2/3, 10%, 3 přítomní v House of Lords...)
Podívejte se také na
- hlasování
- volby
Externí odkazy
- [http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metody_pro_prepocet_hlasu_na_mandaty kvórum – volby v ČR], Metody pro přepočet hlasů na mandáty, ČSÚ
- [http://www.psp.cz/docs/status.html kvórum – hlasování v PSP ČR], Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky – Většina potřebná pro přijetí návrhu Poslaneckou sněmovnou
Kategorie:SpolečnostKategorie:PolitikaKategorie:EkonomieKategorie:Právo
Wikipedie:Hlasování o smazání
ja:Wikipedia:削除依頼ko:위키백과:삭제 토론
simple:Wikipedia:Requests for deletion
Hlasování o smazání
Hlasování o smazání je stránka pro diskuse o tom, které stránky nevyhovují kritériím pro zahrnutí ve Wikipedii a mají být smazány. O každém takovém případu se koná veřejné hlasování, aby se pokud možná dosáhlo konsensu. Možnost mazat stránky mají jen správci (sysopové) české Wikipedie.
Výsledky skončených hlasování obsahuje Archiv hlasování o smazání.
Pro upozornění na omylem vytvořené, zjevně zcela nesmyslné atp. stránky, které lze vymazat procedurou tzv. rychlého smazání bez diskuse o obsahu, použijte .
Jestliže jde o heslo v hlavním jmenném prostoru článků o encyklopedicky významném pojmu, které by Wikipedie stejně v budoucnu potřebovala, zvažte dobře, je-li jeho stávající obsah opravdu natolik nicotný, že je lepší ho zcela smazat z databáze, anebo by bylo lze ho využít jako pahýl.
Současným pravidlem je, že stránka bude smazána po týdnu od zařazení do hlasování, pokud se pro to kromě navrhovatele vysloví další dva lidé. V případě, že některý Wikipedista vysloví nesouhlas, kvórum hlasů pro smazání se zdvojnásobuje. V případě, že je v mezidobí článek upraven, stává se hlasování neaktuální a je nutno případně začít hlasovat znovu (To znamená, že vzoreček pro výpočet hlasů nutných ke smazání je osob, kde "n" je počet hlasů pro ponechání).
Jak se vyjádřit v probíhajících hlasováních
Při hlasování editujte buď přímo příslušnou podstránku (viz níže), nebo klikněte na na odkaz Editovat u nadpisu příslušné Wikipedie:sekce.
Poté se přidejte k číslovanému seznamu: napište #, tučně pokyn Smazat nebo Nechat, jinak je Váš hlas neplatný, a Váš podpis (-- ~~~~). Kdo podal původní návrh na smazání, už znovu nehlasuje!
Hlasy lze stručně komentovat; pokud na komentáře někdo reaguje nebo vznikne diskuse s delšími příspěvky, je lepší oddělit mimo hlasování do do zvláštní sekce. V každém případě je třeba dbát na to, aby případné reakce a poznámky v hlasování nepoškodily číslování seznamu (pro komentáře k cizím hlasům tak používat odsazení ve formě #: bezprostředně pod nimi).
V případě hlasování s velkým počtem hlasů pro i proti je vhodné vytvořit dva odděleně číslované seznamy pro každou z alternativ, aby byl stav hlasování ihned zřejmý.
Jak navrhnout stránku na smazání
Stručný návod
# Na požadovanou stránku (např. Velký modrák) vložte šablonu
# Na tuto stránku vložte a uložte stránku
# Po uložení se zde objeví červený odkaz Wikipedie:Hlasování o smazání/Velký modrák, klikněte na něj
# Napište a zdůvodnění a uložte to.
Podrobnější vysvětlení
Příklad: nelíbí se nám stránka Velký modrák, kterou jsme označili šablonou . Do zdrojového kódu této stránky [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Hlasov%C3%A1n%C3%AD_o_smaz%C3%A1n%C3%AD&action=edit přidáme] následující "vkládací" odkaz na budoucí podstránku Wikipedie:Hlasování o smazání/Velký modrák:
Ten v budoucnu zajistí, že obsah podstránky, jakmile ji založíme, bude vkládán do hlavní stránky. Zatím se kód po uložení (nebo v náhledu) projeví pouze jako červený odkaz. Po kliknutí na něj vytvoříme podstránku vložením vlastního textu – v podstatě shodného s tím, který se do srpna 2005 vkládal přímo do této stránky (jediný rozdíl tedy je, že bude na zvláštní podstránce). Měl by zpravidla obsahovat nadpis s odkazem na stránku, kterou navrhujete ke smazání, stručný popis, proč to děláte, a Váš podpis. Výsledek může vypadat například takto:
Encyklopedicky nevýznamné, velký modrák roste jen na půdě zalévané Okenou.
Navíc už máme článek Modrák samec, kde už jsou všechny informace
o pěstování za pomoci Okeny zahrnuty.
--Viktor Cisticz 10:01, 2. 9. 2005 (UTC)
Po uložení podstránky se její text objeví přímo na hlavní hlasovací stránce.
__TOC__
(Použijte v případě, že se Vám tu ukazují zastaralé verze podstránek.)
Liste physikalischer EffekteDie Liste der Effekte stellt möglichst vollständig die physikalischen Effekte zusammen, die in der Experimental- und in der Theoretischen Physik eine Rolle spielen.
Die Liste ist alphabetisch nach den gängigen Bezeichnungen sortiert, ggf. können Verweise angebracht werden. Aufgenommen werden sollen auch die Persönlichkeiten, nach denen der Effekt benannt ist.
A
- Auger-Effekt
- Aharonov-Bohm-Effekt
B
- Becquerel-Effekt
C
- Casimir-Effekt
- Compton-Effekt
- Coriolis-Effekt (Corioliskraft)
D
- de-Haas-van-Alphen-Effekt
- Doppler-Effekt
E
- Edison-Effekt
- EPR-Effekt
F
- Faraday-Effekt
- Fotoelektrischer Effekt
- Fraktionierungseffekt
- Franz-Keldysh-Effekt
G
- Gibbs-Thomson-Effekt
- Gunn-Effekt
- Gyroskopischer Effekt
H
- Hall-Effekt
- Hawthorne-Effekt
- Herschel-Effekt
- Hubble-Effekt
I
J
- Josephson-Effekt
- Joule-Effekt
- Joule-Thomson-Effekt
K
- Kerr-Effekt (elektrooptisch)
- Kerr-Effekt (magnetooptisch)
L
- Lattenzaun-Effekt
- Lawinen-Effekt
- Lichtelektrischer Effekt (Photo-Effekt)
- Lamb-Verschiebung
M
- Magnetokalorischer Effekt
- Magnetooptischer Kerr-Effekt
- Magnus-Effekt
- Meissner-Ochsenfeld-Effekt
- Memory-Effekt
- Mössbauer-Effekt
N
- Nebenzipfeleffekt
O
- Optischer Doppler-Effekt
P
- Paschen-Back-Effekt
- Peltier-Effekt
- Photo-Effekt (Lichtelektrischer Effekt)
- Poynting-Robertson-Effekt
Q
- Quanten-Hall-Effekt
- Quantifizierter Hall-Effekt
R
S
- Sabattier-Effekt
- Schmiede-Effekt
- Schrot-Effekt
- Schwarzschild-Effekt
- Seebeck-Effekt
- Skin-Effekt
- Stark-Effekt
- Suprafluidität
- Supraleitung
- Shubnikov-de-Haas-Effekt
T
- Thermoelektrischer Effekt
- Thomson-Effekt
- Tunneleffekt
- Tyndall-Effekt
U
V
Venturi-Effekt
W
X
Y
Z
- Zeeman-Effekt
- Zener-Effekt
siehe auch:
- Portal:Physik
- Physik
- Wichtige Gleichungen der Physik
Kategorie:Physik
Physikalische Effekte
mieszne zdjcia tani sylwester Online Casino SYLWESTER tablice
|
|
|
| :: RELATED NEWS :: |
|
CTV Calgary
CFCN (also known as CTV Calgary) is a Canadian television station, broadcasting in Calgary, Alberta. It is owned and operated by the CTV Television Network. CFCN went on the air on September 9, 1960 as Canada's first television station with no network affiliation; it joined CTV the
|
CTV Edmonton
CFRN is the callsign of two broadcast stations in Edmonton, Alberta:
- CFRN, an AM radio station broadcasting sports programming as The Team,
- CFRN-TV, a CTV television affiliate.
|
Shashavaglava
Shashavaglava is Australian band Spiderbait's first album. 'Shashavaglava' means 'dickhead' in Serbo-Croatian.
Track listing
# "Word I Said" 2:56
# "Too Much" 5:03
# "7 Zark 7" 3:16
# "Run 1:55"
# "Bergerac" 3:49
# "Ol' Man Sam" 2:43
# "B & T" 4:37
# "Boys At The Beak" 2:04
# "Shakespeare's Tacklebox" 3:27
# "Shashavaglava" 2:12
#
|
Simon William Gabriel Brute
Simon William Gabriel Brute (1779-1839), American prelate, first Roman Catholic bishop of the diocese of Vincennes, Indiana, was born at Rennes, France, on Canadian television station, licensed to, and serving Toronto, Ontario and surrounding areas. It is the flagship station of the CTV Television Network and one of the charter members of the CTV network when it was launched in 1961. It bro
|
|
CTV Saskatoon
CFQC (also commonly known as CTV Saskatoon) is a Canadian television station, serving Saskatoon, Saskatchewan. The station is a CTV Television Network affiliate.
CFQC signed on the air in December, 1954, owned by the Murphy Family along with CFQC radio. Initially a | |