:: wikimiki.org ::

Portál:Balkán/Státy

Portál:Balkán/Státy

- 20px Albánie (dělení)
- 20px Bosna a Hercegovina (dělení)
- 20px Bulharsko (dělení)
- 20px Chorvatsko (dělení)
- 20px Makedonie (dělení)
- 20px Řecko (dělení)
- 20px Rumunsko (částečně) (dělení)
- 20px Srbsko a Černá Hora (dělení)

Albánie

Tento článek pojednává o evropském státě Albánie. O kavkazské Albánii viz heslo Albánie (kavkazská) Albánie (Albánská republika, Republika e Shqipërise) je země ležící v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Albánii ze západu omývá Jaderské moře (362 km), na severu pak hraničí se Srbskem a Černou Horou (287 km), na východě s Makedonií (151 km) a na jihu s Řeckem (282 km).
- Administrativní dělení: 12 krajů
- Velká města: Durrës (82 700), Elbasan (80 700), Shkodër (79 900), Vlorë (71 700)
- Nejníže položené místo: Jaderské moře, 0 m n.m.
- Nejvýše položené místo: Maja e Korabit (Golem Korab), 2 753 m n.m.
Historie
Několik antických spisovatelů podalo zprávu o předřeckém obyvatelstvu Balkánu. Tito lidé se nazývali Pelasgové a jejich hlavním městem byla Dodona. Město bylo dlouhou dobu centrem říše Epirus, jednoho z nejvlivnějších království antiky. V Dodoně se nacházela nejstarší věštírna antiky, asi o 2500 let starší než Delfská věštírna, a proto byla poutním místem Řeků. Antické obyvatelstvo charakterizuje originální architektura. Ilyrové se objevují kolem roku 1000 př. n. l. jako lidé mluvící indoevropským jazykem. Ilyrská kultura byla ovlivněna řeckou. V Albánii byly také řecké kolonie. Země byla poté dobyta Byzantskou říší až v roce 1478 skončila v moci Osmanské říše. Po První balkánské válce vyhlásila Albánie 28. listopadu 1912 nezávislost na Osmanské říši. Do roku 1939, kdy byla země okupovaná Itálií, vládl král Zog I. Po druhé světové válce v listopadu 1944 se k moci dostala komunistická strana pod vedením Envera Hodžy. Mezi lety 1945 a 1990 měla Albánie jeden s nejtvrdších režimů v Evropě. Do roku 1990, pět let po smrti Hodžy, byl v Albánii velmi izolacionistický komunistický režim. V letech 1990 až 1992 byla ukončena komunistická vláda a zřízena pluralitní demokracie. Transformace se ukázala být obtížnou, protože se vlády musí vypořádávat s vysokou nezaměstnaností, korupcí, zničenou infrastrukturou, velkou sítí organizovaného zločinu s napojením na vládní úředníky a rotříštěnou politickou opozicí.
Politika
Hlavou státu je prezident, volený Kuvendi neboli Shromážděním Albánské republiky. 140 poslanců je voleno Albánci ve volbách každé 4 roky. 100 členů shromáždění je vybíráno přímou volbou a dalších 40 poměrným systémem.
Administrativní rozdělení

12 krajů

36 okresů

Přírodní podmínky
Albánie se rozkládá na kopcovitém a hornatém terénu. Země má hlavně kontinentální podnebí s chladnými zimami a teplými léty.
Ekonomika
Albánie je jedna z nejchudších evropských zemí s polovinou obyvatelstva zabývající se zemědělstvím. Země se potýká s vysokou nezaměstnaností, korupcí dosahující až na nejvyšší místa a organizovaným zločinem. Země skoro vůbec nevyváží, dováží hodně z Řecka a Itálie. Peníze na dovoz pocházejí z finanční pomoci a peněz přivezených uprchlíky zpátky do země.
Obyvatelstvo
Většina obyvatelstva jsou Albánci, ale je tu i malá minorita Řeků. Mnoho etnických Albánců žije také v přilehlém Kosovu (asi 1,8 milionu), Makedonii (okolo 800 000), Černé hoře (okolo 300 000), Srbsku (okolo 500 000) a Řecku, kde Albánci tvoří jednu z největších menšin (přes 1 milion). Úředním jazykem Albánie je albánština, ale na hranicích s Řeckem se někde mluví i řecky. Od vlády Osmanské říše je hlavní náboženství islám (70 %). Dalšími hlavními náboženstvími jsou albánské ortodoxní křesťanství (20 %) a římskokatolické křesťanství (10 %). V Albánii nikdy nebyly náboženské problémy a lidé jiných vyznání spolu žijí v míru.
Odkazy

- Železnice v Albánii
- Evropa
- Zeměpis Category:Albánie Category:Balkán als:Albanien fiu-vro:Albaania ja:アルバニア ko:알바니아 ms:Albania roa-rup:Albanii simple:Albania th:ประเทศแอลเบเนีย zh-min-nan:Shqipëria

Šablona:Albánie

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (BaH) (bosensky/srbsky/chorvatsky Bosna i Hercegovina, cyrilicí bosensky/srbsky Босна и Херцеговина) je federativní republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě, tvořící do roku 1992 součást bývalé Jugoslávie. Na severu, západě a na jihu hraničí s Chorvatskem a na východě se Srbskem a Černou Horou. Hlavním městem státu je Sarajevo.

Historie

Hlavní článek: Dějiny Bosny a Hercegoviny Původně římskou provincii Ilyricum obsadili v 6.-7. století Slované. Území Bosny bylo nejdříve součástí Byzantské říše, Chorvatského království, Srbského království Duklji (Zety) a Rašky. Ve 12. století se Bosna za vlády bána Kulina de facto osamostatnila a odolávala snahám Srbska, Uher, Chorvatska a Benátek o její ovládnutí. Po roce 1353 nakrátko rozkvetla za bána, později krále Tvrtka I. Kotromaniće. V roce 1463 byla Bosna dobyta Turky stejně jako roku 1482 hornatější Hercegovina(Hum). Za vlády Osmanské říše bylo mnoho bosenských křesťanů obráceno na islám, vzniklo tak specifické etnikum - bosenští Muslimové (popř. Muslimové). Roku 1875 se Bosňané úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska, které ji roku 1908 anektovalo. V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r. 1918 (1929 přejmenovaném na Jugoslávii) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu. V jugoslávské federaci (od r. 1945) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech tří etnik). V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. Muslimové a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosňáckého a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995.

Politika

Hlavní článek: Politika Bosny a Hercegoviny
- Nejvyšším správním orgánem je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, neboli Prezídium (Predsjedništvo), má tři členy (jednoho Bosňáka, jednoho Srba a jednoho Chorvata), kteří jsou do funkce voleni každé 4 roky. Na postu předsedy Předsednictva se střídají každých 8 měsíců. Jsou voleni přímo (z Federace BaH, která vybírá Bosňáka a Chorvata, a z Republiky srbské, která vybírá srbského člena).
- Předsedu Rady ministrů, neboli Vlády (Vijeće ministara, Savjet ministara), jmenuje předsednictvo, ale nominuje jej Parlament. Předseda Rady ministrů jmenuje celostátní ministry.
- Zákonodárným orgánem je Parlament Bosny a Hercegoviny (Parlamentarna skupština). Má dvě komory: Dům národů (Dom naroda) a Poslaneckou sněmovnu (Predstavnički/Zastupnički dom). :Dům národů se skládá z 15 delegátů, kteří ze dvou třetin pochází z Federace BaH (5 Chorvatů a 5 Bosňáků) a z jedné třetiny pochází z Republiky srbské (5 Srbů). :Poslanecká sněmovna se skládá ze 42 členů, kteří jsou ze dvou třetin voleni Federací BaH a z jedné třetiny v Republikou srbskou.
- Ústavní soud Bosny a Hercegoviny je nejvyšší a konečná instance v právním systému BaH. Má devět členů; čtyři jsou voleni Poslaneckou sněmovnou Federace BaH, dva jsou voleni Národní sněmovnou Republiky srbské a tři členy volí předseda Evropského soudu pro lidská práva po konzultacích s Předsednictvem.

Kantony a regiony

Evropského soudu pro lidská práva Hlavní článek: Kantony a regiony Bosny a Hercegoviny Bosna a Hercegovina je rozdělena na dvě, resp. tři, samosprávní jednotky; a těmi jsou Federaci Bosny a Hercegoviny (25 989 km²) a Republiku srbskou (25 208 km²) a Distrikt Brčko (493 km²). Distrikt Brčko je nezávislá samosprávná jednotka. Federace Bosny a Hercegoviny má 10 autonomních kantonů:
- Unsko-sanský kanton
- Posavský kanton
- Tuzlanský kanton
- Zenicko-dobojský kanton
- Bosensko-podrinský kanton
- Středobosenský kanton
- Hercegovsko-neretvanský kanton
- Západohercegovský kanton
- Hercegbosenský kanton
- Kanton Sarajevo Republika srbská má 7 regionů:
- Banja Luka
- Doboj
- Bijeljina
- Sarajevo - Romanija
- Trebinje
- Vlasenica
- Foča

Geografie

Hlavní článek: Geografie Bosny a Hercegoviny Bosna a Hercegovina leží na jihovýchodě Evropy, v západní části Balkánu. Hraničí s Chorvatskem na severu, severozápadě a na jihu a se Srbskem a Černou Horou na východě. Skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny (okolo 42 000 km²) a menší Hercegoviny na jihu. Bosna je velice hornatá země, což platí i o Hercegovině (okolo 9 000 km²). Na severu se horské oblasti přeměňují v nížinatou Posávinu, respektive v Panonskou nížinu. Dinárské části Bosny se táhnou od západu na východ. Hercegovina se skládá ze dvou částí: horské (vysoké) a jadranské (nízké) Hercegoviny, která se dotýká Jadranského moře v oblastech od Neumu po poloostrov Klek. Významná jsou také tzv. polje, rozsáhlejší horská údolí, která se objevují při povodí bosenských řek (Uny, Vrbasu, Bosny, Driny), od jihu k severu, resp. na Neretvě od severu k jihu. Hlavní město státu je Sarajevo (300 000 obyvatel), dalšími velkými městy jsou: Banja Luka, Tuzla, Mostar, Zenica, Bihać, Prijedor, Brčko, Travnik, Trebinje i Livno. Nejvyšší vrchol: Maglić (2 386 m). Klima je mírné kontinentální: teplá léta a chladné zimy.

Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Bosny a Hercegoviny Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii. Zemědělství bylo většinou v soukromých rukou, ale bylo velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet. I dnes jsou patrné následky centrálně plánovaného hospodářství - velké množství lidí pracuje v průmyslových odvětvích. V době socialismu bylo v BaH umístěno velké množství těžkého průmyslu. Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba mírně zvýšila (1996-98), ale růst se značně zpomalil (1999). HDP je i nadéle pod úrovní z roku 1990. Nezaměstnanost byla v roce 2002 okolo 40 %.

Obyvatelstvo

Hlavní článek: Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny Podle sčítání z roku 1991 v BaH žilo 44 % Bosňáků (kteří se tehdy deklarovali jako Muslimové), 31 % Srbů a 17 % Chorvatů, dalších 6 % lidí se deklarovalo jako Jugoslávci. Náboženské rozdělení kopírovalo etnické: 88 % Chorvatů jsou katolíci, 90 % Bosňáků jsou muslimové a 99 % Srbů jsou pravoslavní. Statistické informace se od té doby velmi proměnily, jelikož během občanské války z let 1992-95 zahynulo dle odhadů 100 000 obyvatel BaH (z toho 70 % Bosňáků, 25 % Srbů a 5 % Chorvatů) a skoro polovina obyvatelstva se byla přesídlena, a to jak v rámci země, tak i do zahraničí. Podle údajů americké agentury CIA z roku 2000 žilo v Bosně a Hercegovině 48 % Bosňáků, 37,1 % Srbů, 14,3 % Chorvatů a 0,6 % ostatních.

Podívejte se také na

- Seznam měst Bosny a Hercegoviny

Externí odkazy

- http://bosna.unas.cz - Bosnae & Hercegovinae, projekt bosenské kultury v ČR
- [http://www.czechembassy.org/wwwo/?zu=sarajevo Ambasáda ČR v Sarajevu] Kategorie:Bosna a Hercegovina Category:Nástupnické státy Jugoslávie fiu-vro:Bosnia ja Hertsegoviina ja:ボスニア・ヘルツェゴビナ ko:보스니아 헤르체고비나 ms:Bosnia dan Herzegovina th:ประเทศบอสเนียและเฮอร์เซโกวีนา zh-min-nan:Bosna kap Hercegovina

Šablona:Bulharsko

Chorvatsko

Chorvatsko je evropská země, která se geograficky nachází na pomezí Střední a Jihovýchodní Evropy (Balkánu). Hlavním městem je Záhřeb. Záhřeb Záhřeb

Historická území

Moderní Chorvatsko se skládá z užšího Chorvatska s Chorvatským Přímořím (Záhřeb a okolí až k řece Ilově na východě, Karlovacká oblast, Rijeka a okolí, oblast Liky až k řece Zrmanji) (přirozeným centrem je Záhřeb a na Chorvatském Přímoří pak Rijeka), Dalmácie bez Kotoru ale s územím bývalé republiky Dubrovník), Slavonie na východě země (od řeky Ilovy na východ, ke Slavonii geograficky patří i Baranja a západní Srijem), přirozeným centrem je Osijek, z většiny bývalého markrabství Istrie, tj. Istrijského poloostrova na západě Chorvatska, centrem je město Pula. Dále pak k Chorvatsku patří ještě také Rijeka a původně uherské oblasti Mezimuří a jižní části Baranje. Znaky hlavních zemí jsou vyobrazeny i ve složeném znaku dnešního Chorvatska, který obsahuje kromě chorvatského šachovnicového štítu též znaky Slavonie (kuna), Dalmácie (tři korunované lví hlavy), Istrie (koza), Dubrovníku (barevné pruhy) a centrálního Chorvatska (půlměsíc s hvězdou).Dubrovník

Historie

V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku Ilyrské kmeny, které se později stáhly na území dnešní Albánie. Někdy v 2. století n.l. se toto území stalo provincií Ilyria v římské říši. Po jejím pádu se sem nastěhovali Slované, v 9. století se tu rozšířila hlaholice. Prvním významným chorvatským králem byl Tomislav I. Za dob Rakouska-Uherska trpěla země pod uherskou nadvládou, a byla jediným přístupem Uherska k moři. V té době ale také čelila výbojům z Osmanské říše. 1. prosince 1918 vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim 1918 utvořil z jihoslovanských území Rakousko-Uherska (Centrální Chorvatsko, Slavonie, Dalmácie, Bosna a Hercegovina, Kraňsko a Dolní Štýrsko), se Srbským královstvím, které se z v letech 1913-1918 rozšířilo o Vardarskou Makedonii, Kosovo, Vojvodinu a Černou Horu. Roku 1929 se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. V poválečném období je Chorvatsko Lidovou (1945-1963), resp. Socialistickou (1963-1990) republikou v rámci Federativní lidové, resp. Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V období 1945-1990 bylo Chorvatsko po Slovinsku druhou nerozvinutější jugoslávskou republikou. V roce 1990 byl oficiální název změněn na Republiku Chorvatsko a v červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost, což rozpoutalo válečný konflikt, který se s přestávkami vlekl až do roku 1995. Chorvatsko dnes usiluje o vstup do EU, který by se mohl uskutečnit roku 2009.2009

Turistická místa

Vlastně celé Jadranské pobřeží s četnými ostrovy je velmi lákavé - města Rijeka, Split, Zadar, Makarska a další, dále ve vnitrozemí Plitvická Jezera - soustava jezer ve vápencové krajině. Chorvatsko je pro Čechy jedna z nejnavštěvovanějších zemí.

Podívejte se také na

- Chorvatština
- Seznam chorvatských měst

Externí odkazy

- [http://www.hr/ www.hr] – Chorvatský informační portál
- [http://www.vlada.hr/ www.vlada.hr] – Oficiální stránky chorvatské vlády]
- [http://www.croatia.hr/ www.croatia.hr] – Informace pro turisty
- [http://www.hrvatska.net/ Hrvatska .NET] – Informace pro turisty
- [http://www.kroatiehrvatska.com]
- [http://www.kroatien-links.de]
- [http://croatia.europe-countries.com Croatia Pictures]
- [http://www.europe-atlas.com/croatia-map.htm Croatia Map]
- [http://www.generalturist.com/english/croatia/Destinations.aspx Turistické destinace v Chorvatsku] Kategorie:Chorvatsko Category:Nástupnické státy Jugoslávie fiu-vro:Horvaatia ja:クロアチア ko:크로아티아 th:ประเทศโครเอเชีย zh-min-nan:Hrvatska

Šablona:Chorvatsko

Republika Makedonie

Republika Makedonie (do OSN přijatá pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie) je stát ležící na Balkáně.

Poloha

Makedonie sousedí se Srbskem a Černou Horou na severu, Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Republika Makedonie zahrnuje severozápadní část historické Makedonie. V minulosti se tato oblast označovala jako Vardarská Makedonie.

Historie

Období prvních Slovanů a Byzantské říše

Území dnešní republiky Makedonie bylo Slovany osídleno již v 6. a 7. století. Při své expanzi si je však podrobila Byzantská říše, později, v 2. čtvrtině 9. století se dostala většina země pod vliv říše Bulharské. Od 9. století se sem šířilo křesťanství, hlavně z velmi blízké Byzantské říše. Ta ji ovládla definitivně roku 1018, o dvě století později se stala centrem nového Bulharského státu. Až koncem 14. století ji dobyli Turci během svých výbojů na západ.

Období Osmanské říše

Turecká vláda trvala až do 20. století. Během ni se snažili Turci obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen z části (dodnes je v zemi jen 17 % muslimů). Různé národy (Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci), které v zemi žily postupně začaly organizovat národně osvobozenecké hnutí. Přestože někteří tito aktivisté žádali přičlenění k nově vzniklému Bulharsku, bohužel to neuspělo, jelikož bylo jako země příliš vzdálené. Přesto ale po berlínském kongresu z roku 1878 došlo u určitému otevření Makedonie Bulharsku - hlavně v oblasti obchodu, ačkoliv sama zůstávala stále pod Osmanskou vládou. Roku 1913 byla země konečně zbavena turecké nadvlády a rozdělena mezi Bulharsko, Řecko a Srbsko; to byl konec Makedonie jako jedné země.

Období Jugoslávie

Po ustanovení Království SHS byly historické země zrušeny a místo nich zavedení nové bánoviny. Z Makedonie se tak stala Vardarská bánovina. Název Makedonie se jí vrátil až roku 1963, kdy vznikla jako jedna z šesti republik v rámci SFRJ. Po jejím rozpadu roku 1991 vyhlásila nezávislost, avšak ta ze srbské strany nikdy nebyla uznána.

Makedonsko - albánský konflikt

Republika Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu byla postižena příchodem desetitisíců albánských uprchlíků. Poté v zemi propukl ozbrojený spor mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci na západě a severozápadě země. Klid zbraní v zemi byl nastolen až po intervenci NATO.

Současnost

Makedonie je dnes parlamentní demokracií. Její vláda se snaží o integraci země do NATO a Evropské unie (rozhovory o vstupu mají začít v roce 2006). Republika Makedonie se od svého vzniku potýká s ostrým nesouhlasem Řecka vůči oficiálnímu názvu a symbolům nezávislého státu, které Řecko považuje za zcizené historické (a dnes z části řecké) Makedonii.

Podívejte se také na

- země bývalé Jugoslávie
- Seznam makedonských měst Kategorie:Makedonie Category:Nástupnické státy Jugoslávie ja:マケドニア共和国 ko:마케도니아 공화국 roa-rup:Machidunii th:ประเทศมาซิโดเนีย zh-min-nan:Makedonija Kiōng-hô-kok

Šablona:Řecko

Rumunsko

Rumunsko leží na Balkánském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Sousedí s Ukrajinou a Moldavskem na severovýchodě, s Maďarskem na severozápadě, se Srbskem a Černou Horou na západě a s Bulharskem na jihu. Východní břehy země omývají vody Černého moře

Dějiny

Původní obyvatelé Dákové byli poraženi v roce 106 Římany, území si však i poté ponechalo značnou míru samostatnosti. Ve středověku bylo Rumunsko rozděleno do tří knížectví. První dvě, Valašsko a Moldávie, byla od 16. století závislá na Osmanské říši, Sedmihradsko bylo zprvu součástí Uher, v 16. století mělo na Osmanské říši větší míru samostatnosti, roku 1699 pak bylo znovu připojeno k Uhrám. Valašsko a Moldávie získaly roku 1829 autonomii, v roce 1859 se sjednotily a položily tak základ samostatnému Rumunsku, které vzniklo roku 1878. Od roku 1881 bylo Rumunsko královstvím. Po 1. světové válce se Rumunsko rozšířilo o Sedmihradsko, Bukovinu a Besarábii. Ve druhé světové válce Rumunsko bojovalo po boku Třetí říše coby satelitní země. Po válce mu byla opět odňata Besarábie a připojena k Sovětskému svazu. Rumunsko se pod vedením Nikolaje Čaušeska (Nicolae Ceauşescu) stalo součástí komunistického východního bloku. Ceauşescu byl svržen v roce 1989 a zastřelen i se svou manželkou.

Politika

Zákonodárná moc je v Rumunsku rozdělena mezi Senát a Poslaneckou sněmovnu, takzvanou Camera Deputaţilor. Senát má 140 členů, Poslanecká sněmovna 345. Členové obou komor jsou voleni ve všeobecných volbách konajících se jednou za čtyři roky. Prezident, nejvyšší představitel moci výkonné, je rovněž volen přímo a to jednou za pět let (do roku 2004 jednou za 4 roky). Prezident jmenuje Ministerského předsedu. Ten je hlavou rady ministrů, které jmenuje.

Zeměpis

Ministerského předsedu Dunaj, největší rumunská řeka, vytváří celou jižní hranici země. Hranici s Moldavskem tvoří rovněž řeka – Prut. Ten se vlévá do Dunaje. Střed Rumunska je hornatý, dominují mu Karpaty. Nejvyšší hora, Moldoveanu, dosahuje výšky 2544 m. Pohraniční oblasti jsou tvořeny nížinami: Velká uherská nížina na západě, Valašská nížina na jihu a rovina kolem řeky Prut na východě. Na západě se také rozkládá pohoří Munţii Apuseni. Mezi nejdůležitější sídla patří Bukurešť, Brašov, Temešvár, Kluž, Konstance, Krajova a Jasy .

Obyvatelstvo

Národnostní skupiny (údaje z roku 2002):
- Rumuni 89.5%
- Maďaři 6.6%
- Romové 2.5%
- Ukrajinci 0.3%
- Němci 0.3%
- Rusové 0.2%
- Turci 0.2%
- další 0.4% V oblasti Banát, na západě země žije i početná česká komunita. Náboženství (údaje z roku 2002):
- Pravoslavní křesťané 87%
- Evangelíci 6.8%
- Katolíci 5.6%
- Muslimové a ostatní 0.4%

Podívejte se též na

- Seznam rumunských měst
- Zeměpis
- Evropa Kategorie:Rumunsko als:Rumänien fiu-vro:Romaania ja:ルーマニア ko:루마니아 ms:Romania roa-rup:România simple:Romania th:ประเทศโรมาเนีย zh-min-nan:România

Srbsko a Černá Hora

Srbsko a Černá Hora je soustátí, které vzniklo přeměnou Svazové republiky Jugoslávie v roce 2003. Země má 10 600 000 obyvatel.

Historie

Po občanské válce v Jugoslávii, kdy se postupně odtrhlo Slovinsko, Chorvatsko, Makedonie i Bosna a Hercegovina Srbsko a Černá Hora stále zůstaly ve federaci Jugoslávie vedené Slobodanem Miloševićem. Název státu se tak se změnil na Federativní republika Jugoslávie. Organizace spojených národů neuznala stát jako nástupnický po Jugoslávii, schválila ale tuto federaci. V roce 2002 se federální parlament rozhodl změnu názvu a větší pravomoci oběma republikám.

Přírodní poměry

Sever země vyplňuje jih panonské nížiny s řekami Dunaj a Sáva. Z jihu přitéká do Dunaje řeka Morava, která protéká pahorkatinami - celá oblast od Bělehradu na jih je hornatá. Nejvyšší horou je Bobotov Kuk v národním parku Durmitor na severu Černé Hory. Podnebí je kontinentální, jen přímořská oblast Černé Hory má podnebí středomořské.

Ekonomika

Mezi Srbskem a Černou Horou není ani měnová, ani celní nebo poštovní unie. Srbsko používá jako měnu dinár a Černá Hora spolu s Kosovem, ač není členem EU, platí eurem; má i vlastní vládu, policii a státní rozpočet. Jen díky ní má soustátí přístup k moři, pro zahraniční zboží z přístavu Bar je důležitá železnice, která ho spojuje s Bělehradem, postavená v roce 1980. Před intervencí států NATO v roce 1999 byl vývoz orientovaný převážně do Německa a Itálie; bombardování ale zničilo velkou část průmyslu země. Nyní sama potřebuje investice a hospodářskou pomoc, také se hodně zboží sem dováží z České republiky.

Správní dělění

Soustátí se dělí na Černou Horu a Srbsko. Srbsko má dvě autonomní republiky: Kosovo, které je fakticky pod správou OSN, a Vojvodinu, která leží na severu země, s hlavním městem Novi Sad.

Významná města

- Srbsko
- Bělehrad (hlavní město Srbska)
- Niš (rafinérie)
- Kragujevac
- Požarevac
- Vojvodina
- Novi Sad (hlavní město Vojvodiny)
- Subotica
- Kosovo
- Priština (hlavní město Kosova)
- Prizren
- Černá Hora
- Podgorica (dřívě Titograd; hlavní město Černé Hory)
- Niksić
- Bar (přístav)
- Cetinje (historické hlavní město Černé Hory) Cetinje Cetinje Cetinje]] Kategorie:Srbsko a Černá Hora Category:Nástupnické státy Jugoslávie als:Serbien-Montenegro ja:セルビア・モンテネグロ ko:세르비아 몬테네그로 ms:Serbia dan Montenegro th:ประเทศเซอร์เบียและมอนเตเนโกร zh-min-nan:Srbija kap O·-soaⁿ

Full motion video

FMV steht für Full Motion Video und bezeichnet Filmsequenzen in Videospielen, die nicht in Echtzeit berechnet werden und sich somit qualitativ von der Spielgrafik abheben. Die Videos dienen häufig als Appetitmacher und Einleitung in das Spielgeschehen und werden oft als Belohnung nach dem erfolgreichen Beenden des Spieles oder von Abschnitten des Spieles gezeigt. Besonders gut als Stilmittel geeignet sind FMVs für storyintensive Spiele wie Rollenspiele. Heutzutage sieht die Spielgrafik teilweise so gut aus, wie ältere FMVs. Aktuelle FMVs überzeugen dennoch immer wieder durch neue atemberaubende Detailtiefe. Die Spielgrafik hinkt den Full-Motion-Video-Sequenzen immer hinterher. Bekannte Beispiel für Computerspiele, die FMVs verwenden, sind die "Command & Conquer"-Teile eins bis vier, von denen Teil eins bis drei zusätzlich Render-Videos enthalten. Kategorie:Computerspiel-Fachbegriff

aminokwasy Sklep w�dkarski zawory metalowe po�ciel dog breeders

:: RELATED NEWS ::

Nachweisgrenze
Die Nachweisgrenze bezeichnet den Wert eines Messverfahrens, bis zu dem die Messgröße mit den besten zur Zeit verfügbaren Nachweismethoden gerade noch zuverlässig nachgewiesen werden kann, also in einem vorgegebenen statistischen Konfidenzintervall liegt. Siehe auch: Bestimmungsgrenze