:: wikimiki.org ::

Voyager 2

Voyager 2

Voyager 2 je vesmírná sonda vypuštěná v roce 1977. Původně měla být součástí programu Mariner jako Mariner 12. Sonda je naprosto identická se svým dvojčetem Voyagerem 1 (ten se měl jmenovat Mariner 11). Voyager 2 se stal první a doposud jedinou sondou, která navštívila planety Uran a Neptun a také první, která navštívila 4 planety Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a to díky příznivému uspořádání planet, které nastává jednou za 175 let [http://voyager.jpl.nasa.gov/science/planetary.html].

Mise

Neptun Voyager 2 odstartoval 20. srpna 1977, z mysu Canaveral na Floridě raketou Titan IIIE Centaur.

Jupiter

Nejbližší přiblížení k Jupiteru se odehrálo 9. července 1979.

Saturn

1979 Nejbližší přiblížení k Saturnu nastalo 25. srpna 1981.

Uran

1981 Nejbližší příblížení k Uranu nastalo 24. ledna 1986. Voyager 2 objevil 10 dříve neznámých měsíců.

Neptun

1986Nejbližší přiblížení k Neptunu nastalo 25. srpna 1989. Protože to byla poslední velká planeta, kterou mohl Voyager 2 navštívit, bylo rozhodnuto prolétnou blíže u měsíce Triton.

Na cestě ze Sluneční soustavy

11. ledna 2005 byl Voyager 2 ve vzdálenosti 75,4 AU a směřoval ven ze Sluneční soustavy rychlostí 3,3 AU za rok (15,6 km/s). Předpokládá se, že Voyager 2 bude stále funkční i po roce 2020.

Externí odkazy

- [http://voyager.jpl.nasa.gov stránka NASA o Voyagerech (anglicky)]
- [http://www.heavens-above.com/solar-escape.asp Spacecraft Escaping the Solar System] - současná pozice (anglicky)
- [http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1977/076A.HTM stránka v encyklopedii SPACE40 (česky)]
- [http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/druzice/../sondy/usa/voyager/voyager.htm stránka na kosmo.cz] Kategorie:Kosmické sondy

Voyager 1

Voyager 1 (česky Cestovatel) je vesmírná sonda pro výzkum vnější části Sluneční soustavy. Váží 815 kg, byla vypuštěna 5. září 1977 a je stále funkční. Sonda je od Země nejvzdálenější lidský výtvor. Voyager 1 se v současnosti dostává na hranice Sluneční soustavy, kde se vliv Slunce střetává s mezihvězdným prostorem. Ve vzdálenosti 14 miliard kilometrů (90 AU) od Slunce vstupuje do heliopláště, oblasti za rázovou (terminační) vlnou. V této vzdálenosti trvá signálům za sondy více než 13 hodin než dorazí k Zemi, do řídícího střediska Jet Propulsion Laboratory blízko Pasadeny v Kalifornii. Voyager 1 je na hyperbolické dráze a pohybuje se únikovou rychlostí, to znamená, že se nevrátí zpátky do Slunenční soustavy. Hlavním cílem Voyageru 1 byly planety Jupiter, Saturn a jejich měsíce a prstence. V současnosti sonda studuje heliopauzu a měří sluneční výstra a výplň mezihvězdného prostoru. Pro oba Voyagery jsou zdroji energie tři radioizotopové termoelektrické generátory, které sice již překonaly původně plánovanou životnost, ale dnes se předpokládá, že budou schopny generovat dostatek energie pro komunikaci se Zemí i po roce 2020.

Plánování mise

Voyager 1 byl plánován jako Mariner 11, součást programu Mariner. Od začátku se počítalo s využitím gravitačních manévrů. S jejich pomocí je možné navštívit více planet s minimální spotřebou paliva. Voyager 1 byl vypuštěn 5. září 1977 z mysu Canaveral raketou Titan IIIE Centaur. Ačkoliv byl vypuštěn až po svém dvojčeti Voyageru 2, kvůli závadě objevené až na poslední chvíli, jeho dráha byla rychlejší a dosáhl Jupiteru and Saturnu před svým dvojčetem.

Podívejte se také na

- Voyager 2

Externí odkazy

- [http://voyager.jpl.nasa.gov/ voyager.jpl.nasa.gov] – Oficiální stránky projektu Voyager
- [http://www.aldebaran.cz/sondy/sondy/77_Voyager_1_2.html Informace o misi na stránkách aldebaran.cz] Kategorie:Kosmické sondy ko:보이저 1호

Neptun (planeta)

Neptun je osmá (předposlední), ale v určitých obdobích (např. v letech 1979 - 1999) poslední planeta Sluneční soustavy, protože dráha Pluta je výrazně excentrická a zasahuje dovnitř dráhy Neptuna. Pojmenován je podle starořímského bůha Neptuna.

Objevení

Jeho existenci předpověděli (a přibližnou polohu vypočítali) francouzský astronom Urbain Le Verrier a anglický astronom John Couch Adams na základě odchylek v pohybu Uranu. Na základě jejich výpočtů byl potom objeven v roku 1846 německým astronomem Johannem Gottfriedem Gallem.

Základní charakteristika

Neptun je svým vzhledem, velikostí a hmotností jakýmsi dvojníkem Uranu. Atmosféra Neptuna je však omnoho bouřlivější, proměnlivější než atmosféra Uranu. Mraky různé výšky jsou v něm unášeni rychlostí více než 1 000 km/h. (až 2 000 km/h.). Zajímavým výtvorem je velká tmavá skvrna, široká jako naše Země. Je to obrovský uragán, otáčející se rychlostí více než 600 km/h. V největší výšce obrovskou rychlostí prolétají malé jasné obláčky, o kterých se domníváme, že jsou tvořeny ledovými krystaly metanu.

Přijímaná a vydávaná energie

Neptun je velmi daleko od Slunce a proto dostává 900krát méně sluneční energie, než Země. Zajímavostí však je, že vyzařuje 2,7krát více energie, než přijímá. V současnosti zdroj této vyzařované energie neznáme. Vyzařovaná energie však vysvětluje existenci bouřlivých procesů v atmosféře Neptuna.

Prstence a měsíce

Sonda Voyager 2 pomohla objevit 3 prstence okolo Neptuna. Jsou velmi nevýrazné a tenké. Nejvzdálenější a nejvýznamnější z nich (pojmenován Adams) je zvláštní tím, že tvoří asi tři výraznější oblouky, poblíž kterých je nejvíc hmoty. Tato zhuštění mají i vlastní pojmenování: Svoboda, Rovnost a Bratrství. Neptun má 8 pojmenovaných měsíců a největší z nich je pojmenován Triton. Je to nejchladnější těleso pozorované v Sluneční soustavě. Teplota jeho povrchu je -228 °C. Kromě Tritonu a dalšího původně známého měsíce Nereida byly všechny ostatní objeveny Voyagerem 2 v průběhu jeho průletu okolo planety. Dalších 5 dosud nepojmenované měsíce bylo objeveno v letech 2002 a 2003.

Podívete se také na

- Neptunovy měsíce Kategorie:Planety Kategorie:Neptun ja:海王星 ko:해왕성 ms:Neptun simple:Neptune (planet) th:ดาวเนปจูน

1977

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1972 1973 1974 1975 1976 - 1977 - 1978 1979 1980 1981 1982 ----

Události

Česko
- leden - založena Charta 77, kterou ihned následovala Anticharta
- Bořeň byla vyhlášena národní přírodní rezervací
- Akční plán z Lagosu
- začala americká vláda ostraňovat z atolu znečištěnou půbu; Eniwetok
- začala etiopsko-somálská válka (konec 1978) Svět
- 27. června Džibutsko vyhlásilo nezávislost
- 20. srpna odstartovala vesmírná sonda Voyager 2
- 5. září odstartovala vesmírná sonda Voyager 1
- 10. září Poslední oficiální poprava Gilotinou, Francie
- 31. prosince] emír Jabir al-Ahmad al-Jabir Al Sabah se stal hlavou státu Kuvajt.
- Poslední známý případ pravých neštovic
- Carl Woese a George Fox identifikovali Říši Archea

Vědy a umění

- březen - byl objeven Uranův systém planetárních prstenců
- 20. srpen - start vesmírné sondy Voyager 2
- 5. září - start vesmírné sondy Voyager 1
- V Německu byla rozpuštěna literární skupina Gruppe 47
- založena britská post punková skupina Joy Division

Nobelova cena

Narození

;Česko
- 18. října – Vlastimil Horváth, zpěvák, vítěz druhého ročníku soutěže Česko hledá SuperStar ;Svět

Úmrtí

Česko
- 20. února Jarmila Glazarová, česká spisovatelka (
- 7. září 1901)
- 12. října Jan Zrzavý, český malíř (
- 5. listopadu 1890)
- 19. prosince Oskar Brázda, český malíř (
- 30. září 1887) Svět
- 29. března Eugen Wüster, jeden ze zakladatelů technické terminologie a normalizace (
- 10. října 1898)
- 11. dubna Jacques Prévert, francouzský básník (
- 4. února 1900)
- 2. června Vladimir Vladimirovič Nabokov, americký prozaik ruského původu (
- 22. dubna 1899)
- 3. června Roberto Rossellini, italský filmový režisér (
- 8. května 1906)
- 13. červen Tor Bergeron, švédký meteorolog (
- 15. srpen 1891)
- 18. červen Franco Rol, italský automobilový závodník
- 25. prosince Charlie Chaplin, britský komik (
- 16. dubna 1889)

Hlava státu

Gustáv Husák Kategorie:20. století ja:1977年 ko:1977년 simple:1977 th:พ.ศ. 2520

Jupiter (planeta)

Jupiter je největší planeta Sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Sluneční soustava je někdy popisována jako systém skládající se ze Slunce, Jupiteru a různého smetí. On a ostatní plynní obři Saturn, Uran, and Neptun jsou občas označovány jako jupiterovské planety. Je pojmenován po římském bohu Jupiterovi (též zvaném Jova). Symbolem planety je stylizované znázornění božského blesku (v Unicode: ♃).

Přehled

Jupiter je 2,5× hmotnější než všechny ostatní planety dohromady, tak hmotný, že se hmotný střed soustavy Jupiter-Slunce nachází nad slunečním povrchem (ve vzdálenosti 1,068 slunečního poloměru od středu Slunce). Je 318× hmotnější než Země, poloměr má 11× větší a objem 1300× větší než Země. Často je označován za nedokončenou hvězdu ačkoliv toto srovnání je stejného druhu jako označit asteroid za "nedokončenou Zemi". To, že nalezené extrasolární planety jsou mnohem hmotnější než Jupiter, je způsobeno výběrovým efektem, protože hmotnější průvodci jiných hvězd se současnými prostředky snáze detekují. Naproti tomu velikost poloměru podobné planety už prakticky nezávisí na její hmotnosti, protože větší hmotnost způsobuje pouze další smršťování (dokud nedojde k nastartování termonukleárních reakcí). Neexistuje přesná definice odlišující velké hmotné planety jako Jupiter od hnědých trpaslíků, jadernou syntézu sice provázejí specifické spektrální čáry, nicméně v každém případě by potřeboval být alespoň 70× hmotnější, aby se mohl stát hvězdou. Jupiter se vyznačuje nejrychlejší rotací mezi všemi planetami sluneční soustavy, což způsobuje jeho zplošťování viditelné i pomocí dalekohledu. Nejvýznačnějším rysem je pravděpodobně Velká rudá skvrna, bouře větší než Země. Planeta je nepřetržitě zahalena vrstvou mraků. Jupiter je obvykle čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze (po Slunci, Měsíci a Venuši; ačkoliv v některých chvílích se jeví Mars jasnější než Jupiter a v jiných zase Jupiter jasnější než Venuše). To je známé již od dávných časů. V roce 1610 Galileo Galilei a nezávisle na něm pravděpodobně i Simon Marius objevil čtyři velké Jupiterovy měsíce Io, Europu, Ganymedes a Callisto (nyní známé jako galileovské měsíce), u jejichž nebeského pohybu bylo zřetelné, že jeho centrem není Země. Tato skutečnost byla hlavním bodem obhajoby Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybu planet; Galileiho vyhlášení podpory Koperníkově teorii jej dostalo do problémů s inkvizicí.

Fyzikální charakteristiky

Stavba planety

Jupiter je složen z relativně malého kamenného jádra, obklopeného kovovým vodíkem, posléze kapalným vodíkem, až nakonec plynným vodíkem. Neexistují přesné hranice přechodu mezi různými fázemi vodíku; podmínky se pozvolna plynule mění z plynu na kapalinu.

Atmosféra

Atmosféra Jupiteru se zkládá z přibližně 86% vodíku a 14% hélia (podle počtu atomů, podle hmotnosti jde o procentuální poměr přibližně 75/24; s 1% hmotnosti připisovaným jiným složkám – vnitřek obsahuje hustší materiály, kde se procentuální poměr mění na přibližně 71/24/5). Atmosféra obsahuje stopové množství methanu, vodních par, amoniaku a "kamení". Nalézají se zde také napatrná množství uhlíku, ethanu, sirovodíku, neonu, kyslíku, fosfinu a síry. Složení atmosféry se velmi podobá složení sluneční mlhoviny. Saturn má podobné složení, ale Uran a Neptun mají mnohem méně vodíku a hélia. Jednotlivé pásy Jupiterovy atmosféry rotují různou rychlostí; tento efekt byl poprvé pozorován Cassinim (1690). Rotace Jupiterovy polární atmosféry je o 5 minut delší než rotace jeho rovníkové atmosféry. Navíc se pásy mraků různé šíře pohybují proti sobě ve směru stálých větrů. Na hranicích těchto konfliktních proudů vznikají bouře a turbulence. Rychlost větru 600 km/h zde není neobvyklá. Nejsvrchnější vrstvy atmosféry obsahují krystaly zmrzlého amoniaku.

Planetární prstence

Jupiter má nezřetelný systém planetárních prstenců složený z částic podobných kouři, jež byly po dopadech meteoridů vymrštěny z jeho měsíců. Hlavní prstenec je tvořen prachem ze satelitů Adrastea a Metis. Dva široké jemné prstence, které obklopují hlavní, pocházejí z Thebe a Amalthea. Existuje také velmi řídký a vzdálený vnější prstenec, který krouží kolem Jupiteru opačným směrem. Jeho původ je nejistý, snad je tvořen zachyceným meziplanetárním prachem.

Magnetosféra

Jupiter má velmi rozsáhlou a silnou magnetosféru. Jeho magnetické pole lze vidět i ze Země, může se jevit až 5× větší než Měsíc v úplňku, přestože je mnohem vzdálenější. Toto magnetické pole vytváří mohutné výrony urychlených částic v Jupiterových radiačních pásech, interaguje s měsícem Io a vytváří vodivou trubici a plazmový prstenec okolo něj. Jupiterova magnetosféra je největší strukturou sluneční soustavy (je větší než magnetosféra Slunce). Sonda Pioneer potvrdila existenci Jupiterova mohutného magnetického pole, které je 10× silnější než zemské a obsahuje 20 000× více energie. Citlivé přístroje na palubě odhalily, že jupiterovský "severní" magnetický pól je na jižním geografickém pólu planety s odchylkou 11 stupňů od jupiterovské osy rotace a se středem pole posunutým mimo střed Jupitera podobně jako je tomu u magnetického pole Země. Pioneer zaznamenal rázovou vlnu jupiterovské magnetosféry ještě ve vzdálenosti 26 miliónů kilometrů a magnetický ohon dosahující až za Saturnovu oběžnou dráhu. Údaje ukazují, že velikost tohoto magnetické pole na straně obrácené ke Slunci rychle kolísá, v důsledku změn tlaku slunečního větru, tento jev byl blíže zkoumán při dvou misích Voyager. Bylo objeveno, že proudy vysokoenergetických částic jsou vyvrhovány až k oběžné dráze Země. V jupiterovských radiačních pásech byly nalezeny a naměřeny vysokoenergetické protony, ukázalo se, že mezi Jupiterem a některými jeho měsíci (zvláště Io) protékají elektrické proudy.

Výzkum Jupiteru

Jupiter je znám už odpradávna, protože je na noční obloze viditelný pouhým okem. V roce 1610 objevil Galileo Galilei svým teleskopem čtyři největší Jupiterovy měsíce — šlo o první pozorování mimozemských měsíců. Do dnešní doby navštívilo Jupiter už mnoho výzkumných sond.

Průlety sond Pioneer

Pioneer 10 proletěl kolem Jupiteru v prosinci 1973, následován Pioneerem 11 přesně o rok později. Sondy poskytly nová důležitá data o Jupiterově magntosféře a získaly několik fotografií planety s nízkým rozlišením.

Průlety sond Voyager

Pioneerem 11 Voyager 1 prolétl v březnu 1979 následován Voyagerem 2 v červenci téhož roku. Voyagery nesmírně zlepšily naše znalosti o galileovských měsících a zaznamenaly Jupiterovy prstence. Získaly také detailnější záběry atmosféry planety.

Oběžná sonda Galileo

Sonda Galileo byla navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru v roce 1995. Před tím vypustila do atmosféry Jupiteru sondu pro přímé měření jejích fyzikálních vlastností a chemického složení. V průběhu mnohokrát prodlužované mise uskutečnila mnoho blízkých průletů kolem všech galileovských měsíců. Sonda Galileo se stala také svědkem dopadu komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiter, která zasáhla planetu v roce 1994, dávaje vynikající pozorovací bod pro tuto velkolepou událost. V září 2003 její mise skončila záměrným navedením do vyšších vrstev Jupiterovy atmosféry, kde shořela.

Průlet sondy Cassini

V roce 2000 prolétla sonda Cassini po cestě k Saturnu kolem Jupiteru a poskytla několik snímků zatím největší úrovně rozlišení.

Plánované mise

Po prozkoumání kapalných oceánů na Jupiterových měsících Europa plánuje NASA výpravu věnovanou ledovým měsícům. Očekává se, že sonda JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) bude vypuštěna někdy po roce 2012; v současné dpobě (2005) je však tento projekt pozastaven. Na rok 2007 je též plánován průlet sondy New Horizons kolem Jupiteru na její cestě k Plutu.

Jupiterovy měsíce

Plutu Jupiter má přinejmenším 63 měsíců. Pro jejich kompletní seznam se podívejte na Jupiterovy měsíce. Pro časovou osu jejich objevů viz Časová osa objevů těles sluneční soustavy. Čtyři největší měsíce, známé jako "galileovské měsíce" jsou Io, Europa, Ganymedes a Callisto.

Galileovské měsíce

Oběžné dráhy Io, Europy a Ganymeda tvoří vzor známý jako Laplaceova rezonance; pro každé čtyři oběhy Io kolem Jupiteru provede Europa přesně dva oběhy a Ganymedes přesně jeden. Tato rezonance způsobuje gravitační efekt deformující dráhy těchto tří měsíců do eliptických křivek, poněvadž každý z těchto měsíců obdrží vždy na stejném místě oběžné dráhy od svých sousedů tah navíc. Na druhou stranu slapové síly Jupiteru mají tendenci držet měsíce v kruhových drahách. Tato přetahovaná způsobuje pravidelné změny tvarů těchto tří měsíců, Jupiterova gravitace napíná měsíce mnohem silněji v jemu bližší části oběžné dráhy a dovoluje opětovné smrštění do kulovitějšího tvaru ve vzdálenější části dráhy. Tyto změny tvaru způsobují slapové ohřívání jader měsíců. Nejdramatičtěji se to projevuje neobyčejnou vulkanickou aktivitou Io a o něco méně dramaticky geologicky mladým povrchem Europy značícím nedávné zalití povrchu tekutou hmotou z nitra.

Rozdělení měsíců Jupiteru

Dříve se mělo za to, že Jupiterovy měsíce lze elegantně rozdělit do čtyř skupin po čtyřech, ale protože poslední objevy mnoha nových malých vzdálených měsíců zkomplikovaly toto rozdělení, nyní převládá členění na šest hlavních skupin, i když některé jsou různorodější než jiné. #Vnitřní skupina čtyř malých měsíců o průměrech menších než 200 km s oběžnými drahami o poloměru menším než 200 000 km a se sklonem dráhy menším než půl stupně. #Skupina čtyř galileovských měsíců objevených Galileo Galileim s oběžnými drahami 400 000–2 000 000 km od Jupiteru, která obsahuje největší měsíce ve sluneční soustavě. #Themisto je skupinou sám o sobě, obíhá na půl cesty mezi galileovskými měsíci a další skupinou. #Himalia je těsně svázanou skupinou měsíců s oběžnými drahami o poloměrech 11-12 miliónů kilometrů. #Carme je výraznou skupinou průměrně 23 404 000 km od Jupiteru s průměrným sklonem dráhy 165 stupňů. #Skupina Ananke má dost nejasné hranice s průměrnými poloměry oběžných drah 21 276 000 km a průměrným sklonem dráhy 149 stupňů. #Pasiphaë je rozptýlená a neurčitá skupina obsahující všechny nejvzdálenější měsíce. Rozdělení do skupin může mít hlubší význam, protože některé skupiny mohly vzniknout ze společného základu — většího měsíce nebo zachyceného tělesa, které se rozbilo na více kusů.

Dopad komety

Pasiphaë V období 16. července – 22. července 1994 dopadlo na jižní polokouli Jupiteru více než 20 částí rozpadlého jádra komety Shoemaker-Levy 9, což dalo příležitost k prvnímu přímému pozorování srážky dvou těles ve sluneční soustavě. Velká hmotnost Jupiteru a jeho umístění blízko vnitřní části sluneční soustavy způsobuje jeho časté srážky s jádry komet.

Podívejte se také na

- [http://commons.wikimedia.org/wiki/Jupiter Galerii] fotografií Jupiteru na [http://commons.wikimedia.org/ Wikimedia Commons]

Externí odkazy

- [http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/jupiterfact.html Seznam údajů o Jupiteru od NASA (anglicky)]
- http://planety.astro.cz/jupiter.html
- http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/jupiter.html - článek na serveru sdružení propagujícího astrofyziku a fyziku plazmatu
- http://www.boskowan.com/www/jirka/vesmir/planets/jupiter/jupiter.htm

Příbuzná témata

- Fyzika: Astrofyzika, Sluneční soustava Kategorie:Planety Kategorie:Jupiter als:Jupiter (Planet) ja:木星 ko:목성 ms:Musytari simple:Jupiter (planet) th:ดาวพฤหัสบดี

1979

Století: 19. století - 20. století - 21. století Roky: 1974 1975 1976 1977 1978 - 1979 - 1980 1981 1982 1983 1984 ----

Události

Česko
- Zaveden každoroční letní čas Svět
- 1. května byly Marshallovy ostrovy prohlášeny autonomní republikou
- červen První přímé volby do Evropského parlamentu
- 16. července se Saddám Husajn stal prezidentem Iráku
- 24. prosince sovětská vojska podnikla invazi do Afghánistánu
- firma Relational Software, Inc. (dnešní Oracle Corporation) uvedla relační databázový systém Oracle
- Grónsko dostalo autonomii
- Ve Sverdlovsku (dnes Jekatěrinburg) došlo k úniku vyráběné infekční agens (Anthrax); SSSR
- Prodává se první tabulkový procesor VisiCalc.
- odchod britských jednotek z Malty

Vědy a umění

- 30. dubna v Československu - vznikl Československý fandom
- 11. června dopadl na Zemi Skylab, americký projekt orbitální kosmické stanice
- byl vyvinut Kompaktní disk firmami Sony a Philips
- seismolog Hiroo Kanamori, navrhl momentovou škálu, která vyjadřuje seismický moment ve formě, která se blíží tradičnímu měření síly zemětřesení
- Káhirské Staré město bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.
- konala se první Světová klimatická konference
- v Československu vznikl časopis Vokno
- V Československu vyšel úplný Ekumenický překlad Bible.

Nobelova cena

Narození

Česko Svět
- 4. únor - Giorgio Pantano, italský automobilový závodník
- 16. duben Christijan Albers, holandský automobilový závodník

Úmrtí

Česko
- 8. ledna Robert Hliněnský, český malíř (
- 3. listopadu 1908)
- 20. září Ludvík Svoboda, československý generál a prezident (
- 25. listopadu 1895)
- Stan Bubenič, český esperantista (
- 1904)
- Milda Jakubcová, lotyšská básnířka (
- 1899)
- Jan Otčenášek, český spisovatel (
- 1924) Svět
- 22. červen – Louis Chiron, monacký automobilový závodník (
- 1899)
- 28. srpna Konstantin Michajlovič Simonov, ruský spisovatel (
- 28. listopadu 1915)
- 24. prosince Rudi Dutschke, Němec - osobnost studentského hnutí pozdních šedesátých let 20. století (
- 7. března 1940
- Andreo Cseh, maďarský esperantista (
- 1895)

Hlava státu

- Československo - Gustáv Husák Kategorie:20. století als:1979 ja:1979年 ko:1979년 simple:1979 th:พ.ศ. 2522

25. srpna

25. srpen je 237. den roku podle gregoriánského kalendáře (238. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 128 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1825 – Uruguay vyhlásila nezávislost
- 1991 – Bělorusko vyhlásilo nezávislost

Narození

Česko Svět
- 1530 – Ivan IV., ruský car († 18. března 1584)
- 1744 – Johann Gottfried Herder, německý spisovatel a filosof († 18. prosince 1803)

Úmrtí

Česko
- Svět
- 1822 – William Herschel, britský astronom, skladatel a stavitel dalekohledů (
- 15. listopadu 1738)
- 1900 – Friedrich Nietzsche, německý filozof (
- 15. října 1844)
- 1990 – David Hampshire, britský automobilový závodník (
- 29. prosince 1917)
- 1997 – Robert Pinget, francouzský spisovatel (
- 19. června 1919)
- 2002 – Karolina Lanckorońska, polská vědkyně (
- 11. srpna 1898)

Svátky

Česko
- Radim Svět
-

Viz také:

- 24. srpen 26. srpen - kalendář
- leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Kategorie:Srpen ja:8月25日 ko:8월 25일 ms:25 Ogos simple:August 25 th:25 สิงหาคม

Uran (planeta)

Uran je sedmá planeta sluneční soustavy. Je to plynný obr, počítáno podle průměru třetí největší. Byl pojmenován po řeckém bohu Uranovi. Jeho symboly jsou unikódový ♅ (užívaný v astrologii) nebo astrologii (užívaný v astronomii):

Fyzikální charakteristiky

Složení

Uran se skládá především z kamene a různých typů ledu, na rozdíl od Jupiteru a Saturnu obsahuje jen 15% vodíku a něco málo hélia. Jádra Uranu (a Neptunu) se v mnoha směrech podobají jádrům Jupiteru a Saturnu vyjma masívní obálky tekutého kovového vodíku. Zdá se, že Uran nemá výrazně diferencované kamenné jádro jako Jupiter a Saturn, ale jeho materiál je víceméně rovnoměrně rozložen. Uranova modrozelená barva je způsobena absorbcí červeného světla jeho methanovou atmosférou.

Odklon osy

Jedním z nejvýznačnějších znaků Uranu je vychýlení jeho osy o téměř 90°. V důsledku toho v jedné části jeho oběžné dráhy na jeden z pólů stále svítí Slunce, zatímco druhý pól je odvrácen. Na opačné straně oběžné dráhy se orientace pólů vzhledem k Slunci obrátí. Pouze ve dvou krátkých úsecích orbity nacházejících se mezi těmito dvěma extrémy v oblasti kolem rovníku Slunce vychází a zapadá normálně. V době průletu Voyageru 2 v roce 1986 byl Uranův jižní pól směřován téměř přesně ke Slunci. Za povšimnutí stojí, že samotné označení tohoto pólu je předmětem diskuzí. U Uranu lze říci buďto, že má odklon osy rotace o něco málo více než 90°, nebo že má odklon osy rotace o něco málo méně než 90° a rotuje ve zpětném směru; tyto dva popisy přesně odpovídají skutečnému chování planety, výsledkem odlišných definic je jen určení, který pól je severní a který jižní. Jedním z důsledků této podivné orientace je fakt, že polární oblasti přijímají od Slunce mnohem více energie než rovníkové oblasti. Uranův rovník je přesto teplejší než póly. Mechanismus způsobující tento jev je dosud neznámý. Příčina Uranova extrémního vychýlení osy také není známa. Spekuluje se, že během formování planety došlo možná ke kolizi s velkou protoplanetou, která způsobila změnu orientace. Je zřejmé, že Uranův extrémní odklon osy způsobuje také radikální sezónní výkyvy počasí. Během průletu Voyageru 2 byl pásový vzor Uranovy atmosféry velmi jemný a klidný. Dřívější pozorování Hubblova vesmírného dalekohledu v kontrastu s tím ukazovala mnohem zřetelnější pásování ve chvíli, kdy Slunce osvětlovalo Uranův rovník. V roce 2007 bude Slunce přesně nad Uranovým rovníkem.

Magnetické pole

Uranovo magnetické pole je zvláštní tím, že se jeho centrum nenachází v centru planety a je vychýleno téměř 60° vzhledem k ose rotace. Pravděpodobně je vytvářeno pohybem v relativně mělkých hloubkách pod povrchem Uranu. Jelikož Neptun má podobně umístěné magnetické pole, lze předpokládat, že tento jev není následkem výchylky osy. Magnetosféra je zkroucena rotací planety do dlouhého vývrtkovitého tvaru vzadu za planetou. Zdroj magnetického pole je neznámý; o dříve předpokládaném elektricky vodivém extrémně stlačeném oceánu vody a amoniaku mezi jádrem a atmosférou nyní soudíme, že neexistuje.

Objev a výzkum Uranu

Uran byl první objevenou planetou, která nebyla známa již od dávných časů, a ačkoliv byl při mnoha příležitost pozorován již dříve, vždy byl mylně považován za další hvězdu. (Nejstarší zaznamenané pozorování se datuje do roku 1690, když jej anglický astronom John Flamsteed katalogizoval jako 34. hvězdu souhvězdí Tauri). Planetu objevil v roce 1781 William Herschel, který ji původně pojmenoval Georgium Sidus (Hvězda krále Jiřího) na počest anglického krále Jiřího III. Toto jméno se však mimo Británii neujalo. Na návrh Jeromeho Lalanda jej francouzští astronomové začali nazývat Herschel, zatímco Němec Johann Bode prosadil jméno Uran po řeckém bohu. Průzkum nejstarších vydání časopisu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (Měsíční postřehy Královské astronomické společnosti) z roku 1827 ukazuje, že minimálně v té době (a možná i dříve) byl mezi britskými astronomy název Uran již běžným. Název Georgium Sidus nebo "the Georgian" byl občas užíván (jen Brity) i poté. Nejdéle se udržel původní název v HM Nautical Almanac Office, který začal používat název Uran až v roce 1850. Sonda Voyager 2, která odstartovala v roce 1977, byla jedinou, která prolétla kolem planety. 24. ledna 1986 se Voyager přiblížil nejtěsněji, aby poté pokračoval v cestě k Neptunu.

Uranovy prstence

Uranův systém planetárních prstenců je nezřetelný, složený z tmavých balvanů kolem 10-ti metrů v průměru. Byl objeven v březnu 1977 Jamesem L. Elliotem, Edwardem W. Dunhamem a Douglasem J. Minkem v Kuiperově observatoři v Aiborne (Kuiper Airborne Observatory). Objev byl neočekávaný; plánovali využít zákrytu hvězdy Uranem pro studium planetární atmosféry, ale analýzou pozorování zjistili, že se hvězda ztratila z dohledu celkem 5×. Z toho usoudili, že kolem planety pravděpodobně musí být systém prstenců; což bylo přímo potvrzeno sondou Voyager 2, která prolétla kolem Uranu v roce 1986.

Uranovy měsíce

Uran má 27 známých měsíců. Mezi pět hlavních patří Miranda, Ariel, Umbriel, Titania and Oberon. Pro časovou osu jejich objevů viz Časová osa objevů těles sluneční soustavy.

Podívejte se také na

- [http://commons.wikimedia.org/wiki/Uranus Galerii] fotografií Uranu na [http://commons.wikimedia.org/ Wikimedia Commons]

Externí odkazy

- [http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/uranusfact.html Seznam údajů] o Uranu od NASA (anglicky)
- http://planety.astro.cz/uran.html
- http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/uran.html - článek na serveru sdružení propagujícího astrofyziku a fyziku plazmatu
- http://www.boskowan.com/www/jirka/vesmir/planets/uran/uran.htm Kategorie:Planety ja:天王星 ko:천왕성 ms:Uranus simple:Uranus (planet) th:ดาวยูเรนัส

1986

Století: 19. století – 20. století – 21. století Roky: 1981 1982 1983 1984 1985 – 1986 – 1987 1988 1989 1990 1991 ----

Události

Česko
- Údolí Doubravy se stalo přírodní rezervací
- Chráněná krajinná oblast Pálava byla zařazena, organizací UNESCO, do mezinárodní sítě biosférických rezervací
- Kotýz se stal Národní přírodní památkou Svět
- 1. ledna Evropská unie se rozšířila o Španělsko a Portugalsko
- Portugalsko vstoupilo do EUROCONTROLu
- 28. ledna - raketoplán Challenger explodoval 73 vteřiny po startu. Celá sedmičlenná posádka zahynula
- 20. února - Sovětský svaz vypustil kosmickou stanici Mir, ve které kosmonauti stráví rekordně dlouhou dobu
- 13. duben - papež Jan Pavel II. navštívil římskou synagogu
- 25. dubna Mswati III.se stal králem Svazijska
- 26. dubna - Při nejhorší jaderné katastrofě v dějinách začal hořet čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině. Zahynulo 31 hasičů a zaměstnanců elektrárny a radioaktivní spad pokryl rozsáhlé území.
- 21. srpen - tragédie u jezera Nyos. Náhlý výron oxidu uhličitého zabil v okolí jezera více než 1800 lidí.
- 7. září - Desmond Tutu se stal jako první černoch v historii primasem anglikánské církve v Jihoafrické republice
- 11. říjen - Reagan a Gorbačov se setkali v Reykjavíku
- 21. října Marshallovy ostrovy získaly nezávislost
- 3. listopadu Mikronésie získala nezávislost
- Evropské sdružení volného obchodu přijalo Portugalsko a Finsko
- vstoupila v platnost Dohoda o volném přidružení mezi Spojenými státy a Marshallovy ostrovy

Vědy a umění

- Halleyova kometa prolétala v blízkosti Země, v její blízkosti prolétlo několik sond
- Intel započal výrobu mikroprocesoru Intel 80386
- založena Bahrajnská universita v Manámě
- první realizace Mikroskopie atomárních sil - mikroskopická technika, která se používá k trojrozměrnému zobrazování povrchů
- založena česká rocková hudební skupina Diogenes

Nobelova cena

- Fyzika: Ernst Ruska, Gerd Binnig a Heinrich Rohrer
- Chemie: Dudley R. Herschbach, Yuan T. Lee, John C. Polanyi
- Lékařství a fyziologie: Stanley Cohen, Rita Levi-Montalciniová
- Literatura: Wole Soyinka
- Mír: Elie Wiesel
- Ekonomie: James M. Buchanan Jr.

Narození

Česko
- 16. listopadu – Aneta Langerová, zpěvačka Svět

Úmrtí

Česko
- 10. ledna – Jaroslav Seifert, lyrický básník, prozaik, publicista a překladatel, nositel Nobelovy ceny
- 17. listopadu - Laďka Kozderková, česká muzikálová zpěvačka a herečka (
- 26. června 1949)
- Helena Teigová, česká překladatelka (
- 1902) Svět
- 11. února Frank Herbert, americký spisovatel (
- 8. října 1920)
- 18. března Ludvík Aškenazy, český spisovatel (
- 24. února 1921)
- 14. dubna Simone de Beauvoirová, francouzská spisovatelka (
- 9. ledna 1908)
- 15. dubna Jean Genet (
- 19. prosince 1910), byl francouzský básník,
- 22. dubna Mircea Eliade, rumunský historik náboženství a spisovatel (
- 9. března 1907)
- 14. června Jorge Luis Borges, argentinský spisovatel (
- 24. srpna 1899)
- 28. října John Gerard Braine, anglický spisovatel (
- 13. dubna 1922)
- 28. prosince Andrej Tarkovskij, ruský režisér (
- 4. dubna 1932)

Hlava státu

- Československo
- Gustáv Husák
- Papež
- Jan Pavel II.
- USA
- Ronald Reagan
- SSSR
- Michail Sergejevič Gorbačov
- Spolková republika Německo
- Helmut Kohl Ostatní
- Svazijsko - Mswati III. Kategorie:20. století als:1986 ja:1986年 ko:1986년 simple:1986

Neptun (planeta)

Objevení

Základní charakteristika

Přijímaná a vydávaná energie

Prstence a měsíce

Podívete se také na

- Neptunovy měsíce Kategorie:Planety Kategorie:Neptun ja:海王星 ko:해왕성 ms:Neptun simple:Neptune (planet) th:ดาวเนปจูน

25. srpna

25. srpen je 237. den roku podle gregoriánského kalendáře (238. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 128 dní.

Události

Česko
- Svět
- 1825 – Uruguay vyhlásila nezávislost
- 1991 – Bělorusko vyhlásilo nezávislost

Narození

Česko Svět
- 1530 – Ivan IV., ruský car († 18. března 1584)
- 1744 – Johann Gottfried Herder, německý spisovatel a filosof († 18. prosince 1803)

Úmrtí

Svátky

Česko
- Radim Svět
-

Viz také:

2005

Století: 20. století - 21. století - 22. století Roky: 2000 2001 2002 2003 2004 - 2005 - 2006 2007 2008 2009 2010 ---- 2005 je nepřestupný rok začínající sobotou. Byl vyhlášen jako světový rok fyziky.

Události

Leden

- 1. ledna
- Ukrajinský premiér Viktor Janukovyč oznámil v novoročním televizním projevu, že podá demisi. Janukovyč byl v opakovaném druhém kole prezidentských voleb poražen opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
- Předsednictví Evropské unie převzalo Lucembursko.
- Síly irácké prozatímní vlády údajně zatkly desítky osob podezřelých z odbojové činnosti. Mezi nimi mají být i dva spolupracovníci jordánského teroristy abú Músy Zarkávího. Americká okupační armáda oznámila, že v Mosulu zabila 25 vzbouřenců z 50, na které zaútočila; zraněno při tom bylo i 15 amerických vojáků.
- 2. ledna
- Při sebevražedném útoku na autobus irácké gardy, ozbrojené formace irácké prozatímní vlády, zahynulo 18 gardistů a 1 civilista. K útoku došlo severně od Bagdádu.
- 3. ledna
- Český státní rozpočet za rok 2004 skončil se schodkem 93,5 miliardy Kč. Schodek je o 21,5 miliardy korun nižší, než předpokládal návrh rozpočtu. Na jeho snížení má zásluhu vyšší příjem státu zejména z daní.
- 4. ledna
- Neznámí ozbrojenci zastřelili v Bagdádu guvernéra Bagdádské provincie Ali al-Haidariho a 6 jeho osobních strážců. Při sebevražedném pumovém útoku protivládních sil na budovu ministerstva vnitra prozatímní irácké vlády bylo zabito 8 vládních vojáků a 2 civilisté.
- Posádka izraelského tanku zabila v okupovaném pásmu Gazy výstřelem sedm Palestinců. Šest z nich, včetně jedenáctiletého chlapce, byli členy jedné rodiny, všichni byli mladší 18 let. Pravděpodobný vítěz voleb palestinského prezidenta, Mahmúd Abbás, reagoval na tuto vraždu označením Izraele za "sionistického nepřítele".
- 5. ledna
- Při sebevražedných útocích na policejní budovy v Iráku přišlo o život 30 lidí, zřejmě vesměs vládních policistů a útočníků. Při dalších útocích a přestřelkách zahynuli i 6 civilistů.
- Podle mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic bylo loni ve světě zabito 53 novinářů, z toho 19 v Iráku. K mírně odlišným číslům dospěl newyorský Výbor na ochranu novinářů, který uvádí 56 zabitých novinářů, z toho v Iráku 23.
- 6. ledna
- Ukrajinský nejvyšší soud zamítl stížnost Viktora Janukovyče, bývalého ukrajinského předsedy vlády, proti výsledku opakovaného druhého kola prezidentských voleb. Janukovyč v nich prohrál s opozičním kandidátem Viktorem Juščenkem.
- Sedmičlenná posádka amerického obrněného transportéru Bradley zahynula, když jejich vozidlo najelo v Bagdádu na bombu nastraženou iráckým hnutím odporu. Při jiném útoku v Bagdádu byl zastřelen vysoký policejní náčelník dosazený iráckou prozatímní vládou.
- Irácká prozatímní vláda prodloužila o dalších 30 dní výjimečný stav, který trvá již 60 dní od 7. listopadu 2004. Platí v celé zemi vyjma severních kurdských oblastí.
- Mimořádného summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Jakartě, věnovaného pomoci zemím postiženým prosincovým zemětřesením, se zúčastnili politici z mnoha zemí světa. Závěrečné komuniké mj. vítá myšlenku odkladu splátek dluhů postižených zemí a vyzývá k vybudování centra včasného varování před tsunami v oblasti Indického oceánu.
- 8. ledna
- Raketa vypálená z americké stíhačky F-16 zasáhla obytný dům u iráckého města Mosul. Podle místních obyvatel zabila 14 lidí, podle americké armády jen 5. Americké okupační síly se za incident omluvily a přislíbily jeho vyšetření.
- 9. ledna
- Sudánská vláda a zástupci povstalců z jihu země podepsali v keňském hlavním městě Nairobi mírovou smlouvu. Ta má ukončit konflikt trvající přes 20 let, který si vyžádal asi 1,5 miliónu obětí.
- Při zneškodňování letecké bomby v polské okupační zóně v Iráku zahynulo 7 ukrajinských vojáků a jeden Kazach.
- Novým palestinským prezidentem byl dle očekávání zvolen Mahmúd Abbás. Získal 62,3 procent hlasů při volební účasti kolem 66 %. Jeho nejúspěšnější protikandidát, Mustafa Barghútí, obdržel 19,8 % hlasů.
- 10. ledna
- Nová izraelská vláda, kterou tvoří koalice pravicového bloku Likud, levicové Strany práce a náboženské strany Jednotný judaismus tóry, získala důvěru parlamentu. Vláda vedená Arielem Šaronem chce opustit Izraelem okupované Pásmo Gazy a zrušit některé židovské osady na rovněž okupovaném Západním břehu Jordánu.
- 12. ledna
- NASA vypustila kosmickou sondu Deep Impact, která míří ke kometě Tempel 1. Projektil vystřelený sondou má 4. července vytvořit na povrchu komety kráter, který má mateřská loď vyfotografovat a umožnit tak studium jádra komety.
- Mluvčí Bílého domu oficiálně potvrdil, že USA již nepátrají po údajných iráckých zbraní hromadného ničení. Jejich domnělou existencí a dalším vývojem přitom vlády USA, Velké Británie a jejich spojenců zdůvodňovaly útok na Irák z 20. března 2003.
- 13. ledna
- Při útoku palestinských útočníků na hraniční přechod Karni mezi Izraelem a okupovaným pásmem Gazy bylo zabito 6 Izraelců a 3 palestinští ozbrojenci. K zodpovědnosti za útok se společně přihlásila palestinská hnutí Hamas, Výbor lidového odporu a Brigáda mučedníků od Al-Aksá. V reakci na útok vypálila izraelská helikoptéra dvě rakety na lékařské středisko provozované Hamasem; útok si nevyžádal žádné oběti.
- 14. ledna
- Evropská sonda Huygens úspěšně přistála na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Na Zemi vyslala přes mateřskou sondu Cassini snímky a další vědecká data pořízená během sestupu i po přistání.
- 15. ledna
- Mahmúd Abbás byl slavnostně uveden do úřadu palestinského prezidenta. Ve stejný den rezignovali na protest proti údajným volebním machinacím v prezidentských volbách desítky členů volebních komisí. V nejnovějších srážkách bylo zabito 6 palestinských ozbrojenců a jedno izraelské dítě utrpělo těžké zranění při minometném palestinském útoku na osadu, kterou Izrael v rozporu s mezinárodním právem vybudoval v okupované Gaze.
- Vojenský soud v Texasu odsoudil desátníka americké armády Charlese Granera za týrání iráckých vězňů v bagdádské věznici Abú Ghrajb na deset let vězení. Odsouzený důstojník, který je považován za hlavního aktéra mučení, se hájil mj. tím, že jednal na pokyn zpravodajských důstojníků. Podle svědků a důkazního materiálu se však mučením vězňů chlubil.
- 16. ledna
- Výkonný výbor Organizace pro osvobození Palestiny vyzval palestinské ozbojence k zastavení všech vojenských akcí proti Izraeli, které "poškozují palestinské národní zájmy".
- V druhém kole chorvatských prezidentských voleb zvítězil dosavadní prezident Stjepan Mesić se ziskem 66 procent hlasů nad konzervativní protikandidátkou, místopředsedkyní vlády Jadrankou Kosorovou. Ta obdržela 34 % hlasů.
- 19. ledna
- Ukrajinský nejvyšší soud zamítl všechny stížnosti poraženého prezidentského kandidáta Viktora Janukovyče. Znamená to, že budou moci být zveřejněny oficiální volební výsledky a vítěz opakovaného druhého kola voleb Viktor Juščenko se bude moci ujmout funkce prezidenta.
- 20. ledna
- George W. Bush složením přísahy zahájil své druhé období jako prezident USA.
- 23. ledna
- Za účasti představitelů 60 států, mezi nimiž byl i bývalý český prezident Václav Havel, byl do funkce prezidenta Ukrajiny uveden Viktor Juščenko.
- 24. ledna
- Nový ukrajinský prezident Viktor Juščenko jmenoval do funkce premiérky kontroverzní vůdkyni opozice Juliji Tymošenkovou. Rusko již dříve vydalo na Tymošenkovou zatykač kvůli údajnému podplácení. Jmenování Tymošenkové bylo oznámeno v den, kdy je Juščenko na své první zahraniční cestě - oficiální návštěvě Ruska.
- 26. ledna
- V západním Iráku se zřítila americká helikoptéra CH-53 Sea Stallion. Podle informací Pentagonu při havárii zahynulo 31 příslušníků americké námořní pěchoty.
- Americký Senát potvrdil Condoleezzu Riceovou ve funkci ministryně zahraničí USA. Přes silnou kritiku její nominace z řad demokratických senátorů se proti jejímu jmenování postavilo pouze 13 senátorů, zatímco 85 její jmenování schválilo.
- Ústavní soud ČR zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o opakování voleb do Senátu na Praze 11. Senátorem tudíž bude vítěz řádných voleb Jan Nádvorník (ODS).
- 27. ledna
- Hlasováním iráckých exulantů v Austrálii začaly večer irácké parlamentní volby. V Iráku začne hlasování až v neděli 30. ledna.
- 28. ledna
- V obecních volbách v Izraelem okupovaném Pásmu Gazy zvítězilo radikální islamistické hnutí Hamas. Podle arabské televizní stanice al-Džazíra kandidáti Hamasu získali 76 křesel ze 118 při více než 80% účasti.
- 29. ledna
- Raketa vypálená protivládními povstalci zasáhla americké velvyslanectví v Bagdádu. Byli zabiti dva Američané - jeden civilní zaměstnanec a jeden příslušník vojenského námořnictva a 4 další byli zraněni. V Iráku mezitím roste napětí před zítřejšími volbami. Z bezpečnostních důvodů je utajováno umístnění některých volebních místností i totožnost některých kandidátů. Některé významné politické síly předem avizovaly bojkot voleb. Protivládní povstalci varovali občany Iráku před účastí ve volbách a majitele domů v okolí volebních místností vyzvali, aby v den voleb opustili své domovy.
- 30. ledna
- V Iráku proběhly volby do Prozatímního národního shromáždění. Při útocích protivládních povstalců během voleb zahynulo přinejmenším 41 osob - voličů, vládních policistů, amerických vojáků a sebevražedných útočníků. Ze šiítských a kurdských částí země je hlášena početná účast voličů, v sunnitských oblastech byla však účast nízká a některé volební místnosti se vůbec nepodařilo otevřít. Představitel volební komise uvedl, že účast se pohybovala kolem 72 procent, ovšem později volební komise toto tvrzení dementovala; nové odhady se pohybují kolem 60 procent. Americký prezident George W. Bush označil průběh voleb za velký úspěch. Výsledky voleb mají být známy až za několik dnů.
- Severozápadně od Bagdádu se ve 14:40 SEČ zřítilo britské vojenské dopravní letadlo C-130 Herkules letící z Bagdádu. Britští představitelé uvedli, že při pádu letadla zahynulo 9 příslušníků vojenského letectva a 1 voják. Počet osob na palubě ani účel letu na americkou vojenskou základnu Balad 70 km severně od Bagdádu není znám. K sestřelení letadla se přihlásily dvě irácké skupiny. Jedna z nich, Revoluční brigády 1920, své tvrzení podpořila i vidozáznamem, na kterém je vidět odpálení rakety a poté hořící trosky letadla.

Únor

- 1. února
- Nepálský král Gjánéndra vyhlásil v zemi výjimečný stav a ujal se na 3 roky sám moci.
- Pražský vrchní soud odsoudil bývalého ministra financí Iva Svobodu (ČSSD) a jeho poradkyni Barboru Snopkovou k pěti letům odnětí svobody. Oba byli obviněni v souvislosti s krachem mělnické firmy Liberta.
- Slovinský parlament poměrem hlasů 79:4 ratifikoval Ústavu Evropské unie.
- 2. února
- Asociace islámských učenců, která reprezentuje sunnitskou menšinu v Iráku, označila nedávné volby v této zemi na nelegitimní. Asociace, která před volbami vyzvala k jejich bojkotu vzhledem k útokům amerických okupantů na sunnitská města, varovala OSN před uznáním výsledků voleb za právoplatné. Vláda vzešlá z voleb bude podle Asociace mít jen omezenou legitimitu a měla by mít jen omezené pravomoci.
- 3. února
- Předseda vlády Gruzie Zurab Žvanija byl nalezen mrtev v bytě svých přátel v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Žvanija a ještě jeden muž zemřeli na otravu oxidem uhelnatým z vadného plynového topení.
- Boeing 737 afgánských aerolinií se 104 osobami na palubě havaroval za sněhové bouře při letu z Herátu do Kábulu; všechny osoby na palubě zahynuly.
- 4. února
- Ukrajinský parlament schválil kontroverzní političku Julii Tymošenkovou do funkce předsedkyně vlády.
- Javal Davis, americký voják, který se koncem roku 2003 na mučení iráckých vězňů v bagdádské věznici Abú Ghrajb, byl americkým vojenským soudem odsouzen k 6 měsícům vězení a propuštění z armády.
- V Iráku byla dosud neznámou skupinou islámských radikálů unesena italská novinářka Giuliana Sgrenová. Únosci požadují stažení italských okupačních vojsk ze země, jinak hrozí, že Sgrenovou zavraždí.
- 5. února
- Javier Solana, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku, označil případný vojenský útok na iránská jaderná zařízení za chybu. Nová ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová před několika dny prohlásila, že útok na Irán není "na pořadu dne", nicméně vyzvala Evropu k jednotné opozici vůči iránskému jadernému programu.
- Při útocích povstalců v Iráku bylo zabito 21 Iráčanů, většinou příslušníků vládních ozbrojených sil, a dva američtí vojáci. Při výbuchu pozemní miny zemřely dvě irácké děti.
- 6. února
- V Iráku byli uneseni čtyři egyptští inženýři pracující pro egyptskou telekomunikační firmu.
- Při útoku protivládních povstalců na policejní stanice jižně od Bagdádu bylo podle irácké policie zabito 22 vládních policistů a 14 útočníků.
- Americké okupační síly propustily na 350 iráckých vězňů z bagdádské věznice Abú Ghrajb.
- Dosavadní vládní strana Thajci milují Thajsko zvítězila v parlamentní volbách v této asijské zemi.
- 7. února
- Při útocích na vládní policisty v Iráku bylo zabito nejméně 27 osob včetně řady civilistů. K útokům se přihlásila Organizace Al-Káidy pro svatou válku v Iráku vedená Jordáncem abú Músou Zarkávím.
- Generální tajemník OSN Kofi Annan odvolal z funkcí dva vysoké diplomaty Benona Sevana a Josepha Stephanidese, zapletené do korupce v rámci programu Ropa za potraviny, programu pro prodej irácké ropy za účelem dodávek potravin do Iráku.
- 8. února
- V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se sešli představitelé Egypta, Izraele, Jordánska a Palestiny. Za účasti egyptského prezidenta Husního Mubaraka a jordánského krále Abdalláha II. se izraelský premiér Ariel Šaron a palestinský prezident Mahmúd Abbás dohodli na zastavení bojových akcí. Egypt a Jordánsko zváží návrat svých velvyslanců do Izraele "ve vhodný čas".
- V Iráku byli propuštěni čtyři egyptští inženýři unesení 6. února.
- Při sebevražedném útoku na zájemce o službu v irácké armádě na západě Bagdádu přišlo o život nejméně 21 osob a 27 jich bylo zraněno.
- Řecký parlament zvolil prezidentem republiky na nadcházejících pět let Karolose Papuliase.
- V parlamentních volbách v Dánsku zvítězila dosavadní vládní středopravicová koalice.
- 9. února
- Ukrajinský generální prokurátor Svjatoslav Piskun uvedl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard, že nový prezident Ukrajiny Viktor Juščenko byl v září 2004 otráven úmyslně. Od vídeňských lékařů prý Piskun získal nové důkazy o celé kauze.
- 10. února
- Představitel ministerstva zahraničí KLDR uvedl, že jeho země vyrobila jaderné zbraně, a to údajně pro sebeobranu proti případné agresi ze strany USA. Současně Severní Korea oznámila, že se na neurčitou dobu stahuje z mezinárodních jednání o svém jaderném programu.
- Při útocích povstalců a při bojích mezi silami prozatímní vlády a povstalci v Iráku zahynulo nejméně 40 osob.
- 11. února
- Rumunsko oznámilo, že do Iráku vyšle dalších 100 vojáků. Na Američany vedené okupaci Iráku se dosud podílelo 730 rumunských vojáků.
- Při dvou útocích neznámých útočníků na šiítské civilisty v Iráku zahynulo nejméně 24 lidí.
- 12. února
- Palestinské militantní skupiny Hamas a Islámský džihád po rozhovorech s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem odmítly podepsat formální závazek o příměří, fakticky však hodlají dodržovat klid zbraní v konfliktu s Izraelem.
- Při útocích povstalců a střetech mezi americkými vojsky a povstalci zahynulo v Iráku nejméně 18 lidí, včetně řady civilistů.
- 13. února
- Podle volební komise je vítězem iráckých voleb, které se konaly 30. ledna, aliance šiítských skupin, která získala 47,6 % hlasů. V 275členném národním shromáždění by měla obsadit 132 míst. Druhé místo obsadila koalice kurdských stran s 26 % a uskupení Američany dosazeného premiéra Ajáda Alávího je třetí s 14 % hlasů. Volební účast dosáhla 58 %. V sunnitské provincii Anbar však hlasovala jen 2 % voličů.
- Srbský prezident Boris Tadič prohlásil při návštěvě Kosova, že nikdy nepřipustí odtržení této provincie od Srbska. Tadič je první srbský vůdce, který navštívil Kosovo od útoku NATO na Jugoslávii v roce 1999.
- 14. února
- Při výbuchu automobilu naloženého výbušninami bylo v libanonském hlavním městě Bejrútu zabito 6 osob, mezi nimi i bývalý libanonský ministerský předseda Rafík Harírí. K zodpovědnosti za útok se přihlásila dosud neznámá saúdskoarabská islamistická skupina, panují však pochyby o pravdivosti jejího tvrzení. Libanonská opozice obvinila z vraždy libanonskou a syrskou vládu. Syrský prezident Bašar al Asád útok odsoudil jako "hrozný kriminální čin".
- Při výbuchu metanu v uhelném dole u města Fu-sin v severovýchodní Číně zahynulo nejméně 203 horníků.
- 15. února
- Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek uvedl, že kvůli kauze financování Grossova bytu chce vyvolat jednání nejprve koaličních stran a poté všech parlamentních stran vyjma KSČM.
- Při požáru mešity v centru Teheránu zahynulo nejméně 59 lidí a přes 200 bylo zraněno.
- 16. února
- Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů vstoupil v platnost.
- Komisař NHL Gary Bettman oznámil, že celá sezóna 2004–05 se kvůli probíhající stávce ruší. Ke zrušení sezóny profesionální sportovní soutěže kvůli odborářským sporům došlo poprvé v americké historii.
- 17. února
- George W. Bush nominoval Johna Negroponteho na pozici ústředního ředitele zpravodajských služeb USA.
- Novým gruzínským premiérem se stal Zurab Nogaideli. Nahradí Zuraba Žvaniju, který se 3. února patrně nešťastnou náhodou otrávil plynem.
- 18. února
- V předvečer šíitského svátku ašúrá bylo v Bagdádu při útocích sebevražedných atentátníků zabito nejméně 35 lidí.
- 19. února
- Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek vyzval premiéra Stanislava Grosse k demisi, neboť premiérova aféra podle něj ohrožuje důvěryhodnost a akceschopnost vlády.
- Při útocích během druhého dne šiítského svátku ašúrá v Iráku bylo zabito nejméně 30 osob, mezi nimi i několik amerických vojáků.
- Kofi Annan, generální tajemník OSN vyslal tým specialistů do Libanonu, za účelem vyšetřování vraždy bývalého premiéra, Rafíka Harírího.
- Nejlepším filmem mezinárodního filmového festivalu Berlinale byl vyhlášen jihoafrický film „U-Carmen eKhayelitsha“, natočený režisérem Markem Dornfordem-Mayem.
- 20. února
- Premiér Stanislav Gross odmítl možnost své rezignace a říká, že není možné, aby v koalici zůstávala strana, která mu nevěří.
- V prvním národním referendu o ústavě EU ve Španělsku zvítězil hlas pro přijetí ústavy v poměru 77 proti 17 procentům. Volební účast však byla relativně nízkých 42 %, což opozice označuje za prohru vlády.
- Izraelská vláda definitivně schválila plán svého předsedy Ariela Šarona na odsun židovských osadníků z okupovaného Pásma Gazy a likvidaci 4 malých izraelských osad na Západním břehu Jordánu.
- Parlamentní volby v Portugalsku vyhrála opoziční Socialistická strana.
- Parlamentní volby v samozvané Severokyperské turecké republice vyhrála dosavadní vládní Turecká republikánská strana se ziskem 44 % hlasů; volební účast dosáhla 74 %. Vítězná strana je stoupenkyní sjednocení severní části Kypru s mezinárodně uznávanou Kyperskou republikou na jihu ostrova.
- 21. února
- Ministři zahraničí EU schválili plán na školení pracovníků irácké justice. Školení má probíhat mimo území Iráku, ale koordinační úřad bude sídlit v Bagdádu.
- Izrael propustil 500 palestinských vězňů jako gesto dobré vůle.
- 22. února
- Zemětřesení o síle 6,4 stupně Richterovy stupnice zasáhlo jihovýchodní Írán. Nejméně 546 lidí bylo zabito a přes 1000 zraněno.
- Prezident USA George Bush označil v projevu v Bruselu za „směšnou“myšlenku, že se USA chystají zaútočit na Írán. Současně však útok na tuto zemi nevyloučil.
- Summit NATO v Bruselu přijal deklaraci, podle které se všechny členské státy NATO budou podílet na výcviku iráckých ozbrojených složek.
- 23. února
- Slovenská vláda schválila nový návrh zpoplatnění vysokoškolského studia.
- Společnost Oskar Mobil získala licenci pro mobilní síť standardu UMTS (již dříve takovou licenci v ČR získaly společnosti Eurotel a T-Mobile). Během pěti let za tuto licenci zaplatí 2 miliardy korun, licence byla udělena na 20 let a její podmínkou je spuštění sítě v Praze do 1. ledna 2008.
- 24. února
- Palestinský parlament schválil novou vládu vedenou Ahmadem Kurájou.
- Po vítězství v parlamentních volbách 20. února byl generální tajemník portugalské Socialistické strany José Sócrates jmenován novým portugalským premiérem.
- 25. února
- Na pobřežní promenádě v Tel Avivu se odpálil palestinský sebevražedný útočník. Útok si vyžádal pět mrtvých a asi 50 zraněných, z toho 20 vážně. Podle některých zpráv se k útoku přihlásil Islámský džihád ústy svého mluvčího v Bejrútu, zatímco podle jiných útok provedl člen palestinské radikální skupiny Brigády mučedníků od Al-Aksá, ovšem na pokyn agenta Hizballáhu. Jak libanonský Hizballáh, tak představitelé Islámského džihádu v Pásmu Gazy však popřeli odpovědnost za útok. Palestinské vedení útok jednoznačně odsoudilo a palestinský prezident Mahmúd Abbás slíbil potrestání organizátorů atentátu.
- 26. února
- Jemenský odvolací soud potvrdil rozsudek smrti pro jednoho z organizátorů útoku na americkou válečnou loď USS Cole, ke kterému došlo 12. října 2000. Druhému pachateli zmírnil trest na 15 let odnětí svobody. Odsouzenec k smrti Abdar Rahím Našírí je v součanosti zadržován v USA a byl odsouzen v nepřítomnosti.
- 27. února
- Spojenými státy dosazený předseda prozatímní irácké vlády Ajád Aláví uvedl, že americké rozhodnutí rozpustit po dobytí země iráckou armádu a vyloučit ze státní správy členy bývalé vládnoucí strany Baas bylo chybné. Podle něj tento postup zvýšil napětí mezi etnickými skupinam