:: wikimiki.org ::
| Historie Slovenska |
Historie Slovenska
Slované
Slované přicházeli na území dnešního Slovenska již od 6. století. Od roku 568 sousedství a nadvláda nomádských Avarů, území se stává součástí Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký Avary porazil. Na území, kde pokročil rozpad kmenových vztahů vytvořili Slované knížectví Moravské a Nitranské, po roce 833 následovala integrace obou knížectví do jednoho státniho celku, nazývaného později byzantským učencem císařem Konstantinem VII. Porfyrogennétem Velká Morava. Po zániku říše okolo roku 907 (bitva u Bratislavy) Slovensko postupně začali obsazovat od jihu Maďaři.
Uherské království
Z území bývalého Nitranského knížectví se vytvořilo knížectví pro mladší členy vládnoucí dynastie Arpádovců - mělo vlastní dvůr, vojsko, mince, nezávislou zahraniční politiku. V rozmezí let 1001 až 1018 se stalo součástí polského záboru. Prvním papežem uznaným panovníkem Uherska se stáva Štěpán I. Oporu a vojenskou podporu proti pohanským povstáním nachází právě na území Slovenska, strategického území v době vnitřních bojů o trůn po jeho smrti. Na počátku 12. století knížectví skončilo a zformovaly se budoucí hranice Uherského království. Tatarský vpád v letech 1241 až 1242, způsobil, že mnohé oblasti Slovenska zpustly, musely být tak znovu zkolonizovány, a to Němci. Důležitá úloha připadla bánským městům (Bánska Štiavnica, Bánska Bystrica, Kremnica) - těžily se zde velmi důležité kovy. Koncem 13. století tu byla vláda mocného oligarchy Matúše Čáka Trienčianskeho - pán Váhu a Tater. Po vymření Arpádovců a epizodické vládě Václava III. následovala vláda Karla Róberta z Anjou a jeho syna Ľudovíta Velikého, která přinesla stabilitu, prosperitu, podporu měst; Slovensko se stalo nejvíce urbanizovanou částí Uherska. Vláda Zikmunda Lucemburckého nad Uherskem i Čechami přinesla zemi husitské vpády (tzv. Spanilé jízdy), po jeho smrti vnitřní boje (role Jána Jisru a bratríku), stabilní byla až vláda krále Matyáše Korvína. Následovalo dokonce založení a krátke působení univerzity v Bratislavě s názvem Academia Istropolitana. Používala se slovakizovaná čeština, hlavně při úřadovaní a v korespodenci. Na konci 15. a počátku 16. století tu byly vlády dvou slabých Jagellonců - Vladislava II. a Ludvíka II. Na začátku 16. století zase následovaly sociální otřesy - mohutné povstáni Juraja Dóži - obě byla krvavě potlačena.
Habsburská monarchie
Po smrti krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče v 1526 nástup Ferdinanda I. Habsburského, lenže jenom na území Slovenska a Zadunajska (západní Maďarsko). Na zvyšku státu se vytváží Budínsky pašalík, s Sedmohradsku vládne Ján Zápoľský. Bratislava se stává hlavním městem Uher (1536), je to také korunovačné město, kde v dómu Sv.Martina korunovali 11 králu (včetňe Márie Terézie) a 8 královen-manželek. Velmi skorý nástup reformace (německé obyvatelství měst). Už koncem 16. století protireformace, rúzne formy násilné rekatolizace (jezuiti, konfiskace). Období stavovských povstáni (pod záminkou náboženských a stavovských slobod - nejvíce trpí území Slovenska) a vojen s Osmanskou říší končí definitivne v roce 1711 (mír v Satu Mare). Osvícenecké reformy Márie Terézie a Josefa II. pozdihují i stále více zaostávajíci Uherskou část monarchie (školství, zdravotnictví, první manufaktury, Bánska a lesní akademie v Bánske Štiavnici, Jozef - toleranční patent, zrušení nevolnictví, zrušení kontemplativních řádu). 1783 se hlavním městem Uher stává opět Budín. Počátky maďarizace. Koncem století kodifikace slovenčiny, začátky národního obrodení v úzkém kontaktu s českým národným hnutím (Anton Bernolák). Druhá generace obrozenců Kollár, Šafařík - koncepce slovanské jednoty (počátek 19.stol.) je vystřídaná třetí, tzv. štúrovskou generací. Silnejíci maďarizace. Kodifikace slovenského jezyka v jeho současné podobě (1843). V roce 1848 účast Štúra, Hurbana a Hodži na Všeslovanském sjezdu v Praze. Slováci přímají koncepci austroslavizmu, organizují ve Vídni Slovenskou národní radu, s podporou českých a chorvátskych vlastencú zorganizují tři vojenské dobrovolnicé výpravy proti maďarským košútovským silám, upírajícim nemaďarským národům Uherska veškerá práva. Po porážce revoluce nový panovník František Jozef odmíta jakékoli řešení slovenské otázky, neoabsolutizmus ale zaručil alespoň minimální jazyková práva. Rozchod slovenské a české politické reprezentace: Češi orientace na historické právo, Slováci na přirozené. Po roce 1863 krátke období pozdvižení: Matice Slovenská, tři slovenská gymnázia. Po Rakousko-Uherském vyrovnání 1868 likvidace škol, Matice, tvrdá maďarizace. Zoufalé hospodářske poměry na venkově ústí v masovou emigraci do USA - tady Slováci tvořili na konci století druhou největší imigrantskou komunitu (po Irech). Orientace Slovákú na spolupráci z Rumuni, Srbi a Rusíni. Praha jako centrum slovenské inteligence (spolok Detvan, Hlasisté, časopis Prúdy). Vplyv filozofie T. G. Masaryka. Začátkem 20. století neudržitelná situace: najvyšší stupeň maďarizace, v školách od 1. třídy maďarčina, maďarské omše. 1907 tragédie v obci Černová při Ružomberku - žandári 15 lidí zabili, 60 zranili, když lid nepustil vysvětit jejich novopostavený kostel maďarského faráře. Medzinárodní reakce: B. Bjornson, Seton-Watson, Tolstoj. Od 1908 Luhačovické porady české a slovenské reprezentace.
První světová válka a vytváření ČSR
Idea spojení Čechú a Slovákú do jednotného státu byla v roce už 1914 už natolik konkretizována, že ji mohli prezentovaj nejdřív v carovi v Rusku (vytváření česko-slovenských legií). V 1915 T.G. Masaryk prezentuje ideu ČSR v Ženevě, v USA podpis Clevelanské dohody medzi slovenskými a českými krajanskými spolky (federativní, demokratický stát dvou autonómnych republik). Aktivizace při organizaci légií (M. R. Štefánik), především nábor v USA a z vojnových zajatcú v Rusku. 1918 přináší horečnatou aktivitu, zahraniční i domáci odboj se zjednocují na stanovisku společného státu s Čechy. Podpis T.G. Masaryka na Pittsburské dohodě: ČSR demokratická republika, autonómne jenom Slovensko (sněm, administratíva, súdy). V novovytvořené dočasné vládě v Paríži pod předsednictvím T.G.M. získal post ministra vojenství M.R. Štefánik (tragicky zahynul před Bratislavou při havárii letadla při návrate z Itálie 4.5. 1919). Manifest Karola Habsburského o federalizaci monarchie je odmítnut, dohoda Národního výboru a T.G.M., demonstrace v Praze 28.10.1918 vyhasuje ČSR.
ČSR
K ČSR se Slovensko ústy Slovenské Národní Rady připojilo tzv. Martinskou deklarací 30. 10. 1918. Boje o Slovensko: proti prouherským silám (maďarské četnictvo), proti maďarské Červené armáde (vytvoření Slovenské Republiky Řád na východe Slovenska). Stabilizace koncem roku 1919.
Pozitíva ČSR:
- vytvožení slovenského školství, Univerzita Komenského v Bratislavě
- kulturní přínos: Matice Slovenská, Slovenské národní muzeum, Slovenské národní divadlo
- demokratizace: všeobecné volební právo, sloboda projevu, nábož., sdružování
- sociální přínos: 8 hod. prac. čas, podpory v nezaměstnanosti
Probémy Slovenska v ČSR:
-ekonomické (likvidace průmyslu, neexistujíci infrastruktura, nedostatečná pozemková reforma)
-politické (ignorování snahy o autonomii či jiné adekvátní řešení slovenské otázky, ignorování předcházejícich dohod - ústních i Pittsburské dohody)
-kulturní a jezykové (nespokojenost s převahou českých učitelů, četníků, inženýrů a pod.)
Autonomie a tzv. Slovenský stát
Neřešení problému ústí v patovou situaci v roce 1938, autonomie až výsledkem napětí po Mníchovské dohodě, autonomní Slovensko nucené přijmout Vídeňskou arbitráž, kde přichází o 1/5 rozlohy - jižní okresy s převahou Maďarů, ale také smíšené či čiste slovenské okresy a obce. Stráta Košic (druhé najvětší město). Počátkem nasledujíciho roku tlak Hitlera na premiéra autonomní vlády Jozefa Tisu aby vyhlásil samostatnost (která zlikviduje spojenecké závazky ČSR a umožní obsadzení Čech). 14.3. 1939 Slovenský sňem pod tlakem hrozíciho rozdelení Slovenska medzi Maďarsko a Polsko odhlasuje samostatnost pod oficiálnim názvem Slovenská republika, prezidentem sa stáva J. Tiso. Nedemokratický fašistický stát je nucen odstoupit další území Maďarsku, vzdáva se své suverenity podpisem tzv. Ochranné dohody z Ňemeckem. Relativňe stabilní situace a toliko okrajové zapojení do vojny proti Polsku (jen oslobození obcí odstoupených ve Vídeňské arbitráži a vyměnených za Tešínsko v 1920) a Rusku (hlavňe ženistické úkoly) přináší hospodářskou koniunkturu a relativní bohatství lidí, neexistuje nezaměstnanost, oficiálni kultura a katolícka cirkev se teší velké podpoře. Daní sou protižidovské zákony, deportace (zastavené po protestech Vatikánu, obnovění po SNP), neexistence občanských práv, totalitní režim. Nespokojenost s fašistickým režimem a vojnou proti Sov. Svazu ústí do Slovenkého Národního Povstání - SNP(29.8.1944). Jeho předčasné vypuknutí kvuli prozrazení, zlá organizace i vedení, nasazení elitných ňemeckých jednok, ale také slabé ideologické zdůvodnení končí už 27.10. obsadením Bánske Bystrice. Část partizánů přechádzí přes frontu. Výsedkem je ale přihlášení se Slovenska k ČSR, ale do federalizovaného státu s vysokou mírou autonomie. Do 1.5. je celé území Slovenska oslobozeno, v Košicích zasedá dočasná vláda ČSR.
Po druhé sv. vojně
Slovenská reprezentace - Komunistická Strana Slovenska (KSS) i demokratické křídlo přijímají jako základní tézu rokováni ze zástupci vlády a Benešem heslo "Rovný z rovným". Výsledkem tzv. Pražských dohod (tři v rozmedzí 1945-1946) je ale budování centralistického modelu státu. Už první dohoda zakotvuje asymetrický model institucí (Slovensko disponovalo sňemem i vládou bez protějšku v Čechách). Tento model vyustil v centralizaci, po víteztví komunistú v Čechách také pomocí oslabovaní vlivu slovenských orgánu odstavení Demokratické strany od moci. V prvních a na dlouho posledních slobodních volbách po 2. sv. vojne v roce 1946 totiž na Slovensku vyhrála Demokratická strana, Komunisti však mají většinu v Národním Zhromáždení. Nepochopení vážnosti situace ze strany všech nekomunistických stran (odmítaní spolupráce z DS kvůli národním požadavkům) ústí v komunisty vyprovokovanou vládni krizi a následní komunistický převrat. Po ňem se úloha slovenkých orgánu stáva fraškovitou. Už od jeseňe 1947 vykonstruované soudní procesy, nejdříve s exponenty starého režimu (trest smrti pro Tisa), potom s vymyšlenými "buržuáznymi nacionalisti" v KSS, bývalými partizány, cirkevními představiteli. Povojnový vývoj přináší také pozitíva v podobě industrializace, výstavbě infrastruktury, školství, zdravotnictví. Kolektivizace (1949)zasáhla citelňe rolnictvo. Nástup prezidenta Novotného (1957) přináší Slovensku nové vykonstruované procesy s "ľudáky". Název státu se mňení na Československou Socialistickou Republiku (1960). Zrušení slovenské vlády (nazývané Zbor poverenníkov). Postupná rehabilitace časti politických odsouzenců (1963). Zvolení Alexandra Dubčeka za 1. tajemníka KSS (1966). Kritika prezidenta Novotného za jeho nemístné poznámky a neůctu při návštevě Slovenska. Lednové zasedání ÚV KSČ roku 1968 zvolilo za prvního tajemníka A. Dubčeka, začátek Pražského jara. Odlišné vnímaní priorit na Slovensku a v Čechách (federalizace vs. demokratizace) ůstí do nejednotnosti při realizaci reformního programu. Invaze sovětských a spojeneckých vojsk varšavské smlouvy v noci z 20. na 21.8. likviduje možnosti pokračování reforem, na tzv. Moskovských jednáních se vytváží osnova budoucí normalizace i personálniho obsazení nejvyšších míst (Štrougal, Chňoupek, Biľak). Prvňím tajemníkem KSČ a po roce 1975 prezidentem se stává Gustáv Husák. Zákon o česko-slovenské federaci je přijatý 27.10.1968. Od 1.1.1969 se vytvořili dvě samostatné národní republiky: Česká a Slovenská. Už v roce 1970 se ústava mění v prospěch centralizace, financování z centra a totalitní režim (navíc asymetrický model KSČ-KSS) neumožnili žádne předpoklady reálné federace. Ke konci 80 let silňejíci občanská aktivita (ochranáři, katolíci, disent). Vyvrcholením tzv. svíčková demonstrace 10.000 lidí na Hviezdoslavovém nám. v Bratislavě za cirkevní a občanské práva a slobody. Rozehnána vodními děli a policií.
Po roce 1989
V roce 1989 po zásahu 17. listopadu na Národní tříde vznik VPN (Verejnosť proti násilí) na Slovensku (19.11.). Série demonstrací na nám. SNP v Bratislavě na podporu studentů, VPN, OF, disentu, vystoupení V. Havla, A. Dubčeka, Karla Kryla. Moderátoři Milan Kňažko a Ján Budaj. Koncem roku už prezidentem V.Havel a předsedou NZ A.Dubček. Začátkem nového roku se mňení název rebubliky na Česká a Slovenská Federativní Republika. Prví demokratické volby po 40 letech vyhrálo VPN, nasledované s obsupem KDH, SNS a Maďarskou koalicí. Prvním premiérem se stal Vladimír Mečiar. Po roce se od VPN oddelí HZDS, nasleduje štiepení KDH. Patová situace v rokovaních o dalším uspořádaní česko slovenských vztahů končí vypsáním předčasných voleb (1992). Vítezi HZDS na Slovensku (V. Mečiar) a ODS v Čechách se už v létě 1992 dohodli na definitivním rozdělení ČSFR na dva samostatné státy k 1.1.1993. Slovenský parlament přímá deklaraci o zvrchovanosti Slovenské repeubliky. V reakci na ni podáva abdikaci V. Havel. Slovenský parlament přímá 1.9.1992 ustavu Slovenské republiky. V ten den autohavárie A. Dubčeka, o dva měsíce nato skonal. Česká a Slovenská vláda uzavírají sérii dvoustranných dohod, dohoda o celné unii. Federálni shromáždení přímá ústavný zákon o zániku ČSFR k 31.12.1992.
Slovenská republika
Kategorie:Dějiny Slovenska
Kategorie:Slovensko
Slovensko
SlovanéSlované jsou velká skupina národů, které v současné době osídlují značnou část východní a střední Evropy. K slovanským národům náležejí také Češi.
Dělení
Nejpoužívanější je rozdělování Slovanů na tři skupiny (větve):
- Východní
- Bělorusové
- Rusové
- Ukrajinci
- Západní
- Češi
- Lužičtí Srbové
- Polabští Slované
- Poláci
- Pobaltští Slované (Kašubové)
- Slováci
- Jižní
- Bosňáci
- Bulhaři
- Chorvati
- Slovinci
- Srbové
Původ a historie
Oblast i doba vzniku slovanského etnika jsou nejasné a stále jsou předmětem mnoha sporů. První nezpochybnitelné písemné zmínky o Slovanech (označovaných jako Slovieni, Sclavini, Anti, Veneti nebo Venedi) pocházejí ze 6.století z pera byzantského historika Prokopia z Kaisareie a gótského historika Iordana. Někteří historici se však domnívají, že o Slovanech (ovšem pod jiným pojmenováním) se ve svém díle zmínili už Hérodotos z Halikarnassu v 5. století př. n. l. a Tacitus nebo Plinius Starší ve 2.století n.l.
Má se za to, že Slované se objevili někdy v době bronzové v oblasti úrodných nížin v okolí řek Pripjať, Dněpr, Dněstr, Visla a Odra (Podkarpatská kotlina). Na svá dnešní území přišli v 6. - 7. století n. l. v období tzv. stěhování národů.
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky, které patří mezi indoevropské, mají společný základ v praslovanštině. Z té se od 10. století začaly oddělovat jednotlivé nářeční skupiny, předchůdci dnešních samostatných jazyků. Podívejte se na heslo Slovanské jazyky.
Náboženství
Reference
Beranová, M. 1988: Slované, Praha.
Curta, F. 2001: The Making of the Slavs. History and Archaeology of the Lower Danube Region, c. 500–700. Cambridge University Press.
ja:スラヴ人
Kategorie: národy
Slovensko
Slovensko je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s Českem (252 km) a Rakouskem (91 km) na západě, s Maďarskem (677 km) na jihu, s Ukrajinou (97 km) na východě a s Polskem (444 km) na severu. Slovensko je členskou zemí Evropské unie.
Stručná historie
: Hlavní článek: Dějiny Slovenska
Slovanské osídlení od počátku 6. století. Od roku 568 sousedství a nadvláda nomádských Avarů. Součást tzv. Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký poráží Avary, Slované, kde pokročil rozpad kmenových vztahů tvoří knížectví Moravské a Nitranské, po roce 833 integrace oboů knížectví do státniho celku Velká Morava, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (bitva u Bratislavy) Slovensko postupně obsazují Maďaři. Slovensko bylo do roku 1918 součástí Uherského království (tzv. Horní Uhry). Po bitvě u Moháče v 1526 nástup Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn – součást Habsburské monarchie. 1918–1939 součást nově vzniklé Československé republiky, 1939–1945 formální samostatnost (tzv. Slovenský štát, oficálně Slovenská republika), fakticky satelit nacistického Německa. v roce 1944 Slovenské národní povstání (SNP) proti fašistickému režimu. V letech 1945–1992 opět součást Československa. Snaha o federaci, výsledkem asymetrický model institucí (slovenský sněm a vláda), po komunistickém převratu roku 1948 všechny otázky řešené na půdě komunistické strany. Industrializace Slovenska. Od 1. ledna 1969 na základě zákona o česko-slovenské federaci byla ustavena Slovenská socialistická republika (SSR), která spolu s Českou socialistickou republikou (ČSR) tvořila Československou socialistickou republiku (ČSSR. Po tzv. sametové revoluci v roce 1989 došlo k demokratizaci života v Československu. Zjara 1990 došlo v politickém názvu Československa nejprve k nahrazení přívlastku „socialistická“ atributem „federativní“ (ČSFR), o necelý měsíc později přijat jazykově i věcně nepříliš vhodný název Česká a Slovenská federativní republika (vizte Pomlčková válka). K 1. lednu 1993 přestává ČSFR existovat a Slovensko (polit. název Slovenská republika) i Česko (polit. název Česká republika) se stávají novými samostatnými státy. Dne 1. května 2004 se Slovensko stává plnoprávným členem Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie (EU).
Administrativní rozdělení
Slovensko je rozděleno na osm krajů, které jsou pojmenované podle svých center:
- Bratislavský kraj – Bratislava – (1)
- Banskobystrický kraj – Banská Bystrica – (6)
- Košický kraj – Košice – (8)
- Nitrianský kraj – Nitra – (4)
- Prešovský kraj – Prešov – (7)
- Trenčínský kraj – Trenčín – (3)
- Trnavský kraj – Trnava – (2)
- Žilinský kraj – Žilina – (5)
360px
Slovenská kultura
Slovenská věda
Slovenský sport
Podívejte se také na
- Zeměpis
- Evropa
- Seznam slovenských měst
Kategorie:Slovensko
als:Slowakei
fiu-vro:Slovakkia
ja:スロバキア
ko:슬로바키아
simple:Slovakia
th:ประเทศสโลวาเกีย
zh-min-nan:Slovensko
6. stoletíDějepis > Století
Kategorie:Staletí
ja:6世紀
ko:6세기
simple:6th century
th:คริสต์ศตวรรษที่ 6
Sámova říšeSámova říše byl státní útvar Slovanů existující ve střední Evropě zhruba v letech 623 - 658. Pojil se s osobou franského kupce Sáma, který si získal velkou prestiž během bojů Slovanů s Avary, ovládajícími dlouhá léta střední a jihovýchodní Evropu. Ačkoliv měl Sámo sklon nazývat se králem, jím vytvořený útvar měl charakter kmenového svazu, který byl posílen prozíravou sňatkovou politikou (přesný počet Sámových žen není znám, ale předpokládá se, že jich bylo přes 10). Říše dosáhla nemalého významu a přežila i ozbrojený konflikt s franskou říší, kdy roku 631 porazil Sámo franckého krále Dagoberta I. v bitvě u Wogastisburgu a v následujících pěti letech podnikal nájezdy na franské území. Centrum Sámovy říše se nacházelo pravděpodobně na rozhraní Moravy a Dolních Rakous. Má se za to, že po Sámově smrti (asi 658) se jeho říše rozpadla, čemuž pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo (snad 22 synů a 15 dcer). Odstředivé kmenové tendence byly posíleny tím, že téměř každý mocnější kmen svazu měl mezi Sámovými manželkami svou zástupkyni a jejího syna - pretendenta trůnu, se kterým se mohl identifikovat. To, co bylo za Sámova života při udržování království výhodou, se po jeho smrti stalo naopak překážkou.
Podle některých historiků mohl jedním z 22 Sámových synů být legendární Krok - otec Kazi, Libuše a Tety.
Všechny teorie o Sámově říši vycházejí z jediné zprávy v tzv. Fredegardově kronice.
Podívejte se také na
- Sámo
- Fredegarova zpráva o Sámově říši v kronice Historia Francorum - český překlad na Wikisource
Kategorie:České dějiny
791Století: 7. století - 8. století - 9. století
Roky: 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796
Události
Vědy a umění
Narození
Úmrtí
Hlava státu
Kategorie:8. století
ko:791년
SlovanéSlované jsou velká skupina národů, které v současné době osídlují značnou část východní a střední Evropy. K slovanským národům náležejí také Češi.
Dělení
Nejpoužívanější je rozdělování Slovanů na tři skupiny (větve):
- Východní
- Bělorusové
- Rusové
- Ukrajinci
- Západní
- Češi
- Lužičtí Srbové
- Polabští Slované
- Poláci
- Pobaltští Slované (Kašubové)
- Slováci
- Jižní
- Bosňáci
- Bulhaři
- Chorvati
- Slovinci
- Srbové
Původ a historie
Oblast i doba vzniku slovanského etnika jsou nejasné a stále jsou předmětem mnoha sporů. První nezpochybnitelné písemné zmínky o Slovanech (označovaných jako Slovieni, Sclavini, Anti, Veneti nebo Venedi) pocházejí ze 6.století z pera byzantského historika Prokopia z Kaisareie a gótského historika Iordana. Někteří historici se však domnívají, že o Slovanech (ovšem pod jiným pojmenováním) se ve svém díle zmínili už Hérodotos z Halikarnassu v 5. století př. n. l. a Tacitus nebo Plinius Starší ve 2.století n.l.
Má se za to, že Slované se objevili někdy v době bronzové v oblasti úrodných nížin v okolí řek Pripjať, Dněpr, Dněstr, Visla a Odra (Podkarpatská kotlina). Na svá dnešní území přišli v 6. - 7. století n. l. v období tzv. stěhování národů.
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky, které patří mezi indoevropské, mají společný základ v praslovanštině. Z té se od 10. století začaly oddělovat jednotlivé nářeční skupiny, předchůdci dnešních samostatných jazyků. Podívejte se na heslo Slovanské jazyky.
Náboženství
Reference
Beranová, M. 1988: Slované, Praha.
Curta, F. 2001: The Making of the Slavs. History and Archaeology of the Lower Danube Region, c. 500–700. Cambridge University Press.
ja:スラヴ人
Kategorie: národy
833Století: 8. století - 9. století - 10. století
Roky: 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838
Události
Mojmír I. vyhnal Pribinu ze sousedního nitranského knížectví a tím vznikla tzv. Velká Morava.
Vědy a umění
Narození
Úmrtí
Hlava státu
Velká Morava: Mojmír I. (830 - 846, do počátku r. 833 jen v moravské části)
Kategorie:9. století
ko:833년
907Století: 9. století - 10. století - 11. století
Roky: 889 890 891 892 893 907 908 909 910 898 899
Události
Narození
- Svatý Václav, český kníže († 28. září 929 nebo 935)
Úmrtí
- Mojmír II., velkomoravský kníže od roku 894
Hlavy státu
Morava
- Mojmír II.
Čechy
- Spytihněv I.
Kategorie:10. století
ko:907년
DynastieDynastie je posloupnost potomků v rámci jedné rodiny. Tradičně byla zaznamenávána pro královské a šlechtické rody, nyní i pro rodiny magnátů.
Evropské suverénní dynastie
# Dynastie Kapetovců (Bourboni, Braganza, Orléanští): Francie (od 987), Portugalsko (od 1139), Brazílie (od 1822), Španělsko (od 1700), Obojí Sicílie (od 1734), Parma (od 1731), Lucembursko (od 1964).
# Habsbursko-Lotrinská dynastie (Habsburkové): Římská říše, Rakousko, Uhersko, Čechy (od 1765), Toskánsko (od 1737), Modena (1814 – 1859).
# Dynastie Oldenburgů (Holstein–Sonderburg–Glücksburg, Windsor, Holstein–Gottorp, Romanov): Dánsko (od 1448), Norsko (od 1448; mladší větev od 1905), Řecko (od 1862), Velká Británie (Charles a jeho potomci), Rusko (1762, pak od 1796), Oldenbursko (od 1180).
# Dynastie Welfů (Guelph): Brunšvik a Hanover (od 1235).
# Dynastie Wettinů (Saxe–Coburg–Gotha, Windsor): Sasko (od 1423), Velká Británie (od 1901), Portugalsko (1837 – 1932), Bulharsko (od 1887) a Belgie (od 1831).
# Dynastie Wittelsbachů: Bavorsko a Falc (od 1180).
# Dynastie Nassavských (Nassau, Orange): Nizozemí (od 1559), Lucembursko (1559 – 1964).
# Dynastie Hohenzollernů: Německo (od 1871), Braniborsko (od 1420), Prusko (od 1525), Rumunsko (od 1866).
# Dynastie Württembergů: Württemberg (od 1137).
# Dynastie Badenských: Badensko (od 1130).
# Dynastie Hessenských: Hessensko (od 1265).
# Dynastie Mekleburských: Meklenbursko (od 1170).
# Dynastie Liechtensteinů: Liechtenstein (od 1719).
# Dynastie Savojských: Itálie (od 1861), Savojsko (od 1416).
# Dynastie Karadžordževičů: Jugoslávie (od 1918), Srbsko (od 1804).
# Dynastie Petrovičů-Njegošů: Černá Hora (od 1851).
# Dynastie Grimaldi: Monaco (od 1297).
# Dynastie Bernadotte: Švédsko (od 1818).
Vymřelé dynastie
# Dynastie Karlovců
# Dynastie Mojmírovců
# Dynastie Přemyslovců
# Dynastie Lucemburků
# Dynastie Jagellonců
# Dynastie Habsburků
# Dynastie Romanovců
Category:Genealogie
1001Století: 10. století - 11. století - 12. století
Roky: 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006
Události
- Jaromír a Oldřich prchají před svým bratrem Boleslavem III. Ryšavým do Bavorska.
Vědy a umění
Narození
Úmrtí
Hlavy států
- České knížectví
- Boleslav III.
- Svatá říše římská
- Ota III.
- Papež
- Silvestr II.
Kategorie:11. století
ko:1001년
1018Století: 10. století - 11. století - 12. století
Roky: 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023
Události
Vědy a umění
Narození
Úmrtí
Hlavy států
- České knížectví
- Oldřich
- Svatá říše římská
- Jindřich II.
- Papež
- Benedikt VIII.
Kategorie:11. století
ko:1018년
Polsko
Polsko je země ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem (456 km) na západě, s Českem (658 km) a Slovenskem (444 km) na jihu, Běloruskem (407 km) a Ukrajinou (526 km) na východě, a s Litvou (91 km) a Ruskem (Kaliningradská oblast, 206 km) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři (491 km pobřeží). Polsko je členskou zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).
- Velká města: Lodž (:pl:Łódź), Krakov(:pl:Kraków), Gdaňsk (:pl:Gdańsk), Poznaň, Štětín (:pl:Szczecin), Varšava(:pl:Warszawa),Vratislav (:pl:Wrocław)
- Kulturní dědictví:
- Turistická místa: Krakov, Tatry (Zakopane), Mazurská jezera
- Polská kultura:
- Polská věda:
- Polský sport: Nejznámějším sportovcem je skokan na lyžích Adam Małysz
Historie
Zakopane
Polsko jako státní útvar existovalo již v 10. století. První zprávy o něm pocházejí z roku 962/963 a týkají se knížete Meška I., který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. Roku 1385 bylo smlouvou v Krevě dohodnuto spojení polského království s litevským velkoknížectvím. Na polský trůn usedli litevští Jagellonci. Toto soustání začalo být později nazýváno Rzecz pospolita (=věc společná, píše se už jako jedno slovo Rzeczpospolita). K jeho velkému rozkvětu došlo v 16. století. Posilování venkovské šlechty a vnitřní rozbroje ale během 17. století oslabily zemi, takže v letech 1772, 1793 a 1795 si Rusko, Prusko a Rakousko v trojím dělení rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody. Polsko opět získalo nezávislost v roce 1918 po rozpadu Rakousko-Uherska a udrželo si ji i v následné válce se sovětským Ruskem. Během druhé světové války bylo Polsko okupováno Německem a Sovětským svazem. Po válce SSSR většinu svého původního záboru anektoval a Polsko bylo naopak rozšířeno o západní "nová území" až po novou hranici s Německem na Nise a Odře. V roce 1980 byly po vlně stávek vytvořeny nezávislé odbory Solidarita (Solidarność), které se postupně staly důležitou politickou silou a nakonec zvítězily v prvních postkomunistických volbách v roce 1990. Po pádu komunismu na konci 80. let Polsko přijalo šokovou terapii s cílem transformovat svoji ekonomiku. V roce 1999 se země stala členem Severoatlantické aliance (NATO) a je jednou z 10 zemí přistoupivších k Evropské unii v květnu 2004.
Administrativní členění
Od 1. ledna 1999 má Polsko trojstupňové členění na vojvodství (województwo), okresy (powiat) a obce (gmina). Vzhledem k rozdílnosti chápání českého výrazu „obec“ oproti polskému – gmina je spíše ekvivalentní působnosti pověřeného obecního úřadu – se v článcích používá výraz gmina.
Polsko se dělí na následující vojvodství:
- Dolnoslezské (Dolnośląskie)
- Kujavsko-pomořské (Kujawsko-pomorskie)
- Lodžské (Łódzkie)
- Lublinské (Lubelskie)
- Lubušské (Lubuskie)
- Malopolské (Małopolskie)
- Mazovské (Mazowieckie)
- Opolské (Opolskie)
- Podkarpatské (Podkarpackie)
- Podleské (Podlaskie)
- Pomořské (Pomorskie)
- Slezské (Śląskie)
- Svatokřížské (Świętokrzyskie)
- Varmijsko-mazurské (Warmińsko-mazurskie)
- Velkopolské (Wielkopolskie)
- Západopomořské (Zachodniopomorskie)
Svátky
- Stálé svátky
- 1. ledna Nový rok (Nowy rok)
- 1. května Svátek práce (Święto pracy)
- 3. května Ústava 3. května (1791)
- 15. srpna Nanebevzetí Panny Marie (Najświętszej Marii Panny)
- 1. listopadu Všech svatých (Wszystkich świętych)
- 11. listopadu Den nezávislosti Polska (1918) (Odzyskanie niepodległości)
- 25. prosince První svátek vánoční
- 26. prosince Druhý svátek vánoční
- Pohyblivé svátky
- Velikonoční neděle
- Velikonoční pondělí
- Těla a Krve Páně (Boží tělo) - ve čtvrtek, 60 dnů po Velikonoční neděli
Ochrana přírody
Celkově je v Polsku chráněno 101 588 km² území, což představuje 32,1 % rozlohy země. Ochrana přírody se v Polsku soustřeďuje zejména do 23 národních parků:
Babiogórski, Białowieski, Biebrzański, Bieszczadzki, Bory Tucholskie, Drawieński, Gorczański, Gór Stołowych, Kampinoski, Karkonoski, Magurski, Narwiański, Ojcowski, Pieniński, Poleski, Roztoczański, Słowiński, Swiętokrzyski, Tatrzański, Ujście Warty, Wielkopolski, Wigierski, Woliński
Podívejte se také na
- Zeměpis
- Andrzej Zaucha
- Lidzbark Warmiński
- Marek Grechuta
Externí odkazy
;Instituce
- [http://www.poland.gov.pl/ www.poland.gov.pl] – Oficiální portál
- [http://www.president.pl/ www.president.pl] – Prezident
- [http://www.kprm.gov.pl/ www.kprm.gov.pl] – Předseda vlády
- [http://www.sejm.gov.pl/ www.sejm.gov.pl] – Sejm
- [http://www.senat.gov.pl/ www.senat.gov.pl] – Senát
- [http://www.trybunal.gov.pl/ www.trybunal.gov.pl] – Ústavní soud
- [http://www.sn.pl/ www.sn.pl] – Nejvyšší soud
- [http://www.poczta-polska.pl/ www.poczta-polska.pl] – Polská pošta
;Stránky o Polsku
- [http://www.pot.gov.pl/ www.pot.gov.pl] – Informační turistický portál
- [http://dmoz.org/World/%C4%8Cesky/St%C3%A1ty_a_regiony/Evropa/Polsko/ Polsko na ODP]
- [http://zamki.net.pl polské zámky]
- [http://www.pilot.pl/ www.pilot.pl] – elektronická mapa Polska
- [http://www.ga.com.pl/ Obrázky na ga.com.pl]
- [http://webcam.deili.info/ Web kamery]
- [http://www.poland.com/ poland.com]
- [http://www.poland-tourism.pl/ www.poland-tourism.pl]
- [http://www.seepoland.pl seepoland.pl]
- [http://www.polandtour.pl polandtour.pl]
- [http://www.polandtour.org polandtour.org]
- [http://www.willgoto.com/categories.aspx?Destination=353&Langue=1 Willgoto Poland, turistický průvodce]
- [http://www.lodging-poland.com www.lodging-poland.com] – hotelový průvodce
- [http://www.zamki.pl/ www.zamki.pl] – polské zámky
- [http://www.travelphoto.pl/polska.htm Obrázky na TravelPhoto.pl]
- [http://hometown.aol.de/Questius/Polska/Warszawa.htm Obrázky]
als:Polen
fiu-vro:Poola
ja:ポーランド
ko:폴란드
ms:Poland
simple:Poland
th:ประเทศโปแลนด์
zh-min-nan:Polska
Uhersko
Uhersko bylo historickým státním útvarem rozkládajícím se do roku 1918 na území dnešního:
- Maďarska
- Slovenska
- rakouské spolkové země Burgenlandu
- ukrajinské Zakarpatské oblasti
- chorvatské Mezimuřské župy
Rozkládalo se také v částech:
- Slovinska
- srbské Vojvodiny
- Rumunska
- Polska
Spolu s Rakouskem tvořilo v letech 1867-1918 Rakousko-Uhersko. Předtím, od roku 1526, bylo částí Habsburské říše.
Jeho hlavním městem byla Budapešť. Uhersko bylo jádrem Zemí Svatoštěpánské koruny (které se často také označují jako Uhersko či Uhry), ke kterým vedle něj náleželo i vlastní Chorvatsko, Rijeka, Sedmihradsko, Slavonie a ve středověku i další oblasti.
Geograficky se Uhry dělily na Horní Uhry /Slovensko/ a Dolní Uhry /Maďarsko, Chorvatsko/ atd.
Dějiny Uher
Vznik Uher je spojen s příchodem Maďarů do Uherské kotliny. Kočovné kmeny jsem přišli pod vedením Arpáda, kterého jsi v roce 890 zvolily za svého panovníka.
Vznik Uher 896 až 1000
Vláda Arpáda
V roce 896 se Maďaři usadily v Uhrách a Arpád stal vládcem toho území. Pod Arpádovým velením snad v roce 902 nebo 903 poráží Velkou Moravu, ale ta jím v roce nejspíše v roce 906 porážku vrací. Ovšem ještě v témže roce je Velká Morava vyvrácena.
Posílení své pozice se Arpád dočkal díky Frankům, kteří pozvali na jednání a zabily maďarského velmože /či více?/. Arpád ještě v roce 906 začíná válku proti Bavorům, které v roce 907 poráží u Bratislavy.
Následovníci Arpádovy
Arpádovy následníci pokračují ve výbojích, které směrem na západ zastavuje až bitva na Lechu v roce 955.
Uherské království 1000 až 1526
prvním uherským králem se stal Štěpán I.
Uhersko jako součást habsburské říše 1526 až 1918
Dějiny Maďarska najdete zde
Kategorie:Zaniklé státy Evropy
Kategorie:Dějiny Maďarska
ja:ハンガリー王国
12. stoletíDějepis > Století
Kategorie:Staletí
ja:12世紀
ko:12세기
simple:12th century
th:คริสต์ศตวรรษที่ 12
1242Století: 12. století - 13. století - 14. století
Roky: 1237 1238 1239 1240 1241 - 1242 - 1243 1244 1245 1246 1247
----
Události
Vědy a umění
Narození
Úmrtí
Hlava státu
Václav I.
Kategorie:13. století
ko:1242년
13. stoletíDějepis > Století
Kategorie:Staletí
ja:13世紀
ko:13세기
simple:13th century
th:คริสต์ศตวรรษที่ 13
Váh]
Váh je nejdelší řeka Slovenska.
Statistiky
Řeka pramení nedaleko Kráľové Lehoty, v Tatrách, v nadmořské výšce 664 m n. m. a ústí do Dunaje u města Komárno v nadmořské výšce 106 m n. m. Je dlouhá 403 km; povodí řeky má rozlohu 10 640 km².
Vážská kaskáda
Na Váhu, stejně jako např. na Vltavě existuje soustava vodních přehrad. Celkem je jich 22 (nejnovější z nich je Vodné dílo Žilina. První přehradou je velmi dobře známá Liptovská Mara, poslední je v Maduniciach. Podle údajů TASR z roku 1996 elektrárny ročně vyrobí 1 965 132 MWh energie.
přehled některých nádrží
- Liptovská Mara
- Bešeňová
- Krpeľany
- Žilina
- Hričov
- Nosice (Priehrada mládeže)
- Sĺňava
- Kráľová
Kategorie: Slovenské řeky
ArpádovciArpádovci jsou první uherskou dynastií, která vládla v letech 896 až 1301.
Původ rodu
Za zakladatele dynastie je označován Arpád, vládnoucí v letech 896 až 907. Arpád pocházel z rodu Turulova, jeho otec byl Almoš.
Dějiny rodu
Po smrti Arpáda nastupuje na trůn jeho syn Zoltán, který vládl v letech 907 až 948. Zoltán pokračoval v otcových výbojích, hlavně na západ.
Za vlády Zoltánova synovce Fajsze 948 až 955 byli Maďaři poraženi v bitvě na Lechu.
Zoltánův vnuk Géza I. 972 až 997 přijal s celou rodinou křest a také založil centrum říše Ostřihom.
Jeho syn Štěpán I. 997 až 1038 plně sjednotil uherské kmeny. Štěpán využívá příznivé situace v evropské politice situace, získáva podporu císaře i papeže, díky tomu roku 1000 získal královskou korunu a také tuto podporu využil k založení arcibiskupství v Ostřihomi.
Po smrti Štěpána se ovšem situace pro Uhry nevyvíjela příznivě. O nástupnicví se strhl boj mezi Petrem / vládl v letech 1038 až 1041, 1044 až 1046/, synem jeho dcery Marie a benátského dožete Otoneho z rodu Orseolo, a mezi Sámuelem z rodu Aba /vládl v letech 1041 až 1044/, manžel další Štěpánovy dcery.
Po Abově zavraždění a vyhnání Petra získal trůn Zoltánův prapravnuk András I. Katolický.
Rod vymřel Ondřejem III. v roce 1301.
Kategorie:Genealogie
Kategorie:Rakousko-Uhersko
et:Árpádi dünastia]
[[de:Árpáden]]
[[en:Árpáds
Michalis KoutsogiannakisMichalis Koutsogiannakis, född 22 november 1959 på Kreta, Grekland, svensk skådespelare.
Koutsogiannakis spelade amatörteater när han bodde i Australien. Han har studerat vid Institutet för scenkonst i Italien. När han kom till Sverige läste han dramatik på Stockholms universitet, efter studierna turnerade han med fria grupper och Riksteatern. Han återvände till Kreta 1994 eftersom det var svårt för en invandrad skådespelare att få bra texter i Sverige. Han återvände till Sverige och har varit engagerad vid stadsteatern i Borås, Uppsala och Göteborg samt Dramaten i Stockholm.
Filmografi i urval
- 2005 - Vinterkyss
- 2003 - Håll käften
- 2003 - Tusenbröder II
- 2001 - Beck - Mannen utan ansikte (TV)
- 2001 - Hem ljuva hem
- 2001 - Hans och hennes
- 2000 - Det nya landet
- 2000 - Det nya landet (TV)
- 1999 - Sjätte dagen (TV)
- 1997 - Slussen
Koutsogiannakis, Michalis
Sklep Nurkowy miadyca wegetarianizm Nurkowanie diety
|
|
|
| :: RELATED NEWS :: |
לגיון הזרים הצרפתי
לגיון הזרים (בצרפתית:Légion Étrangère) היא יחידה מיוחדת בתוך הצבא הצרפתי מאז 1831.
היסטוריה
לגיון הזרים נוסד ע"י לנקשייר שבצפון-מערב אנגליה. אוכלוסייתה מונה כ-74,000 נפש.
ברנלי צמחה כעיירה תעשייתית לאורך המאה ה-19, וכלכלתה סבבה בעיקר סביב תעשיית הטקסטיל
|
ברנלי (קבוצת כדורגל)
מועדון הכדורגל ברנלי (Burnley Football Club) הנו קבוצת כדורגל אנגלית המייצגת את העיירה ברנלי שבמחוז לאנקשייר. הקבוצה, שכינויה הוא "הסגלגלים" (The Clarets) נוכח צבעם הסגול-תכול של מדי השחקנים, משחקת במגרש מפלגה ישראלית.
רק"ח הוקמה בשנת 1965 כאשר מק"י התפלגה. רוב חבריה היהודים של מק"י אשר סירבו לאמץ קו אנטי-ציוני יצאו מהמפלגה תוך לק
|
OK Computer
OK. Computer הוא אלבום רוק אלטרנטיבי של להקת רדיוהד. האלבום הוקלט בין 1996 ל-1997 ושוחרר ב-1997 לחנויות. הוא נחשב לאלבום הרוק הטוב ביותר של הלהקה ונבחר במקומות רבים לאלבום
|
תומס ג'ונתן ג'קסון
תומס ג'ונתן "סטונוול" ג'קסון (21 בינואר, 1824–10 במאי, 1863), מורה וחייל. ג'קסון הפך לגנרל ידוע בצבא | |