:: wikimiki.org ::
| Seznam Planetek 52751-53000 |
Seznam planetek 52751-53000
Poznámky: Prov. ozn. - první provizorní označení planetky; Abs. mag. - absolutní hvězdná velikost;
a - velká poloosa dráhy v astronomických jednotkách; e - excentricita dráhy;
i - sklon dráhy ve stupních; P - doba oběhu v rocích; - Typ obj. - klasifikace objektu do rodiny, kódy pro označení tříd:
AMR - Amorova skupina,
APL - Apollonova skupina,
ATN - Atenova skupina,
BIN - binární planetka,
CBW - kubewano,
CNT - skupina kentaurů,
HLD - Hildina skupina,
JUT - Jupiterův troján,
MBA - planetka v hlavním pásu,
NET - Neptunův troján,
PHA - potenciálně nebezpečná planetka,
PLT - plutíno,
SDO - objekt z Kuiperova pásu,
TNO - jiná transneptunická tělesa,
TNR - transneptunická tělesa na rezonančních drahách.
Data použita se svolením / Data used with permission
[http://cfa-www.harvard.edu/iau/mpc.html © IAU: Minor Planet Center].
Kategorie:Seznamy planetek
Astronomická jednotkaAstronomická jednotka (značka jednotky AU, z angl. astronomical unit) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako vzdálenost Země od Slunce. Vzájemné vzdálenosti planet či jiných příslušníků Sluneční soustavy vyjádřené v AU poskytují relativně názorné měřítko vzdáleností těchto objektů od sebe.
1 AU = 149 597 870 691 ± 30 m.
Definice
Původně byla astronomická jednotka definována jako střední vzdálenost Země od Slunce. Kvůli vyšší přesnosti Mezinárodní astronomická unie (IAU) přijala novou definici, podle které je AU délka poloměru nerušené oběžné kruhové dráhy tělesa se zanedbatelnou hmotností, pohybujícího se okolo Slunce rychlostí 0,017 202 098 950 radiánů za den (86 400 s). Přesněji řečeno tato definice váže délku astronomické jednotky s gravitačním parametrem Slunce (tak, aby gravitační parametr byl roven přesně (0,017 202 098 95)² AU³/d²). To zajišťuje, že pokud se při výpočtech používají jako jednotky hmotnost Slunce a astronomická jednotka (namísto kilogramů a metrů), není potřeba dosazovat hmotnost Slunce (resp. hodnotu gravitačního parametru), která totiž není známa s tak vysokou přesností jako některé další údaje.
Vzhledem k tomu, že hmotnost Slunce se pomalu snižuje, astronomická jednotka se velice pomalu zkracuje (zhruba o jeden centimetr ročně).
Příklady
- Vzdálenost Země od Slunce je 1,00 ± 0,02 AU.
- Měsíc obíhá kolem Země ve vzdálenosti 0,0026 ± 0,0001 AU.
- Mars je od Slunce vzdálen 1,52 ± 0,14 AU.
- Jupiter je od Slunce vzdálen 5,20 ± 0,05 AU.
- Pluto je od Slunce vzdáleno 39,5 ± 9,8 AU.
- Oběžná dráha planetky 90377 Sedna se pohybuje mezi 76 a 915 AU od Slunce, momentálně se nachází zhruba 90 AU od Slunce.
- Nejvzdálenější člověkem vyrobené těleso, sonda Voyager 1, se v únoru 2005 nacházela 94 AU od Slunce.
- Průměr Sluneční soustavy včetně Oortova oblaku je přibližně 105 AU.
- Nejbližší hvězda, Proxima Centauri, se nachází přibližně ve vzdálenosti 268 000 AU.
- Průměr hvězdy Betelgeuse je 2,57 AU.
- Vzdálenost Slunce od středu Mléčné dráhy je přibližně 1,7 · 109 AU.
Převod na jiné jednotky
- 1 AU = 149 597 870,691 ± 0,030 km ≈ 150 milionů kilometrů ≈ 8,317 světelných minut ≈ 499 světelných sekund
- 1 světelná sekunda ≈ 0,002 AU
- 1 světelná minuta ≈ 0,120 AU
- 1 světelná hodina ≈ 7.214 AU
- 1 světelný den ≈ 173 AU
- 1 světelný rok ≈ 63 241 AU
- 1 parsec ≈ 206 265 AU
Kategorie:Astronomie
Kategorie:Jednotky délky
ja:天文単位
ko:천문 단위
th:หน่วยดาราศาสตร์
zh-min-nan:Thian-bûn tan-ūi
Sklon dráhySklon dráhy je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru. Vyjadřuje úhel, který svírá rovina dráhy se základní rovinou příslušné souřadné soustavy. Značí se i a vyjadřuje se ve stupních, řidčeji v radiánech (rad).
Pro kosmická tělesa obíhající kolem Slunce (např. planety nebo meziplanetární sondy) je touto rovinou rovina ekliptiky, pro kosmická tělesa obíhající kolem planet (např. jejich měsíce nebo umělé družice) je touto rovinou rovina rovníku příslušné planety. U těles, obíhajících kolem jiných hvězd než je Slunce, je touto rovinou rovina tečná k nebeské sféře v bodě průmětu obrazu této hvězdy na nebeskou sféru.
Obíhá-li kosmické těleso kolem Slunce ve stejném smyslu, jako obíhají planety, nebo kolem planety ve stejném smyslu jako tato rotuje kolem své osy (tedy po tzv. přímé čili prográdní dráze), je hodnota sklonu v rozmezí 0° < i <90°; v opačném případě (tedy při oběhu pro zpětné čili retrográdní dráze, je hodnota sklonu v rozmezí 90° < i ≤180°. Dráhy se sklonem 0° se nazývají rovníkové dráhy, se sklonem 90° se nazývají polární dráhy.
Kategorie:Sluneční soustava
Kategorie:Kosmonautika
Kategorie:Nebeská mechanika
Amorova skupinaAmorova skupina (zkráceně také amoři) je skupina planetek přibližujících se k dráze Země. Jsou pojmenovany po planetce (1221) Amor, kterou objevil E. Delporte 12. března 1932 na belgické královské observatoři v městě Uccle.
Jsou to tělesa, jejichž dráha se z vnější strany těsně přibližuje k dráze planety Země, ale nekříží ji. Vzdálenosti perihelu jejich drah od Slunce leží v rozmezí od 1,0 do 1,3 AU, vzdálenosti afelu se mění ve značném rozpětí, takže dráhy mnohých z nich překračují dráhu planety Mars; někteří astronomové takové planetky vyčleňují do zvláštní skupiny křížičů Marsu; nejvíce se z těchto planetek vzdaluje od Slunce (3552) Don Quixote a to až do vzdálenosti 7,247 AU, tedy až daleko za dráhu planety Jupiter. Doba oběhu planetek Amorovy skupiny kolem Slunce je vždy větší než 1 rok. Vzhledem k charakteru své dráhy patří některé z nich také do kategorií potenciálně nebezpečných planetek a blízkozemních objektů.
Oba měsíce Marsu, Deimos a Phobos, patřily pravděpodobně také původně k této skupině těles a byly zachyceny gravitací této planety.
Největší z této skupiny je planetka (1036) Ganymed s průměrem 38,5 km.
Nejdéle známým tělesem této skupiny je planetka (433) Eros, kterou objevil G. Witt 13. srpna 1898 v Berlině. Tento objekt je současně první důkladně prozkoumanou planetkou z bezprostřední blízkosti díky sondě NEAR Shoemaker, která se 14. února 2000 stala její družicí a 12. února 2001 dokonce tvrdě přistála na jejím povrchu.
K 8. listopadu 2005 patřilo do této skupiny 201 objektů s definitivním označením a 1370 objektů s předběžným označením; tedy celkem 1571 planetek. V této statistice jsou zahrnuty i křížiče Marsu.
Podívejte se také na
- Apollonova skupina
- Atenova skupina
Externí odkazy
[http://cfa-www.harvard.edu/iau/lists/Amors.html List Of Amor Minor Planets] (angl.)
Kategorie:Planetky
Apollonova skupinaApollonova skupina (zkráceně také apolla) je skupina planetek, jejichž dráhy protínají oběžnou dráhu Země. Je pojmenována po první známé planetce tohoto druhu, (1862) Apollo, objevené 24. dubna 1932 na hvězdárně v Heidelbergu K. Reinmuthem.
Apolla kříží zemskou dráhu a v perihelu se dostávají ke Slunci blíže než Země, velké poloosy jejich drah jsou větší než 1 AU, jejich dráhy tak leží z větší části vně dráhy naší Země a doba oběhu kolem Slunce je větší než 1 rok. Vzhledem k charakteru své dráhy patří některé z nich také do kategorií potenciálně nebezpečných planetek a blízkozemních objektů.
Do této skupiny patří ze zajímavých objektů planetka (25143) Itokawa, která je od srpna 2005 z bezprostřední blízkosti zkoumána japonskou sondou Hayabusa.
Největší z této skupiny je planetka (1866) Sisyphus s průměrem kolem 10 km.
K 8. listopadu 2005 patřilo do této skupiny 195 objektů s definitivním označením a 1574 s předběžným označením; tedy celkem 1769 planetek.
Podívejte se také na
- Atenova skupina
- Amorova skupina
Externí odkazy
- [http://cfa-www.harvard.edu/iau/lists/Apollos.html Seznam planetek Apollonovy skupiny] (angl.)
Kategorie:Planetky
Skupina kentaurůSkupina kentaurů (též zkráceně kentauři) je skupina planetek obíhajících po výstředných drahách mezi drahami planet Jupiter a Neptun; afely drah některých z nich leží ve vzdálenostech až 30 AU. Jsou složeny převážně ze zmrzlých plynů a vodního ledu, připomínají tedy jádra obřích komet. Jejich primitivní povrch je tmavý a barevně neutrální. Mohou se mezi nimi nacházet neaktivní komety.
Předpokládá se, že se jedná o tělesa, původně se nacházející vně dráhy planety Neptun, tj. o transneptunická tělesa (TNO), která se v důsledku gravitačních poruch dostala z Kuiperova pásu do oblasti mezi Neptunem a Jupiterem a gravitačním působením velkých planet byla dočasně v tomto prostoru uvězněna. Dráhy kentaurů jsou nestabilní, protože jsou ovlivňovány blízkými planetami, Jupiterem, Saturnem, Uranem a Neptunem a proto se v oblasti, kde je dnes nacházíme, nemohou zdržovat po delší dobu. Předpokládá se, že časem jsou tyto objekty buď opět vypuzeny do vnějších částí Sluneční soustavy, případně až do mezihvězdného prostoru, nebo naopak vrženy blíže ke Slunci, kde se pak mohou změnit ve velké komety. Proto podle některých teorií jsou předstupněm vzniku tzv. krátkoperiodických komet. Spekuluje se také o tom, že měsíc Phoebe planety Saturn je pravděpodobně zachyceným příslušníkem této skupiny planetek.
Prvním objeveným kentaurem byla planetka (2060) Chiron, objevená americkým astronomem Charlesem. T. Kowalem na observatoři na Mt. Palomar 18. října 1977. Dostala tehdy předběžné označení 1977 UB. Její průměr se odhaduje na 71±5 km. V době objevu se pohybovala poblíže afelu své dráhy. Později, když se dostala do blízkosti perihelu, začala jevit kometární aktivitu, tj. v jejím bezprostředním okolí se objevila slabá plynová kóma. Proto je dnes řazena též mezi komety a jako takové dostala kromě uvedeného katalogového čísla i kometární označení 95/P Chiron. Také u řady dalších objektů této skupiny byla pozorována kometární aktivita. Přitom u nich byla zjištěna rotace, o níž se dříve předpokládalo, že není obvyklá u jader komet.
Největším dosud známým objektem mezi kentaury je planetka (10199) Chariklo, jejíž průměr se odhaduje na 300 km.
Žádný z kentaurů nebyl dosud z bezprostřední blízkosti snímkován a zkoumán některou z kosmických sond (nepočítáme-li již zmíněný měsíc Phoebe, studovaný sondou Cassini). Jeden z kentaurů, (8405) Asbolus, byl podrobněji pozorován Hubbleovým vesmírným dalekohledem (HST). Plánuje se však, že sonda New Horizons, která má být po roce 2010 vyslána k planetě Pluto, by po cestě mohla zkoumat i kentaura (83982) 2002 GO9.
K 8. listopadu 2005 patřilo do této skupiny 33 objektů s definitivním označením a 61 s předběžným označením; tedy celkem 94 planetek.
Původ jména
Protože se pohybují zejména v oblasti, kde se nachází i planeta Saturn, byli pojmenováni podle mytických řeckých polobohů druhé generace, mezi něž patřil právě i Saturn, řecky nazývaný Kronos. Je pak pravidlem, že i ostatní objekty nesou jména těchto mytologických postav.
Externí odkazy
[http://cfa-www.harvard.edu/iau/lists/Centaurs.html List Of Centaurs and Scattered-Disk Objects] (angl.)
Kategorie:Planetky
ja:ケンタウルス族 (小惑星)
Troján a Jupiteru.]]Troján je označení příslušníka skupiny planetek, obíhajících po stejné dráze jako planeta Jupiter, tedy jejich oběžné dráhy jsou v komensurabilitě 1:1 s drahou Jupiteru. V důsledku resonančního gravitačního vlivu Jupiteru jsou soustředěny kolem bodů, předcházejících o 60°, respektive následujících o 60° planety (tedy kolem libračních center L4 resp. L5 soustavy Slunce-Jupiter).
Prvním objeveným Trojánem byla planetka (588) Achilles, kterou objevil Max Wolf na hvězdárně v Heidelbergu (Německo) a pojmenoval ji podle jednoho z hrdinů trójské války. Tato planetka se pohybuje kolem libračního bodu L4, v němž bylo až dosud nalezeno více těles, než v bodě L5 (1110 resp. 717). Celkově je mezi trojány počítáno 936 objektů s definitivním označením a 891 pouze s provizorním označením (tyto statistické údaje platí pro 23. srpna 2005). Vzhledem k tomu, že mezi těmito tělesy nezbytně musí docházet k častým srážkám, jejich počet se v čase mění. V seznamech planetek jsou označeny kódem JUT ve sloupci "Typ obj.".
Vzhledem k výjimečnosti dráhy Achilla došlo mezi astronomy k dohodě, že i další podobné planetky budou pojmenovávány podle hrdinů trójské války, popisované v eposu Íllias, jehož autorství je připisováno Homérovi. Později byla tato konvence upřesněna v tom smyslu, že objekty soustředěné v blízkosti bodu L4 budou pojmenovávány podle obléhajících Řeků (výjimkou je planetka (624) Hektor, pojmenovaná ještě před přijetím tohoto dodatečného pravidla), zatímco objekty kolem bodu L5 budou pojmenovány podle obránců města Trója (výjimkou je planetka (617) Patroclus).
Jupiterovi trojáni patří k velmi tmavým tělesům Sluneční soustavy, s albedem v rozmezí od 0,02 do 0,07. Zatím největším z nich je (624) Hektor o rozměrech přibližně 370 × 195 km.
Kategorie:Planetky
ja:トロヤ群
PlutínoPlutina jsou transneptunická tělesa (TNO) podobná Plutu. Nacházejí se ve vzdálenosti Pluta a vyznačují se rezonancí oběžné doby k Neptunu v poměru 3:2. Jedná se o tělesa pohybující se na vnitřní straně Kuiperova pásu.
Významná plutína:
- Pluto
- Charon
- Ixion
- Orcus
Externí odkazy:
- [http://www.ifa.hawaii.edu/faculty/jewitt/kb/plutino.html David Jewitt: Plutina] EN
- [http://www.johnstonsarchive.net/astro/tnos.html Trans-Neptunian Objects / W. R. Johnston] EN
Kategorie:Planetky
ja:冥王星族
1634Secole: Secolul XVI - Secolul XVII - Secolul XVIII
Decade: Anii 1580 Anii 1590 Anii 1600 Anii 1610 Anii 1620 - Anii 1630 - Anii 1640 Anii 1650 Anii 1660 Anii 1670 Anii 1680
Ani: 1629 1630 1631 1632 1633 - 1634 - 1635 1636 1637 1638 1639
__FARACUPRINS__
----
Evenimente
-
Arte, Ştiinţă, Literatură şi Filozofie
-
Naşteri
-
Decese
-
Categorie:1634
ko:1634년
ms:1634
gu Links Sponsored Site london cheap hotel Randki szkoy
|
|
|
|
