:: wikimiki.org ::
| Turín |
Turín
Turín (italsky: Torino) je průmyslové velkoměsto v severozápadní Itálii, metropole Piemontu a stejnojmenné provincie.
Historie
Název města pochází od keltského Tau, což znamená hory (podle nedalekých Alp). Osídlené bylo ještě před Římany, kteří zde vybudovali vojenský tábor (Castra Taurinorum). Od začáku 5. století zde bylo biskupství, v 6. až 8. století byl součástí Langobardského království, v roce 1404 tu byla založena univerzita. V roce 1562 se stal centrem savojského feudálního státu, které se roku 1720 změnilo na Sardinské království. Mezi lety 1802 a 1814 ho pak anektovala Francie, italským městem se stal až v roce 1861, a to na šest let dokonce jako její hlavní město. Společně s Milánem je dnes Turín jedním z ekonomických a kulturních center celé severní Itálie. V roce 2006 se zde a i v nedalekých horách budou konat olympijské hry.
Charakter města
Ve městě žije přes 850 000 obyvatel, i s předměstími přes 1,5 milionu. Turín bude hostit v roce 2006 zimní olympiádu. Sídlí zde automobilka FIAT (Fabrica Italiana Automobili Torino), a také mnoho dalších průmyslových podniků, zahrnující většinu všech průmyslových odvětví.
Fotbalové kluby
- Juventus
- [http://digilander.libero.it/fotogian/torino.html Photo]
Kategorie:Italská města
ja:トリノ
ko:토리노
Italština
Italština je románský jazyk s asi 70 miliony mluvčími, převážně v Itálii.
Rozšíření
Italština je úředním jazykem v Itálii, San Marinu a švýcarských kantonech Ticino a Grigioni. Je také po latině druhým oficiálním jazykem ve Vatikáně a v některých částech Slovinska a Chorvatska, kde jsou italské menšiny. Mluví jí také skupiny imigrantů v Lucembursku, USA, Venezuele, Brazílii, Argentině, Kanadě a Austrálii. Je také rozšířena na sousední ostrov Malta a v Albánii.
Nářečí
Mezi uznávané dialekty patří toskánský, piemontský, sardinský, abruzzský, apulský, umbrijský, lazijský, marchigianský, cicolansko-reatonsko-aqualský, moliský a další. Kromě nich se dá hovořit o dialektech i v souvislosti s každým městem.
Historie
Italština vznikla postupným vývojem z hovorové (vulgární) latiny. První texty, které mohou být označeny za italštinu, se datují na začátek 9. století (indovinello veronese, viz níže). Italština byl poprvé formalizována ve 14. století prací Dante Alighieriho, který smíchal jihoitalské dialekty se svojí rodnou toskánštinou.
Moderní italština je postavena na toskánském dialektu. Ostatní dialekty mají samostatný vývoj z latiny, jsou však ovlilvněny různými jinými jazyky podle dějin místa, kde se používají. Např. jihoitalské dialekty jsou silně ovlivněny španělštinou a (byť jen částečně) arabštinou.
Základní změny v italském jazyce vůči latině jsou následující:
- Slovní zásoba
- Některé kořeny zmizely úplně nebo byly potlačeny a nahrazeny v každodenní mluvě novými. Např. lat. bellum bylo nahrazeno slovem guerra. Původní kořen se však dodnes nachází v odvozených slovech jako bellicoso, debellare, ribelle apod. Nebo lat. dies bylo nahrazeno it. giorno, avšak původní kořen se dodnes uchovává ve slovech diurno, meridiano apod. V podstatě zcela zmizel např. kořen slova equus (snad až na velmi zřídka užívané adjektivum equestre).
- Některá slova změnila svůj význam.
- Italština se obohatila o slova přejatá z jiných jazyků, např. cavallo, casco, či moderní novotvary jako automobile, aereoplano apd.
- Skloňování a časování
- V italštině se prosadilo (narozdíl od latinského skloňování pomocí pádových koncovek) skloňování předložkové. Genitiv se obvykle tvoří předložkou di, dativ a, akusativ je bezpředložkový. Tyto pádové předložky jsou původem skutečnými latinskými předložkami de, ad apod.
- Se zánikem pádobvých koncovek se ustálila nová podoba substantiva/adjektiva (v italštině jediná), a to z latinského akusativu. Např. it. tempo je lat. tempus (ak. tempus), it. mano z lat. manus (ak. manum), it. migliore z lat. melior (ak. meliorem) apod.
- U soves došlo k vytváření minulých časů s pomocným slovesem (avere nebo essere) a k posunu významu použití jednotlivých časů. V otázce použití časů však hodně závisí na oblasti.
- Přízvuk, délka slabik a výslovnost
- Výslovnost je měkčí, a to v případě např. gi/ge, ci/ce, gli apod.
- V italštině došlo k zániku přirozené délky slabik, zůstala jen délka polohová. Největší vliv na délku slabik má však slovní přízvuk, který slabiku výrazně prodlužuje. K tomuto jevu, který se objevil již v pozdní starověké latině (viz poezii Commodianovu), je velmi patrný v dnešní hovorové italštině, kde přízvučná slabika často potlačuje slabiky okolní (srov. hovorové come devo fà? namísto come devo fare?)
- Italština změnila výslovnost většiny kořenů. Viz např. novus > nuovo, signum > segno apod. Také došlo ke změně výslovnosti hlásek. Např. préteritum/imperfektum, v latině tvořené koncovou příopnou ba, se v italštině tvoří příponou v(a) apod.
- Člen a rod
- V italštině se objevily členy, jak určitý (il/la), tak neurčitý (un/una). Člen určitý vznikl z latinského ukazovacího zájmena ille/illa, neurčiný je číslovkou jeden/jedna.
- Při přechodu z latiny se ztratilo neutrum, které však je částečně prakticky odlišováno v některých tvarech (např. plurál slova uovo (pl. uova) nebo u některých zájmen, používaných pouze pro věci, jako esso).
- Větná stavba
- Větná stavba je jednodušší, více využívá vedlejších vět než klasická latina. Infinitivní vazby s akusativem či nominativem prakticky (až na výjimky) neexistují.
- Ve vedlejších větách je omezeno používání povinných konjunktivů. To se týká především souslednosti časové a časových a vztažných vět. Pokud zde italština používá konjunktiv, jedná se o významový rozdíl vůči použití indikativu.
K těmto změnám docházelo postupně. Velmi pěkně je tento postup patrný při četbě italských středověkých a renesančních textů (Torquato Tasso, Dante Alighieri apod.).
Literární tvorba
Prvním textem zaznamenaným vulgární (tj. lidovou) italštinou literárních charakteru je tzv. veronská hádanka (indovinello veronese) z počátku 9. století. Jejím řešením není nic jiného než symbol psaní: bílé pole je nepopsaný list, černé semeno písmena a býci pero. Zní:
Se pareba boues,
alba pratalia araba
& albo uersorio teneba
& negro semen seminaba.
Tlačil před sebou býky,
oral bílé pole,
držel bílý pluh
a zaséval černé semeno.
Abeceda a výslovnost
- přízvučné slabiky (většinou předposlední) následované souhláskou a samohláskou, skupinou r + souhláska nebo st se vyslovují dlouze, jinak krátce.
- c se čte jako k před a, o, u, souhláskou a ve skupinách che, chi.
- c se čte jako č před e, i a ve skupinách cia [ča], cio [čo], ciu [ču].
- g se čte jako g před a, o, u, souhláskou a ve skupinách ghe, ghi.
- g se čte jako dž před e, i a ve skupinách gia [dža], gio [džo], giu [džu].
- scia, sce, sci, scio, sciu se čte š [ša, še, ši, šo, šu]
- z se čte někdy jako c, někdy jako dz
- zdvojené souhlásky (bb, ss, tt,...) se čtou dlouze
Slovní zásoba
Slovní zásoba vychází se z latiny buď přímo, nebo zpětným přejímáním z jiných románských jazyků. Část slovní zásoby pochází i z germánských jazyků, je možné nalézt i vliv arabštiny apod.
Externí odkazy
- [http://www.garzantilinguistica.it/ Italský výkladový slovník]
Kategorie:Románské jazyky
Kategorie:Itálie
ja:イタリア語
Itálie
Itálie je země ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově.
Na severu hraničí s Francií (488 km), Švýcarskem (740 km), Rakouskem (430 km) a Slovinskem (232 km). Uvnitř Itálie leží dva městské státy: Vatikán (3,2 km) a San Marino (39 km). Z východu Itálii omývá Jaderské moře, z jihu Jónské moře a ze západu Tyrhénské moře. Celková délka pobřeží je 7600 km. K Itálii patří dva velké ostrovy ve Středozemním moři: Sardinie a Sicílie. Itálie je členskou zemí Evropské unie a NATO.
- Stručná historie: Itálie vznikla roku 1861 spojením městských států na poloostrově. Po první světové válce se v Itálii chopili moci fašisté v čele s Benito Mussolinim. Během druhé světové války se Itálie přidala na stranu hitlerovského Německa, což nakonec vedlo k porážce Itálie. Království bylo v roce 1946 nahrazeno republikou. Itálie je zakládajícím členem EU a NATO.
- Nejníže položené místo: Středozemní moře, 0 m n. m.
- Nejvýše položené místo: Mont Blanc (Monte Bianco) de Courmayeur, 4748 m n. m. (vedlejší vrchol Mont Blancu)
- Turistická místa: Řím, Florencie, Bologna, Neapol, Cinqueterre, Capri
Historie
Starověk a středověk
Již ve starověku zde existovalo mnoho městských států, částečně založených v rámci řecké kolonizace a také, hlavně v severní části, pak města Etrusků. V 8. století př. n. l. pak se konsoliduje z několika osad nové město, Řím, které neustálým růstem určuje dění na Apeninském poloostrově (a nejen na něm) po více než tisíc let. Římská říše se rozpadá a definitivně zaniká roku 476 n. l. Sám Řím zůstává centrem křesťanství i po tomto zhroucení, kdy je Apeninský poloostrov ovládnut barbary.
Novověk
Až do roku 1861 existovalo na Apeninském poloostrově více městských států. Tyto státy byly sjednoceny králem Viktorem Emanuelem. Na počátku 20. let 20. století se moci uchopil Benito Mussolini, který v Itálii vytvořil fašistickou diktaturu. Jeho spojenectví s hitlerovským Německem za druhé světové války vedlo k porážce Itálie. Království bylo v roce 1946 nahrazeno demokratickou republikou. Itálie se stala zakládajícím členem NATO a Evropského hospodářského společenství.
Administrativní rozdělení
Itálie se dělí na 20 oblastí, z toho 5 má autonomní status:
Oblasti se dále dělí na celkem 95 provincií.
Podívejte se též na
- Zeměpis
- Evropa
Category:Itálie
als:Italien
fiu-vro:Itaalia
ja:イタリア
ko:이탈리아
ms:Itali
simple:Italy
th:ประเทศอิตาลี
zh-min-nan:Italia
Piemont
Piemont (italsky Piemonte) je oblast v severozápadní Itálii. Je ohraničena ze tří stran Alpami, v nichž pramení na území Piemontu řeka Pád. Sousedí s Lombardií, Ligurií, Emilií-Romagnou, Valle d'Aosta, Švýcarskem a Francií.
Region má rozlohu 25 400 km², 4,2 miliónu obyvatel a dělí se na 8 provincií.
Hlavním městem je Turín (Torino)
Externí odkazy
- [http://www.regione.piemonte.it/ Regione Piemonte]
- [http://www.italy-weather-and-maps.com/maps/italy/piedmont.gif Mapa Piemontu]
Kategorie:Italské oblasti
ja:ピエモンテ州
simple:Piedmont
Alpy
Alpy jsou evropské velehory. Samotný název "Alpy" je vlastně obecné označení velehor, který pochází z keltského výrazu "alp", což znamená vysoké horstvo.
Vznik
Počátek vzniku se datuje do doby kolem spodní křída, kdy se na dno geosynklinály, neboli mořské rozsedliny v oceánu Tethys usazovaly sedimenty. Ve třetihorách, asi před 40 až 60 miliony let vlivem natlačování Africké desky na Eurasijskou se začaly vrstvy usazenin vrásnit, tzv. alpínská orogeneze. Výrazné vyzdvihování probíhalo na přelomu třetihor a čtvrtohor. Dalším faktorem modelování pohoří bylo pleistocénní zalednění, po němž nám zbylo pouze něco kolem 3000 km2 ledovců, četné kary a jezera (největší Bodamské)
Ledovce
Z ledovců největší je 24 km dlouhý Aletschský v Bernských Alpách. Intenzita zalednění během posledních staletí stagnuje. V 17. století sílila, v 18. a 19. století kulminovala na zhruba 4000 km2 a od konce 19. století po současnost slábne.
Rozloha
Celé pohoří se táhne v šířce od 130 až 260 kilometrů v délce kolem 1200 kilometrů celkem přes sedm států od francouzské riviery až k Vídni a zaujímá rozlohu kolem 180000 km2. Řeka Rýn na švýcarsko - rakouských a švýcarsko - lichtenštejnských hranicích a přibližná spojnice Lichtenštejnska s italským městem Como vytyčují hranici mezi dvěma základními podcelky: Západní a Východní Alpy.
Západní Alpy
Východní
Obecně lze říci, že hory Západních Alp jsou vyšší a mají strmější svahy. Mont Blanc na italsko - francouzských hranicích je se svými 4807 metry je nejvyšší vrchol Evropy (ale jen, nepočítáme-li Elbrus s 5642 metry).
Východní Alpy
Sněžná čára Východních Alp dosahuje 2800 metrů na severním a 2900 metrů na jižním svahu. V této části dosahují nejvyšších vrcholů Ötztaler Alpen (Wildspitze 3772 m n.m.) sahající k švýcarským a italským hranicím. Sem naštěstí zasáhl turistický boom o něco citelněji, než v jiných oblastech, takže na ploše kolem 500 km2 narazíme jen zřídka na známky lidské činnosti, například přehradní nádrž Gepatsch, několik sjezdovek a malé vesničky. Na západě jsou ohraničeny Innem a na východě údolím Ötztal. Za ním pak navazují Stubaier Alpen (Zuckerhütl 3507 m n. m.). V západní části jsou rovněž panenské, ale Brennerský průsmyk (1371 m n. m.), který je ohraničuje z východu dnes slouží jako dopravní tepna z Innsbrucku do italského Bolzana, čili ideální místo na využití svahů pro sportovní a rekreační účely. V tomto průsmyku vedla už v roce 1772 silnice, 1867 železnice a dnes dálnice A13. Dále na východ pokračují Zillertaler Alpen s kvalitními lyžařskými areály v okolí Mayrhofenu nebo na severním svahu hory Olperer (3476 metrů n. m.). Některé sjezdové tratě jsou až 12 km dlouhé.
Ve Vnějších Alpách se s místy věčného sněhu nesetkáváme. Na severovýchodě mezi řekami Inn, Rosanna a Lech se táhne v délce 40 kilometrů romantické horské pásmo Lechtaler Alpen s nejvyšší horou Parseierspitze (3036 m n. m.) nad městečkem Landeck. Horská silnice mezi Imstem a Elmenem překonává hřeben v sedle Hahntennjoch v nadmořské výšce 1905 metrů.
Turismus
Alpský turismus začal po "objevení" Alp anglickými horolezci v předminulém století. Dnes jsou Alpy turisticky známým a oblíbeným místem od náročných sportů po rekreaci.
Častým jevem je skot volně se procházející po silnicích, vedoucích pastvinami, na kterých jezdí autobusy s turisty fotografujících a filmujících alpskou scenérii.
Podívejte se též na
- [http://triglavslovenia.com Slovinsko a Julske Alpy]
- Alpinismus
- Geografie
- [http://visibleearth.nasa.gov/cgi-bin/viewrecord?22397 NASA - Visible Earth]
Kategorie:Evropa
Kategorie:Pohoří
Kategorie:Alpy
als:Alpen
ja:アルプス山脈
ko:알프스 산맥
5. stoletíDějepis > Století
Kategorie:Staletí
ja:5世紀
ko:5세기
simple:5th century
th:คริสต์ศตวรรษที่ 5
6. stoletíDějepis > Století
Kategorie:Staletí
ja:6世紀
ko:6세기
simple:6th century
th:คริสต์ศตวรรษที่ 6
8. stoletíDějepis > Století
Kategorie:Staletí
ja:8世紀
ko:8세기
simple:8th century
th:คริสต์ศตวรรษที่ 8
1404Století: 14. století - 15. století - 16. století
Roky: 1399 1400 1401 1402 1403 - 1404 - 1405 1406 1407 1408 1409
Události
Narození
Úmrtí
Hlavy státu
Kategorie:15. století
ko:1404년
1562Století: 15. století - 16. století - 17. století
Roky: 1557 1558 1559 1560 1561 1562 1563 1564 1565 1566 1567
----
Události
Narození
Úmrtí
Kategorie:16. století
ko:1562년
1720Století: 17. století - 18. století - 19. století
Roky: 1715 1716 1717 1718 1719 - 1720 - 1721 1722 1723 1724 1725
----
Události
Vědy a umění
- Edmond Halley jmenován královským astronomem
Narození
- 11. května - Karl Friedrich Hieronymus Freiherr von Münchhausen, dobrodruh, známý u nás jako Baron Prášil (+ 1797)
Úmrtí
Hlava státu
Karel VI.
Kategorie:18. století
ko:1720년
ms:1720
1814Století: 18. století - 19. století - 20. století
Roky: 1809 1810 1811 1812 1813 - 1814 - 1815 1816 1817 1818 1819
----
Události
- papež Pius VII. obnovuje jezuitský řád
Vědy a umění
Narození
Česko
Svět
- 15. říjen Michail Jurjevič Lermontov, ruský básník, prozaik, dramatik († 27. červenec 1841)
Úmrtí
Hlava státu
- František I.
Kategorie:19. století
ko:1814년
ms:1814
simple:1814
th:พ.ศ. 2357
Francie
Francie (francouzsky La France, oficiální název Francouzská republika, République française) je demokratický stát v západní Evropě. Hraničí s Belgií, Lucemburskem, Německem, Švýcarskem, Itálií, Monakem, Andorrou a Španělskem. Je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie (EU).
Součásti Francouzské republiky jsou také zámořské departementy a zámořská území v Karibiku, Severní a Jižní Americe, v Indickém oceánu a Oceánii.
Geografie
Hlavní článek: Geografie Francie
Pevninská část Francie zaujímá plochu 543 965 km². Na severu a západě je krajina rovinatá s mírným vlněním, na zbytku území převážně pahorkatá a hornatá. Hlavní pohoří jsou Pyreneje na jihozápadě a Centrální masív a Alpy na jihovýchodě. Nejvyšší bod Francie i celé Evropy je Mont Blanc (4808 m). Francie bývá podle tvaru svého území přezdívána l'Hexagone (šestiúhelník).
Mimo hlavního města Paříže (v jehož okolí žije 12 milionů lidí) jsou nejdůležitějšími městy Marseille, Lille a Lyon.
Viz též: Seznam francouzských měst
Historie
Politický systém
Administrativní členění
Ekonomika
Obyvatelstvo
Kultura
Podívejte se též na
- Dějiny Francie
- Francouzská literatura
Externí odkazy
- [http://www.pictures-europe.com/holidays-france.htm Francouzské obrázky]
- [http://www.pictures-europe.com/map/map-france.htm Francouzské mapy]
Kategorie:Francie
als:Frankreich
fiu-vro:Prantsusmaa
ja:フランス
ko:프랑스
ms:Perancis
simple:France
th:ประเทศฝรั่งเศส
zh-min-nan:Hoat-kok
2006Století: 20. století - 21. století - 22. století
Roky: 2001 2002 2003 2004 2005 - 2006 - 2007 2008 2009 2010 2011
----
Události
Česko
-
Svět
-
Vědy a umění
Nobelova cena
Narození
Česko
Svět
Úmrtí
Česko
Svět
Hlava státu
Kategorie:21. století
ja:2006年
ko:2006년
simple:2006
th:พ.ศ. 2549
zh-min-nan:2006 nî
Zimní olympijské hry 2006
XX. zimní olympijské hry 2006 se budou konat v únoru 2006 v italském Turíně. Po Cortině d'Ampezzo a Římě bude Turín třetím italským olympijským městem.
Sporty/Disciplíny
- Akrobatické lyžování
- Alpské lyžování
- Biatlon
- Boby
- Běh na lyžích
- Curling
- Krasobruslení
- Lední hokej
- Rychlobruslení
- Saně
- Severská kombinace
- Rychlobruslení na krátké dráze
- Skeleton
- Skoky na lyžích
- Snowboardcross
- Snowboarding
Kategorie:Olympijské hry
ja:トリノオリンピック
ko:2006년 동계 올림픽
FIAT
Fiat S.p.A. je automobilka, založena v Turíně - Itálie.
Modely
- 125
- 126
- 127
- 128
- 130
- 131
- 500
- 600
- 850
- 1100
- Albea
- Barchetta
- Bianchina
- Brava
- Bravo
- Cinquecento
- Coupé
- Croma
- Dino
- Doblò
- Ducato
- Duna
- Idea
- Marea
- Multipla
- Palio
- Panda
- Premio
- Punto
- Regata
- Ritmo/Strada
- Seicento
- Siena
- Stilo
- Tempra
- Tipo
- Topolino
- Ulysse
- Uno
- X1/9
Kategorie:Automobilky
ja:フィアット
Juventus
Juventus FC je turínský fotbalový klub, který se účástní italské Serie A. Je to jeden z nejstarších a nejúspěšnějších klubů Itálie.
Juventus hraje v dresech s černými a bílými pruhy a mezi fanoušky je přezdíván jako Stará dáma (la Vecchia Signora). Klub vyhrál 28 krát italskou ligu, 9 krát Italský pohár a 2 krát Ligu mistrů (PMEZ).
Hráči
- Michel Platini
- Zbygniew Boniek
- Paolo Rossi
- Gaetano Scirea
- Pavel Nedvěd
- Gianluigi Buffon
- Patrick Vieira
- Zlatan Ibrahimović
- Alessandro Del Piero
- Mauro Camoranesi
- David Trézéguet
- Adrian Mutu
- Gianluca Zambrotta
- Lilian Thuram
- Fabio Cannavaro
Externí odkazy
- [http://www.juventus.com Oficiální stránky klubu]
Kategorie:Italské fotbalové kluby
ja:ユヴェントス
simple:Juventus
Catégorie:Député européen 1989-1994Catégorie:Député européen
hoteles amsterdam online spielautomaten gry snowboard austria low cost car hire
|
|
|
| :: RELATED NEWS :: |
Haut Crêt
Haut-Crêt war vom 12. bis 16. Jahrhundert eine bedeutende Zisterzienserabtei im Schweizer Kanton Waadt. Heute sind weder von der Abteikirche noch von den Konventsgebäuden Überreste erhalten. Auch die Bezeichnungen Haut Crêt und Hautcrêt sind verbreitet.
Lage
Die Zisterzienserabtei Haut-Crêt befand sich in der Haute-Broye, au
|
Sprachreform
Eine Sprachreform im weiteren Sinn entspringt in den meisten Fällen dem Bestreben, durch Vereinheitlichung einer Sprache das Volk, das diese Sprache benutzt, ebenfalls zu einigen und seine nationalstaatliche Unabhängigkeit zu fördern bzw. erst zu erwirken. In Europa fanden deshalb viele Sprachreformen im 19. Jahrhundert statt, einer Epoche des gesteigerten 12. bis 16. Jahrhundert eine bedeutende Zisterzienserabtei im Schweizer Kanton Waadt. Heute sind weder von der Abteikirche noch von den Konventsgebäuden Überreste erhalten. Auch die Bezeichnungen Haut Crêt und Hautcrêt sind verbreitet.
Lage
Die Zisterzienserabtei Haut-Crêt befand sich in der Haute-Broye, au
|
Heinz Weis
Heinz Weis (
- 14. Juli 1963 in Trier) ist ein deutscher Leichtathlet, der in den 1980er und 1990er Jahren zu den weltbesten Hammerwerfern gehörte. Sein größter Erfolg ist der Weltmeistertitel 1997.
Er nahm an vier Olympi
|
Morphographie
Geomorphographie im engeren Sinn ist die Beschreibung von Erdformen mit qualitativen Methoden. Meist wird aber auch die Geomorphometrie in die Definition mit einbezogen, sodass Geomorphographie definiert werden kann als Beschreibung der Erdformen mit qualitativen und quantitativen Methoden, ist also unerlässlich für geomorphologische Kartierung.
Um Formen zu beschreiben, müssen sie in ihre kleinsten Einheiten, die Formelemente, zerlegt werden. Solch ein Formelement ist gekennzeichnet durch
|
Gemeindeverwaltungsverband Raum Weinsberg
Der Gemeindeverwaltungsverband „Raum Weinsberg“ ist ein Gemeindeverwaltungsverband (GVV) im Landkreis Heilbronn in Baden-Württemberg. Mitglieder des Verbandes sind die Stadt Weinsberg und ihre Nachbargemeinden Eberstadt, Ellhofen
|
Hinzurechnungsbesteuerung
Das deutsche Außensteuergesetz (AStG) soll die Verschiebung von Einkommen oder Vermögen in das Ausland und die daraus resultierende Verringerung des inländischen Steueraufkommens verhindern oder erschweren.
Das AStG wurde 1973 (BGBl. 1972 I, S. 1713) eingeführt und seit dem vielfach geändert, zuletzt (Stand Juni 2005) durch das EU-Richtlinien-Umsetzungsgesetz vom 9. Dezember 2004 (BGBl. 2004 I, S. 3310). Es handelt sich um ein Spezialgesetz mit Regelungen, die Auswirkungen auf mehrere Einzelsteuergesetze haben, und zwar auf das
|
|
|
