Home About us Products Services Contact us Bookmark
:: wikimiki.org ::
Sofoklés

Sofoklés

Sofoklés (řecky Σοφοκλης, 497/496 př.Kr.406/405 př.Kr.) byl starořecký dramatik, kněz a politik v Athénách. Sofoklés byl politicky aktivní roku 443/442 př.Kr byl pokladníkem attického námořního spolku. V roce 441/440 př.Kr. byl stratégos (spolu s Periklem) ve válce proti Samu. Jako kněž výraznou měrou přispěl k zavedení Asklépiova kultu do Athén.

Dílo

Sofoklés patří spolu se starším Aischylem a mladším Euripidem mezi nejvýznamnější starověké dramatiky. Napsal 123 tragédií, ale z nich se kompletně dochovalo jen sedm, dále jen jména a nepatrné zlomky některých dalších. Sofoklés svým přístupem zvýšil dramatičnost děje, uvolnil z trilogické vazby a zavedl třetího herce. Dochované hry (roky jsou přibližné):
- Antigona (442 př. n. l.)
- Král Oidipus (427 př. n. l.)
- Oidipus na Kolónu (407 př. n. l.)
- Aiás (445 př. n. l.)
- Trachiňanky (413 př. n. l.)
- Élektra (410 př. n. l.)
- Filoktétés (410 př. n. l.)
- Ichneutai - Slídiči zachováno asi 400 veršů

České výbory


- Sofoklés, Tragédie - 1975, kompletní vydání Kategorie:Dramatici antického Řecka Kategorie:Politici antického Řecka Kategorie:Narození 5. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí 5. století př. n. l. ja:ソポクレス ko:소포클레스

497 př. n. l.

Století: 6. století př. n. l. - 5. století př. n. l. - 4. století př. n. l. Roky: 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 ----

Události

Vědy a umění

Narození


- Sofoklés († 406/405 př.Kr.), starořecký dramatik, kněz a politik v Athénách

Úmrtí

Hlava státu

Perská říše:
- Dareios I. Kategorie:5. století př. n. l.

Athény

Athény, řecky: Αθήνα [athina], jsou hlavním městem Řecka. Rozkládají se na poloostově Attika poblíž Sarónského zálivu. S okolními městy, jako je například přístav Pireus vytvářejí aglomeraci čítající přes 3 miliony obyvatel.

Historie

Vznik Athén sahá až do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Kolem roku 1400 př. n. l. byl na Akropoli jako první vybudován královský hrad. Písemně doložené dějiny Athén začínají v 8. století před naším letopočtem. Stát byl tehdy řízen šlechtou. Během času však získávali do té doby bezprávní rolníci a řemeslníci stále více svobody a možností spolurozhodování. Ještě předtím, v roce 642 př. n. l. zaznamenal Drakon tehdy platné zákony. Ašak Drakon stanovil tak přísné tresty za majetkové přečiny, že se staly příslovečnými jako „drakonické“. Tak za pouhou krádež obilí byl trest smrti. Významným mezníkem v dějinách Athén byl rok 549 př. Kr., kdy byla zavedena Solonova ústava, jež umožnila všem občanům podílet se na soudní moci. Vrcholu demokracie dosáhli Athény za vlády Periklovy. V tomto „zlatém období“ v Athénách působil filozof Sokrates a představitelé antické tragédie jako např. Sofokles, Aischylos nebo Euripidés. Několik let po Periklově smrti v roce 429 př. Kr. se dominantní postavení Athén v Egejské oblasti zhroutilo. Aristokracií ovládaná Sparta a její peloponéští spojenci porazili Athény v peloponéské válce. V následujícím století byly Athény stále ještě významným městem, ale již nikoli politickou velmocí. Ke kulturnímu úpadku ovšem nedošlo – 4. století bylo dobou velkých filozofů. Když si Římané v roce 146 př. n. l. podmanili Řecko, Athény ušetřili. Někteří římští císařové, zejména Hadrián, věnovali Athénám, četné nové stavby. Císař Hadrián např. dokončil chrám Dia Olympského nebo bohatý římský občan Herodes Attikus, který nechal postavit po sobě nazvané divadlo, Odeon Heroda Attika. S vítězstvím křesťanství v římské říši ve 4. století n. l. pak začal definitivní úpadek města. Pohanské náboženství bylo zakázáno, filozofické školy zavřeny a Parthenon byl v 6. století změněn na křesťanský chrám. Roku 1456 padly Athény do rukou Turkům. Ti udělali z Parthenonu mešitu, v Propylajích se usídlil turecký místodržitel a v Erechtheiu byl umístěn harém. Athény se pak pozvolna stávaly vesnicí. Zvrat nastal až roku 1834, kdy král Ota I. učinil hlavním městem novodobého řeckého státu.Turci uznali nový řecký stát již o pět let později, roku 1829, ale nejprve bylo hlavním městem Nauplio. V té době ležely starobylé památky většinou v rozvalinách uprostřed města. Athény byly zanedbanou vesnicí s pouhými sedmi tisíci obyvateli. V roce 1851 měly Athény pouhých 31 000 obyvatel, tedy asi přibližně stejně jako Písek a do roku 1971 vzrostl jejich počet na 2 miliony. Dnes žije v celé aglomeraci téměř 3,5 milionu obyvatel.

Údaje o městě


- Hlavní město Řecka a světová metropole.
- Ve městě je nespočet antických památek a jedním z hlavních zdrojů příjmů města je cestovní ruch.
- BÖTIG (1991) uvádí, že Athény mají vlastní letiště, přístav a jednu linku metra, jež spojuje přístav Pierus s předměstskou čtvrtí Kifissia.
- Celá aglomerace se skládá z 38 osad, kde dohromady žije 3,5 milionu obyvatel, z čehož pouhých 40% tvoří Řekové – BÖTIG (1991). Je zde mnoho Albánců nebo Poláků, kteří sem přišli počátkem 90. let, po pádu železné opony.
- Na ulicích zde jezdí na 4 000 autobusů a nejméně 14 000 taxíků.
- Ve starověku zde byl uctíván bůh plodnosti, vína a veselí Dionýsos a bohyně moudrosti a věd Athéna.
- Dnes zde můžete navštívit 140 divadel – což je více než v Londýně – DUBIN (2001).
- BÖTIG (1991) píše, že je zde velmi vysoká hustota zabydlení a čtvrť Kipseli na severu Athén je po Hong-Kongu nejhustěji osídlené území na světě.
- Podle světové zdravotnické organizace je to nejhlučnější město na světě – BÖTIG (1991) a dodává, že
- Athény patří mezi města s nejnižším poměrem zelených ploch na osobu v Evropě – oficiálně mají jen dva čtvereční metry zeleně na obyvatele.

Přípravy na olympijské hry 2004

Co olympiáda přinesla


- Vzniklo 65 000 stálých pracovních míst.
- Bylo postaveno 120 km nových silnic.
- Bylo vysazeno 290 000 nových stromů.
- Bylo postaveno nové mezinárodní letiště – 2. v Aténách.
- Byly rozšířeny linky aténského metra a postaveno 24 km tramvajových tratí.
- Nárůst cestovního ruchu.
- O 35 % se zvýšila kvalita životního prostředí.

Významné aténské stavby

Park Zappion

Klasicistní budova Zapion, kde se pořádají výstavy a kongresy. Při olympiádě zde bylo tiskové středisko.

Olympion

DUBIN (2001): chrám Olympion je největší dochovaný v Řecku. Z původních 104 koryntských sloupů se dochovalo jen patnáct o výšce 17 metrů. Na délku chrám čítal asi 96 m a na šířku zhruba 40 m.

Hadriánův oblouk

BÖTIG (2001) uvádí, že je téměř 1900 let starý a pochází z počátku našeho letopočtu. Tehdy, když byli Athény pod římskou nadvládou, nechal císař Hadrián rozšířit město o celou jednu městskou čtvrť. Brána stojí na hranici mezi Starým a Novým městem. Směrem k Akropoli na ní je napsáno „Toto je město Théseovo, staré město“ a na druhé straně je napsáno „Toto je město Hadriánovo, nikoli Théseovo“.

Dionýsovo divadlo

Místo zrodu evropského divadla. Od 6. století př. n. l. zde staří Řekové každoročně uctívali tancem a zpěvem boha plodnosti, vína a veselí Dionýsa. V roce 534 př. n. l. se těchto oslav zúčastnil jistý Thespis. Postavil vedle jednoho sboru jiný – tak se zrodil dialog a tím i divadlo. V těchto dobách sledovali diváci hru ještě prostě ze svahu kopce. Podle DUBINA (2001) pojalo až 17000 diváků. Poté zde byli zbudovány dřevěné lavice a ty byli v roce 330 př. n. l. nahrazeny kamennými a divadlo dostalo přibližně dnešní podobu. Za doby panování císaře Nerona bylo divadlo upraveno aby se zde mohli konat gladiátorské hry a zápasy. Z této doby pocházejí také reliéfy na předscéně, které zobrazují mytické výjevy: vlevo zrození Dionýsa a vedle oběť bohu, vpravo uctívání boha bohy a lidmi.

Akropolis

Stejně jako je Pražský hrad symbolem a dominantou Prahy, je Akropolis dominantou a symbolem Athén. Akropole byla ve starověku a pak i ve středověku díky své poloze pevností. Na Akropoli vládl Perikles, který jako první položil základy demokratických principů. V Dionýsově divadle pod Akropolí (nejstarším známém divadle na světě) bývaly premiéry her Aischylových, Aristofanových, Euripidových a Sofoklových her. Na Akropoli stál také jeden ze sedmi divů světa – socha Pallas Athény , ochránkyně města. Geniální sochař Feidiás ji vytvořil ze zlata a slonoviny, avšak Athéňané jej obvinili, že zpronevěřil zlato určené na její výzdobu. Zklamaný umělec se odstěhoval a založil svoji dílnu v Delfách. Její prokazatelně pravé zbytky našli archeologové ve 20. století. Planina na Akropoli je 300 metrů dlouhá a 150 metrů široká. Parthenon – začal se budovat v roce 447 před Kristem. Ústředním bodem Parthenonu byla obří socha Athény. BARTOŇEK – BARTOŇKOVÁ (1993) uvádí rozměry 70 x 31 m. Při obléhání Akropole Benátčany došlo k zasažení Parthenonu, ve kterém Turci zřídili prachárnu, dělovou koulí a následné explozi, která chrám značně poničila – DUBIN (2001). Erechteion – zbudován v letech 421-406 př. Kr. na nejposvátnějším okrsku Akropole. Sloupy ve tvaru žen – karyatidy. Boulého pevnostní brána je pojmenovaná podle jejího francouzského objevitele v minulém století, Boulého. Muzeum na Akropoli – archeologické muzeum v Athénách patří mezi nejkrásnější a co do sbírek nejbohatší muzea světa, zabývající se antikou. Mimo jiné se zde nacházejí i tyto sochy:
- Moschoforos – muž, který nese jalovici. Mimořádně jemná soška vousatého mladého muže, který nese na zádech tele jako oběť bohyni Athéně. Socha pochází z roku 570 př. Kr. – DUBIN (2001).
- Karyatidy – panny, podpírající střechu průčelí Erechtheionu.

Athénská agora

Centrum antických i dnešních Athén tvoří starověká Agora. I když pojem agora znamená tržiště, v žádném případě to ani dnes, natož v dobách největší slávy, nebylo jen obchodní centrum. Stály zde administrativní budovy, chrámy i soudy. Zde mohl občan města najít veřejné služby i vše, co potřeboval k běžnému životu. Tady se nakupovalo a prodávalo, ale zároveň se dělala politika, pomlouvala vláda i bližní. Nejstarší památky můžeme datovat až do neolitického období, obdivovat můžeme památky od klasického období až po kostel z 11. století našeho letopočtu.
- Chrám Theseion-Hefaisteion Tento chrám je zasvěcen bohu Hefaistovi a ochránkyni města, bohyni Athéně. Byl vybudován r. 449 př. Kr. a je dnes nejzachovalejším antickým chrámem vůbec.
- Řecká agora Stojí nedaleko Římské agory a je to centrum Athén za doby řecké nadvlády. Není zde mnoho zachovaných památek. Nacházely se zde údajně první veřejné záchodky na světě.
- Věž větrů Jedná se o kombinace vodních a slunečních hodin – DUBIN (2001). Tato osmiboká stavba má na každé ze svých stran (ukazují do čtyřech světových stran) reliéfy příslušných větrů.
- Mitrópoli Katedrála, kterou nechal vystavět první řecký král Ota I. v letech 18401862. Uvnitř se nachází pozůstatky sv. Filothéi a sv. Řehoře.

Externí odkazy


- http://www.athina.gr/ Category:Řecko Kategorie:Hlavní města Evropy ja:アテネ ko:아테네 simple:Athens th:เอเธนส์ zh-min-nan:Athína

443 př. n. l.

6. století př. n. l. - 5. století př. n. l. - 4. století př. n. l. Roky: 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:5. století př. n. l.

441 př. n. l.

6. století př. n. l. - 5. století př. n. l. - 4. století př. n. l. Roky: 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:5. století př. n. l.

442 př. n. l.

6. století př. n. l. - 5. století př. n. l. - 4. století př. n. l. Roky: 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:5. století př. n. l.

427 př. n. l.

6. století př. n. l. - 5. století př. n. l. - 4. století př. n. l. Roky: 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Kategorie:5. století př. n. l.

407 př. n. l.

6. století př. n. l. - 5. století př. n. l. - 4. století př. n. l. Roky: 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Perská říše:
- Dareios II. Kategorie:5. století př. n. l.

413 př. n. l.

6. století př. n. l. - 5. století př. n. l. - 4. století př. n. l. Roky: 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Perská říše:
- Dareios II. Kategorie:5. století př. n. l.

410 př. n. l.

6. století př. n. l. - 5. století př. n. l. - 4. století př. n. l. Roky: 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 ----

Události

Vědy a umění

Narození

Úmrtí

Hlava státu

Perská říše:
- Dareios II. Kategorie:5. století př. n. l.

Kategorie:Dramatici antického Řecka

Dramatici Řecko Antika

Kategorie:Narození 5. století př. n. l.

-05

传统逻辑

传统逻辑,也叫做项逻辑,是关于亚里士多德所开创的传统逻辑学的宽松的术语,并有幸的没有经历广泛的改变,直到十九世纪末出现了谓词逻辑。 有时很难理解在弗雷格罗素之前的哲学,原因是对他们之前的所有哲学家们所共识的术语和观念没有基本的掌握。本文提供对传统系统的基本介绍,和对进一步阅读的建议。

亚里士多德系统

亚里士多德的六篇逻辑学著作被收录在工具论(Organon)中。特别是其中叫做前分析篇解释篇的两篇包含了亚里士多德对断定和形式推理的处理的核心,并且是亚里士多德的著作中与项逻辑有关的主要部分。

基础

在理论背后的基本假定是命题由两项组成 - 这是名称"二项理论"或"项逻辑"的来源 – 而推理过程依次建造自命题:
- 项是表达某个事物的词类(part of speech),不论及它们自身的真或假,比如"人"或"必死的"。
- 命题由"主词"(subject)和"谓词"两项组成,主词"确认"或"否认"谓词,命题可以是真实的或虚假的。
- 三段论是在其中一个命题(结论)必然性的从另两个命题(前提)得出的一种推理。 命题可以是全称的(universal)或特称的(particular),并且可以是肯定的或否定的。所以有四种命题:
- A 型: 全称的和肯定的("所有人都是必死的")
- I 型: 特称的和肯定的("有些人是哲学家")
- E 型: 全称的和否定的("没有哲学家是富裕的")
- O 型: 特称的和否定的("有些人不是哲学家") 这叫做命题的四重方案。(字母 A、I、E 和 O 的起源请见下面的三段论格言)。亚里士多德用对立四边形总结了这四种命题之间的联系。三段论是解释那些真前提的组合产生真结论的形式理论。

项(希腊语 horos)是命题的基本构件。希腊语 horos 还有拉丁语 terminus 的最初意思是"极端"或"边界"。两个项加之于命题的外面,由确认或否认的动作连结在一起。 对于亚里士多德,项简单的就是一个"事物",作为命题的一部分。对于早期的现代逻辑学家如 Arnauld(他的 Port Royal 逻辑在过去某个时期是最周知的教科书)是一个认知实体如"观念"或"概念"。Mill 认为它是一个词。这些解释都不是令人非常满意的。在断言某个事物是独角兽的时候,我们根本就没有断言任何事物。"所有希腊人都是人"表示的既不是希腊人的概念是人的概念,也不是"希腊人"这个词是"人"这个词。 命题不能建造自真实事物或观念,但是它也不只是无意义的词。这是关于语言的意义的仍未完全解决的问题。(关于这个问题极佳的讨论请参见下面列出的 Prior 的书)。

命题

在项逻辑中,"命题"(proposition)简单的是一种语言的形式: 一种特定类型的判决/句子(sentence),主词和谓词合并在一起,以此断言某事物为真或假。它不是思想、或抽象实体或任何事物。"propositio" 这个词出自拉丁文,意味着三段论的第一个前提。亚里士多德使用前提(protasis)这个词作为一个事物确认或否认另一个事物的一个判决(AP 1. 1 24a 16),所以前提也是一种词的形式。 但是,在现代哲学逻辑中,命题现在意味着作为发表判决的结果而断言的那个东西,并被当作有独特的精神或意图的某种事物。在 Frege-Russell 之前的作家比如 Bradley,有时把"判断"(judgment)说成不同于判决的某种事物,而这不是完全相同的。作为进一步的混淆,起源于拉丁语的"判决"(sentence)这个词,意味着一个评判或判断,所以等同于"命题"。 命题的性质是它是肯定的(主词确认谓词)还是否定的(主词否认谓词)。所以"所有人都是必死的"是肯定的,因为"人"确认了"必死的";"没有人是不死的"是否定的,因为"人"否认了"不死的"。 命题的数量是它是全称的("全部"主词确认或否认谓词)还是特称的("部分"主词确认或否认谓词)。

单称项

单称和全称之间的区别是亚里士多德的形而上学的基础,而不只是在文法上。对于亚里士多德而言单称项是带有只能称谓一个事物的本性的项,比如 "Callias"。(De Int 7)。它不能称谓多于一个事物: "苏格拉底不能称谓多于一个主词,所以我们不能象说所有人那样说所有苏格拉底"。(Metaphysics D 9, 1018 a4)。它可以被刻画为文法上的谓词,比如在句子"从这条路过来的人是 Callias"。但是它仍是逻辑上的主词。 他把它对比于"全称"(katholou - "全部")。全称项是亚里士多德逻辑的基本素材,包含单称项的命题根本就不构成它的一部分。它们在解释篇中被简要的提及了。后在在前分析篇的章节中,亚里士多德有系统的陈述了他的三段论理论,它们被完全忽略了。 这种忽略的原因是很清楚的。项逻辑的根本特征是,在两个前提中的四个项中,有一项必须出现两次。比如 :所有希腊人都是人 :所有人都是必死的。 在一个前提中是主词,在另一个前提中是谓词,所以必须从逻辑中排除掉不能充当主词和谓词二者的任何项。单称项不能以这种方式运用,所以它们被从亚里士多德的逻辑中忽略掉了。 在三段论的后来版本中,单称项被当作全称的来处理。参见Port Royal 逻辑的第3章第2部分中的例子(这被陈述为标准的观点)。比如 :所有人都是必死的 :所有苏格拉底都是人 :所有苏格拉底都是必死的 这是明显的蠢笨的,是 Frege 用以破坏性攻击这个系统的缺点(它最终从未被修复过)。参见概念和对象。 著名的三段论"苏格拉底是人 ...",经常被作为亚里士多德的想法来引用。参见 Kapp 的传统逻辑的希腊基础 New York 1942, p.17,Copleston 的哲学史 Vol. I. P. 277,罗素西方哲学史 London 1946 p. 218 中的例子。实际上它在工具论中没有出现过。它首次被提及是在 Sextus Empiricus (Hyp. Pyrrh. ii. 164)中。

三段论

在三段论中只有三项,因为在结论中的两项已经在前提中了,而有一项是两个前提所公共的。这导致了下列定义:
- 在结论中的谓词叫做大项, "P"
- 在结论中的主词叫做小项, "S"
- 公共项叫做中项, "M"
- 包含大项的前提叫做大前提
- 包含小项的前提叫做小前提 三段论总是写成大前提,小前提,结论。所以 AII 形式的三段论写成 :A M-P 所有猫都是食肉的 :I S-M 有些动物是猫 :I S-P 有些动物是食肉的

语气和格

三段论的语气(mood)由两个前提的性质和数量来区别。有八种有效的语气: AA,AI,AE,AO,IA,EA,EI,OA。 三段论的格(figure)由中项的位置来确定。在第1格中,亚里士多德认为它是最重要的,因为它最接近的反映了我们的推理过程,中项是大前提中的主词,小前提中的谓词。在第2格中,它是两个前提中的谓词。在第3格中,它是两个前提中的主词。在第4格(但是亚里士多德没有讨论它)中,它是大前提中的谓词,小前提中的主词。所以

转换和简约

变换是通过重新安排项来简单的把命题变更成另一个的过程。简单转换是保持命题的意思的改变。例如
- "有些 S 是 P"转换成"有些 P 是 S"
- "没有 S 是 P"转换成"没有 P 是 S" 偶然性(per accidens)转换涉及到把命题变更成它所蕴涵的另一个命题,但不是相同的。例如
- "所有 S 是 P"转换成"有些 S 是 P" (注意为了使偶然性转换有效,"所有 S 是 P"中涉及到了一个存在性的假定) 按亚里士多德的解释,他认为只有第一或完美的格是完全透明的推理过程。不完美的三段论的有效性,只在经过对它的前提的转换,把它转变成第一格的某个语气的时候才是明显的。这被经院哲学家叫做简约。 解说简约的规则是最容易的,使用 William of Shyreswood(1190-1249)在十三世纪上半叶写一本手册中首次介入的所谓的助记韵文。 :Barbara, Celarent, Darii, Ferioque, prioris :Cesare, Camestres, Festino, Baroco, secundae :Tertia, Darapti, Disamis, Datisi, Felapton, Bocardo, Ferison, habet :Quarta insuper addit Bramantip, Camenes, Dimaris, Fesapo, Fresison. 每个词表示一个有效的语气公式并依据下列规则来解释:
- 前三个元音指示三个命题的性质和数量,所以 Barbara: AAA, Celarent: EAE 并以此类推
- 在前四个公式之后的每个公式的开端辅音指示这个语气要简约到前四个语气中的哪一个有相同开端辅音的语气
- "s" 紧随在元音之后指示对应的命题在简约期间要被简单转换
- "p" 紧随在元音之后指示对应的命题要被部分的或偶然性的转换
- "m" 在公式的前两个元音之间指示两个前提要被调换
- "c" 在前两个元音之后出现指示这个前提要被结论的否定所替换,而做不可能性简约。 有一些与三段论有关的格言和韵文。它们的作者不得而知。例如 字母 A、I、E 和 O 是来自拉丁文 Affirmo 和 Nego 的元音。 :Asserit A, negat E, sed universaliter ambae :Asserit I, negat O, sed particulariter ambo Shyreswood 版本的 "Barbara" 韵文如下: :Barbara celarent darii ferio baralipton :Celantes dabitis fapesmo frisesomorum; :Cesare campestres festino baroco; darapti :Felapton disamis datisi bocardo ferison. 还有常见的: :Barbara, Celarent, Darii, Ferioque prioris :Cesare, Camestres, Festino, Baroco secundae :Tertia grande sonans recitat Darapti, Felapton :Disamis, Datisi, Bocardo, Ferison. :Quartae Sunt Bamalip, Calames, Dimatis, Fesapo, Fresison.

项逻辑的衰落

项逻辑在它历史上的大多数时期统治着逻辑学,直到一个世纪前出现了现代或谓词逻辑,在十九世纪晚期和二十世纪早期导致了它的衰落。 衰落的最终原因是新逻辑在数学推理上的优势,它就是为此设计的。例如,项逻辑不能解说从"所有轿车都是交通工具"到"所有轿车的主人都是交通工具的主人"的推理,而这对于谓词逻辑是很基本的事情。它被限制于三段论论证,并且不能解说涉及到多重普遍性的推理。关系和同一性必须被作为主词-谓词关系来处理,这使得数学的同一性陈述难于处理,当然还有单称项和单称命题,它们对于现代谓词逻辑是基本性的,根本就不能适当的描述。 但是要注意,衰落是缓慢的过程。它不是在1890年-1910年的 "Frege Russell" 时代一夜之间消失的。这个过程持续了大约 70 年。Even Quine逻辑方法为三段论投入了很大的篇幅,而 Joyce 的 1949 年最终版本的手册根本就没有提及 Frege 或罗素。

修正后的逻辑

谓词逻辑的革新导致对传统系统的几乎完全的舍弃。它在标准课本的介绍中被辱骂和诋毁。但是,它也不是彻底的被废弃的。项逻辑仍是天主教学校的课程的一部分直到二十世纪后半叶,即使是在今天在有的地方仍被教授着。最近,一些哲学家开始做修正工作来恢复某些项逻辑的基本思想。他们对现代逻辑主要抱怨是
- 谓词逻辑给人不自然的感觉,它的语法不服从在日常推理采用的句子语法。按 Quine 的说法,它是"粗暴的"采用了函数参数量词约束变量的人工语言。
- 谓词逻辑仍需要面对一些困窘的理论问题。其中最严重的可能是空名字同一性陈述的问题。 甚至正统的和完全主流的哲学家比如 Gareth Evans 已经表示了不满: :"我达成了对喜好主音(homophonic)理论的语义调查;这种理论尝试严肃考虑语言中实际存在的语法和语义设施 ... 我更喜好[这种]理论 ... 超过只能通过"发现"隐藏的逻辑永恒来处理[形如"所有 A 都是 B"的句子]的理论 ... 反对的理由不是这种 [Frege 的]真理条件不正确,而是在我们越发深爱有更严密的解说的东西的意义上,句子的语法形态被处理成同令人误解的表面结构一样多了" (Evans 1977) Fred Sommers 已经设计了一种形式逻辑,他声称它由我们天生的逻辑能力构成,并解决了哲学上的困难。详见他的开创性著作自然语言的逻辑。Sommers 说,问题是"旧的项逻辑不被教授,而现代的谓词逻辑又太难于教授了"。一百年前上学的孩子被教授了一种可用形式的形式逻辑,而今天 – 在信息时代 – 他们没有被教授任何东西。

引用


- I. M. Bocheński, I. M., 1951. Ancient Formal Logic. North-Holland, Amsterdam.
- Louis Couturat, 1961. La Logique de Leibniz. Georg Olms Verlagsbuchhandlung, Hildesheim.
- Gareth Evans, 1977. 'Pronouns, Quantifiers and Relative Clauses'. Canadian Journal of Philosophy.
- Hammond and Scullard, 1992. The Oxford Classical Dictionary. Oxford University Press, ISBN 0198691173.
- Joyce, G.H., 1949. [http://uk.geocities.com/frege@btinternet.com/joyce/principlesoflogic.htm Principles of Logic. London, 3rd edition. A manual written for Catholic schools, probably in the early 1910s. It is spendidly out of date, there being no hint even of the existence of modern logic, yet it is completely authoritative within its own subject area. There are also many useful references to medieval and ancient sources.
- Jan Lukasiewicz, 1951. Aristotle's Syllogistic, from the Standpoint of Modern Formal Logic. Clarendon Press, Oxford.
- John Stuart Mill, 1904. A System of Logic. London, 8th edition.
- Parry and Hacker, 1991. Aristotelian Logic. State University of New York Press, Albany.
- Terence Parsons, 1999. '[http://plato.stanford.edu/entries/square/ Traditional Square of Opposition]'. Article at the Stanford Encyclopedia of Philosophy.
- Arthur Prior, 1976. The Doctrine of Propositions & Terms. London.
- Lynn E. Rose, 1968. Aristotle's Syllogistic. Clarence C. Thomas, Springfield.
- Robin Smith, 2004. '[http://plato.stanford.edu/entries/aristotle-logic Aristotle's Logic]'. Article at the Stanford Encyclopedia of Philosophy.
- Sommers, F., 1982. The Logic of Natural Language. Oxford. An overview and analysis of the history of term logic, and a critique of the logic of Frege.

外部链接


- [http://www.utm.edu/research/iep/a/aristotl.htm Article on Aristotle] at the Internet Encyclopedia of Philosophy, containing a treatment of how Aristotle's successors treated his works.
- Raul Corazzon. [http://www.formalontology.it/sommersf.htm Fred Sommers and the New syllogistic]. Category:逻辑

video poker liczniki cheap london hotels wakacje pociel










































:: RELATED NEWS ::
Sedation
Der Begriff Sedierung (v. lat. sedare, "beruhigen") wird vor allem in der Medizin, z. B. in der Anästhesiologie oder bei Psychopharmaka verwendet. Ein Sedativum ist ein Beruhigungsmittel.

Anwendung

Bei vielen Krankheiten treten differentialdiagnostisch verschiedene Symptome auf. Ein sehr h

Paul Alfred Biefeld
Paul Alfred Biefeld († 1940) war ein Schweizer Astronom und Physiker, der in die USA emigrierte. Er ist am besten bekannt für seine Untersuchungen über den Biefeld-Brown-Effekt. Biefeld, Paul Alfred Biefeld, Paul Alfred Kartoffelpuffer, auch Reibekuchen, Reibeplätzchen, Kartoffelpfannkuchen, regional Rievkoche, Schepperlinge, Kröbbelche, Hatscheln, Baggers, Glitscher, Bambis, Reiberdatschi, Pickat, Tätscher oder Dotsch genannt, sind ein traditionelles Gericht der deutschen, böhmischen und österreichischen Küche. Sie bestehen vor allem aus Kartoffeln, die geschält und zu einem fasrigen Brei gerieben wurden, der – je nach Rezept – mit anderen Zutaten ( Paris-Geschütz war der Name eines deutschen Eisenbahngeschützes im Ersten Weltkrieg. Die offizielle Bezeichnung lautete Kaiser-Wilhelm-Geschütz. Die Kanone hatte eine Rohrlänge von 37 m (L/176) und verschoss Granaten von knapp 120 kg Masse mit einer Mündungsgeschwindigkeit von 2000 m/s. Das Rohr war aus einem 17 m langen Rohr mit
Zerfallswahrscheinlichkeit
Die Zerfallswahrscheinlichkeit gibt an mit welcher Wahrscheinlichkeit ein Elementarteilchen in einem bestimmten Zerfallskanal zerfällt. Eine Übersicht der verschiedenen Zerfallskanäle und Zerfallswahrscheinlichkeiten bekommt man in dem von der "Particle Data Group" herausgegebenen Particle Physics Booklet oder in
Paramount Leader
"Paramount Leader" (engl. "überragender Führer") ist ein feststehender Ausdruck in der Politikwissenschaft, für den es keine direkte deutsche Übersetzung gibt. Häufig in Zusammenhang mit kommunistischen Staaten verwendet, bezeichnet der Paramount Leader den eigentlichen Staatsführer. Dieser hält nicht notwendigerweise offizielle Regierungsämter, wie das
Lopau
Lopau ist ein verlassenes Dorf („Geisterdorf“) in der Lüneburger Heide. Früher gehörte es zum Landkreis Uelzen, heute zur Stadt Munster. Erste Erwähnung fand das Dorf im Jahr 1293; damals bestand es aus drei Hofstellen. Um 1900 hatte das Dorf 123 Einwohner und eine Schule, 1968 lebten noch
Bundesstraße 299
Die Bundesstraße 299 (Abkürzung: B 299) ist eine deutsche Bundesstraße in Bayern. Die B 299 läuft von Altenmarkt an der Alz über Landshut, durch den Naturpark Altmühltal nach Neumarkt in der Oberpfalz und Amberg und m
All Rights Reserved 2005 wikimiki.org